dcsimg
Image of Gaoshan Pine
Creatures » » Plants » » Gymnosperms » » Pines »

Gaoshan Pine

Pinus densata Mast.

Comments

provided by eFloras
Morphologically intermediate between Pinus yunnanensis of lower elevations and P. tabuliformis of more northerly latitudes. Molecular evidence supports the hypothesis that P. densata originated as a Tertiary natural hybrid involving the former two species and a third, unknown species.

Can be used for afforestation in the alpine zones of W Sichuan and E Xizang.

license
cc-by-nc-sa-3.0
copyright
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
bibliographic citation
Flora of China Vol. 4: 16 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
source
Flora of China @ eFloras.org
editor
Wu Zhengyi, Peter H. Raven & Hong Deyuan
project
eFloras.org
original
visit source
partner site
eFloras

Description

provided by eFloras
Trees to 30 m tall; trunk to 1.3 m d.b.h.; bark reddish brown, scaly and plated when young, finally dark grayish brown, forming irregular, square, thick plates; crown ovoid-conical, broadly ovoid in old trees; branches spreading; 1st-year branchlets shiny yellowish brown, stout; 2nd- and 3rd-year branchlets reddish brown; winter buds dull brown, ovoid-conical, ca. 15 × 6 mm, slightly resinous, scales white fringed at margin, acuminate at apex. Needles persisting for 3 years, usually 2(or 3) per bundle, straight, slightly twisted, 8-14 cm × 1-1.5 mm, stomatal lines present on all surfaces, resin canals 3 or 4, marginal, occasionally 1 or 2 median, base with persistent sheath initially 5-10 mm, margin finely serrulate, apex acute. Pollen cones yellowish brown, cylindric, 10-18 × 3-4.5 mm. Seed cones solitary or in pairs, pendulous, sessile or very shortly pedunculate, shiny chocolate brown at maturity, narrowly ovoid before opening, ovoid or broadly ovoid when open, 4-6 × 4-7 cm, persistent. Seed scales with apophyses prominent, rhombic, 4-7 mm thick, sharply transversely keeled; umbo dorsal, with a short prickle. Seeds light grayish brown, ellipsoid-ovoid, 4-6 mm; wing 1.5-2 cm. Pollination May, seed maturity Oct of 2nd year.
license
cc-by-nc-sa-3.0
copyright
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
bibliographic citation
Flora of China Vol. 4: 16 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
source
Flora of China @ eFloras.org
editor
Wu Zhengyi, Peter H. Raven & Hong Deyuan
project
eFloras.org
original
visit source
partner site
eFloras

Distribution

provided by eFloras
S Qinghai, W Sichuan, SE Xizang, Yunnan
license
cc-by-nc-sa-3.0
copyright
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
bibliographic citation
Flora of China Vol. 4: 16 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
source
Flora of China @ eFloras.org
editor
Wu Zhengyi, Peter H. Raven & Hong Deyuan
project
eFloras.org
original
visit source
partner site
eFloras

Habitat

provided by eFloras
* Open forests in high mountains, forming pure stands or (below 3000 m) mixed with Pinus armandii and P. yunnanensis; 2600-3500 (-4200) m.
license
cc-by-nc-sa-3.0
copyright
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
bibliographic citation
Flora of China Vol. 4: 16 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
source
Flora of China @ eFloras.org
editor
Wu Zhengyi, Peter H. Raven & Hong Deyuan
project
eFloras.org
original
visit source
partner site
eFloras

Synonym

provided by eFloras
Pinus prominens Masters; P. sinensis D. Don var. densata (Masters) Shaw; P. tabuliformis Carriere var. densata (Masters) Rehder; P. wilsonii Shaw (1911), not Roezl (1857).
license
cc-by-nc-sa-3.0
copyright
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
bibliographic citation
Flora of China Vol. 4: 16 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
source
Flora of China @ eFloras.org
editor
Wu Zhengyi, Peter H. Raven & Hong Deyuan
project
eFloras.org
original
visit source
partner site
eFloras

Cyclicity

provided by Plants of Tibet
Pollination in May; seed maturity October of 2nd year.
license
cc-by-nc
copyright
Wen, Jun
author
Wen, Jun
partner site
Plants of Tibet

Distribution

provided by Plants of Tibet
Pinus densata is occurring in S Qinghai, W Sichuan, SE Xizang, Yunnan of China.
license
cc-by-nc
copyright
Wen, Jun
author
Wen, Jun
partner site
Plants of Tibet

Evolution

provided by Plants of Tibet
Morphologically intermediate between Pinus yunnanensis of lower elevations and Pinus tabuliformis of more northerly latitudes. Molecular evidence supports the hypothesis that Pinus densata originated as a Tertiary natural hybrid involving the former two species and a third, unknown species (Song et al., 2002).
license
cc-by-nc
copyright
Wen, Jun
author
Wen, Jun
partner site
Plants of Tibet

General Description

provided by Plants of Tibet
Trees to 30 m tall; trunk to 1.3 m d.b.h.; bark reddish brown, scaly and plated when young, finally dark grayish brown, forming irregular, square, thick plates; crown ovoid-conical, broadly ovoid in old trees; branches spreading; 1st-year branchlets shiny yellowish brown, stout; 2nd- and 3rd-year branchlets reddish brown; winter buds dull brown, ovoid-conical, ca. 15 × 6 mm, slightly resinous, scales white fringed at margin, acuminate at apex. Needles persisting for 3 years, usually 2 (or 3) per bundle, straight, slightly twisted, 8-14 cm long, 1-1.5 mm wide, stomatal lines present on all surfaces, resin canals 3 or 4, marginal, occasionally 1 or 2 median, base with persistent sheath initially 5-10 mm, margin finely serrulate, apex acute. Pollen cones yellowish brown, cylindric, 10-18 mm long, 3-4.5 mm wide. Seed cones solitary or in pairs, pendulous, sessile or very shortly pedunculate, shiny chocolate brown at maturity, narrowly ovoid before opening, ovoid or broadly ovoid when open, 4-6 cm long, 4-7 cm wide, persistent. Seed scales with apophyses prominent, rhombic, 4-7 mm thick, sharply transversely keeled; umbo dorsal, with a short prickle. Seeds light grayish brown, ellipsoid-ovoid, 4-6 mm; wing 1.5-2 cm.
license
cc-by-nc
copyright
Wen, Jun
author
Wen, Jun
partner site
Plants of Tibet

Genetics

provided by Plants of Tibet
The basic chromosomal number of Pinus densata is 2n = 24 (Li and Qian, 1993; Shi and Wang, 1994).
license
cc-by-nc
copyright
Wen, Jun
author
Wen, Jun
partner site
Plants of Tibet

Habitat

provided by Plants of Tibet
Growing in open forests in high mountains, forming pure stands or mixed with Pinus armandii and Pinus yunnanensis; 2600-3800 m.
license
cc-by-nc
copyright
Wen, Jun
author
Wen, Jun
partner site
Plants of Tibet

Threats

provided by Plants of Tibet
Pinus densata is reported be lower risk / least concern (Conifer Specialist Group, 1998).
license
cc-by-nc
copyright
Wen, Jun
author
Wen, Jun
partner site
Plants of Tibet

Uses

provided by Plants of Tibet
Pinus densata can be used for afforestation in the alpine zones of W Sichuan and E Xizang.
license
cc-by-nc
copyright
Wen, Jun
author
Wen, Jun
partner site
Plants of Tibet

Pinus densata ( Azerbaijani )

provided by wikipedia AZ

Pinus densata (lat. Pinus densata) - şamkimilər fəsiləsinin şam ağacı cinsinə aid bitki növü.

Mənbə

Blue Pine (Pinus wallichiana) at Bhandakthathaatch (8000 ft) I IMG 7363.jpg İynəyarpaqlılar ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Etdiyiniz redaktələri mənbə və istinadlarla əsaslandırmağı unutmayın.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
original
visit source
partner site
wikipedia AZ

Pinus densata: Brief Summary ( Azerbaijani )

provided by wikipedia AZ

Pinus densata (lat. Pinus densata) - şamkimilər fəsiləsinin şam ağacı cinsinə aid bitki növü.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
original
visit source
partner site
wikipedia AZ

Pinus densata ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Pinus densata je vysokohorská borovice, přírodní třetihorní hybrid několika borovic, rostoucí v čínských a tibetských horách.

Synonyma

  • Pinus prominens
  • Pinus sinensis varieta densata
  • Pinus tabuliformis varieta densata
  • Pinus wilsonii.

Popis

Stálezelený, jehličnatý strom, dorůstající do výšky 30 m. Kmen dosahuje průměru 1,3 m. Větve stromu jsou rozložité. Koruna je zpočátku vejčitě kuželovitá, později, u starých stromů, široce vejčitá. Borka je v mládí stromu šupinovitá a plátovitá, červenohnědá, u dospělých jedinců tvořená nepravidelnými, čtvercovými a tlustými pláty a tmavošedohnědá. Letorosty v 1. roce lesklé, žlutohnědé a silné, ve 2. a 3. roce červenohnědé. Zimní pupeny hnědé, vejčitě kuželovité, 15 mm dlouhé a 6 mm široké, mírně pryskyřičnaté, s na okraji roztřepenými šupinami, se zahrocenými vrcholy. Jehlice se nejčastěji vyskytují ve svazečcích (Fasciculus) po 2 , občasně též po 3 , jsou 8-14 cm dlouhé, 1-1,5 mm široké, na okrajích jemně vroubkované, přímé a mírně zakroucené, s průduchy ze všech stran; se 3-4 okrajovými, někdy též 1-2 středovými, pryskyřičnými kanálky; u báze s 5-10 mm dlouhými, neopadávajícími svazečkovými pochvami a ostrou špičkou; jehlice přetrvávají na stromě 3 roky. Samčí šištice žlutohnědé, válcovité, 10-18 mm dlouhé a 3-4,5 mm široké. Samičí šištice - šišky visící po jedné či po dvou, přirostlé či na krátké stopce, před rozevřením úzce vejčité, po otevření vejčité či široce vejčité, 4-7 cm dlouhé a 4-6 cm široké, neopadávající, dozráváním leskle hnědé; semenné šupiny kosočtverečné, s vyčnívajícími výrůstky, s příčným ostrým kýlem, s hřbetním trnitým výrůstkem prvního roku růstu šišky; 4-7 mm silné. Semena jsou šedohnědá, elipsovitě vejčitá, 4-6 mm dlouhá, s 15-20 mm dlouhým křídlem. Strom kvete v květnu, semena dozrávají v říjnu příštího roku.

Příbuznost

Borovice Pinus densata je blízce příbuzná borovici Pinus yunnanensis. Borovice Pinus densata je považována za třetihorní hybrid třech druhů borovic: Pinus yunnanensis × tabuliformis × neznámý druh; dnes rostou tyto tři druhy odděleně, daleko od sebe: Pinus densata roste vysoko v horách, Pinus yunnanensis roste jižněji, Pinus tabuliformis (Čínská červená borovice / deskovitá) severněji; čtvrtý druh je neznámý.

Výskyt

Domovinou stromu je: Čína (provincie Čching-chaj, Jün-nan, S’-čchuan); a Tibet.

Ekologie

Vysokohorský strom, rostoucí v nadmořských výškách 2600-4200 m. V nejvyšších polohách tvoří monokulturní porosty, v nižších polohách tvoří smíšené lesy s: Pinus armandii, Pinus yunnanensis. Mrazuvzdorný do –23 °C. Díky pravděpodobnému hybridnímu původu má Pinus densata mnohem vyšší odolnost vůči mrazu, než její rodiče, kteří se v takových výškách, jako Pinus densata, nevyskytují.

Využití člověkem

Pro výskyt vysoko v horách je strom využíván zřídka, před přibližně sto lety byl využíván pro dřevo, ze kterého se vyráběly pochodně a jiné, a pro pryskyřici. V západní Číně je Pinus densata navrhována k zalesňování hor. Velmi vzácně je pěstována v arboretech a botanických zahradách v Evropě.

 src=
Pinus densata jehlice a pupeny. Údolí Jiuzhaigou Valley, provincie S’-čchuan, Čína

Ohrožení

Populace stromu je stabilní, není ohrožen. Strom se též nachází v několika chráněných oblastech.

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]

Externí odkazy

Rod borovice (Pinus) Podrod
Pinus
Evropa Asie Amerika
borovice Banksovaborovice arizonskáborovice Balfourovaborovice bahenníborovice Coulterovaborovice dlouholistáborovice Douglasovaborovice durangskáborovice Elliottovaborovice Engelmannovaborovice Hartwegovaborovice ježatáborovice karibskáborovice Jeffreyovaborovice kadidlováborovice mičoakánskáborovice Montezumovaborovice ostnitáborovice paprsčitáborovice pavejmutkaborovice pichlaváborovice pokroucenáborovice pozdníborovice Sabineovaborovice smolnáborovice těžkáborovice Torreyovaborovice tuháborovice uzavřenáborovice virginskáborovice zúženáPinus apulcensisPinus cubensisPinus tropicalisPinus yecorensis
Podrod
Strobus
Evropa Asie Amerika
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Pinus densata: Brief Summary ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Pinus densata je vysokohorská borovice, přírodní třetihorní hybrid několika borovic, rostoucí v čínských a tibetských horách.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Pinus densata ( German )

provided by wikipedia DE

Pinus densata ist ein immergrüner Nadelbaum aus der Gattung der Kiefern (Pinus) mit 8 bis 14 Zentimeter langen Nadeln und ausgewachsen 4 bis 6 Zentimeter langen Samenzapfen. Das Verbreitungsgebiet liegt in China, wo sie im Hochgebirge in Höhen von 2600 bis 4200 Metern vorkommt. Es gibt Hinweise, dass es sich um eine natürliche Kreuzung zwischen drei anderen Kiefernarten handelt. Sie ist nicht gefährdet und wird kaum forstwirtschaftlich genutzt.

Beschreibung

Habitus

Vertreter der Art Pinus densata sind bis zu 30 Meter hohe Bäume mit Stammdurchmessern von bis zu 1,3 Metern. Die Borke ist anfangs rötlich braun und später dunkel graubraun, schuppig und in unregelmäßig geformte Platten mit länglichen Rissen getrennt. Die Äste sind ausgebreitet und bilden eine eiförmig-konische, später breit-eiförmige oder offene Krone. Die Zweige sind steif, neue Triebe sind kahl, durch Pulvini rau, im ersten Jahr glänzend gelblich braun, im zweiten und dritten Jahr rötlich braun.[1][2]

Knospen und Nadeln

 src=
Knospen und Nadeln

Die Winterknospen sind stumpf braun, eiförmig-konisch und spitz. Die Endknospen werden etwa 15 Millimeter lang bei Durchmessern von 6 Millimetern. Die Knospenschuppen sind zugespitzt und haben einen weiß getönten Rand. Die Nadeln wachsen zu zweit oder seltener zu dritt in anfangs 10 bis 15 Millimeter langen, sich später verkürzenden Nadelscheiden. Die Nadeln sind gerade, 8 bis 14 Zentimeter lang und 1 bis 1,5 Millimeter breit, steif, etwas gedreht, spitz und stumpf grün. Die Ränder sind fein gesägt. Auf jeder Nadelseite gibt es feine Spaltöffnungslinien. Je Nadel werden drei oder vier Harzkanäle gebildet. Die Nadeln bleiben drei Jahre am Baum.[1][2]

Zapfen und Samen

Die Pollenzapfen wachsen spiralig angeordnet in Gruppen an der Basis neuer Triebe. Sie sind gelblich braun, kurz-zylindrisch, 10 bis 18 Millimeter lang und 3 bis 4,5 Millimeter breit. Die Samenzapfen wachsen einzeln oder paarweise, sitzend oder sehr kurz gestielt, geschlossen schmal eiförmig und 4 bis 6 Zentimeter lang und geöffnet 4 bis 7 Zentimeter breit. Die Samenschuppen sind braun, länglich, dünn holzig und steif. Die Apophyse ist deutlich erhöht, 4 bis 7 Millimeter dick, deutlich quer gekielt, mehr oder weniger rhombisch und glänzend schokoladebraun gefärbt. Die Samen sind eiförmig bis elliptisch, 4 bis 6 Millimeter lang und hell braun bis graubraun. Der Samenflügel ist 15 bis 20 Millimeter lang. Die Bestäubung erfolgt im Mai, die Samenzapfen reifen im Oktober des zweiten Jahres.[1][2]

Chromosomenzahl

Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 24.[3]

Verbreitung, Standortansprüche und Gefährdung

Das natürliche Verbreitungsgebiet von Pinus densata liegt in China im Süden von Qinghai, im Westen von Sichuan, im Nordwesten von Yunnan und im Osten Tibets. Sie wächst im Hochgebirge in Höhen von 2600 bis 4000 Metern oder sogar darüber bis 4200 Metern. Über 3000 Metern bildet sie offene Reinbestände, darunter wächst sie zusammen mit anderen Kiefern, so mit Pinus armandii und Pinus yunnanensis.[1]

In der Roten Liste der IUCN wird Pinus densata als nicht gefährdet („Lower Risk/least concern“) geführt. Es wird jedoch darauf hingewiesen, dass eine Neubeurteilung ausständig ist.[4]

Systematik und Forschungsgeschichte

Pinus densata ist eine Art der Gattung der Kiefern (Pinus), in der sie der Untergattung Pinus, Sektion Pinus und Untersektion Pinus zugeordnet ist. Sie wurde 1906 von Maxwell Tylden Masters im Journal of the Linnean Society Botany, Band 37, Seite 416 erstbeschrieben.[5] Masters wies auf die Ähnlichkeit mit der Japanischen Rotkiefer (Pinus densiflora) und der Wald-Kiefer (Pinus sylvestris) hin, deren Verbreitungsgebiete jedoch deutlich nördlicher liegen. Die äußeren Merkmale der Art liegen zwischen denen von Pinus yunnanensis, die ein ähnliches Verbreitungsgebiet hat, und der Chinesischen Kiefer (Pinus tabuliformis), deren Verbreitungsgebiet ebenfalls weiter nördlich liegt. Es könnte sich daher um eine Hybride der beiden Arten handeln. Dies wird durch gentechnische Untersuchungen bestätigt, wobei es Anzeichen für die Beteiligung einer unbekannten dritten Art gibt, die bereits vor dem Quartär verschwunden ist. Aufgrund der ökologischen und auch geographischen Trennung gibt es keine Anzeichen dafür, dass neue Hybride gebildet werden. Das Taxon wird meist als eigene Art behandelt.[1]

Synonyme der Art sind Pinus prominens Masters, Pinus sinensis D.Don var. densata (Masters) Shaw, Pinus tabuliformis Carriere var. densata (Masters) Rehder und Pinus wilsonii Shaw (1911) not Roezl (1857).[2]

Der Gattungsname Pinus wurde schon von den Römern für mehrere Kiefernarten verwendet.[6] Das Artepitheton densata leitet sich möglicherweise vom lateinischen densatio für „Verdickung“ ab und könnte damit auf die deutlich ausgebildete Apophyse verweisen.[7]

Verwendung

Pinus densata wird kaum wirtschaftlich genutzt, da sie nur im Hochgebirge in eher unzugänglichen Gebieten auftritt. Bis zum Ende des 19. Jahrhunderts wurden aus dem Holz und dem Harz noch Fackeln hergestellt. Es wird jedoch überlegt, die Art zur Aufforstung in hohen Lagen im Westen Chinas zu verwenden. Pinus densata wurde etwa zur Wende zum 20. Jahrhundert in Europa eingeführt, sie ist jedoch nur selten in Botanischen Gärten und Arboreten zu finden.[1]

Quellen

Literatur

  • Aljos Farjon: A Handbook of the World's Conifers. Band 2. Brill, Leiden-Boston 2010, ISBN 90-04-17718-3, S. 661, 662.
  • Wu Zheng-yi, Peter H. Raven (Hrsg.): Flora of China. Volume 4: Cycadaceae through Fagaceae. Science Press/Missouri Botanical Garden Press, Beijing/St. Louis 1999, ISBN 0-915279-70-3, S. 16 (englisch).
  • Helmut Genaust: Etymologisches Wörterbuch der botanischen Pflanzennamen. 3., vollständig überarbeitete und erweiterte Auflage. Nikol, Hamburg 2005, ISBN 3-937872-16-7, S. 487 (Nachdruck von 1996).

Einzelnachweise

  1. a b c d e f Aljos Farjon: A Handbook of the World's Conifers, Band 2, S. 662
  2. a b c d Liguo Fu, Nan Li, Thomas S. Elias, Robert R. Mill: Pinus densata, in Flora of China, Band 4, S. 16
  3. Tropicos. [1]
  4. Pinus densata in der Roten Liste gefährdeter Arten der IUCN 2012. Eingestellt von: Conifer Specialist Group, 1998. Abgerufen am 10. Februar 2013.
  5. Pinus densata. In: Germplasm Resources Information Network (GRIN). United States Department of Agriculture, abgerufen am 10. Februar 2013 (englisch).
  6. Genaust: Etymologisches Wörterbuch der botanischen Pflanzennamen. S. 487
  7. Aljos Farjon: A Handbook of the World's Conifers, Band 2, S. 661

Weblinks

 src=
– Sammlung von Bildern, Videos und Audiodateien
  • Christopher J. Earle: Pinus densata. In: The Gymnosperm Database. www.conifers.org, 28. November 2012, abgerufen am 10. Februar 2013 (englisch).
  • Pinus densata. In: The Plant List. Abgerufen am 10. Februar 2013.
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia DE

Pinus densata: Brief Summary ( German )

provided by wikipedia DE

Pinus densata ist ein immergrüner Nadelbaum aus der Gattung der Kiefern (Pinus) mit 8 bis 14 Zentimeter langen Nadeln und ausgewachsen 4 bis 6 Zentimeter langen Samenzapfen. Das Verbreitungsgebiet liegt in China, wo sie im Hochgebirge in Höhen von 2600 bis 4200 Metern vorkommt. Es gibt Hinweise, dass es sich um eine natürliche Kreuzung zwischen drei anderen Kiefernarten handelt. Sie ist nicht gefährdet und wird kaum forstwirtschaftlich genutzt.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia DE

Pinus densata ( Komi )

provided by wikipedia emerging languages
 src=
Pinus densata

Pinus densata (лат. Pinus densata) – быдмассэзлӧн пожум котырись пожум увтырын (Pinus субувтырын) торья вид. Пожум пантасьӧ Китайын.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors

Сиканысь пужым ( Udmurt )

provided by wikipedia emerging languages
 src=
Pinus densata

Сиканысь пужым (лат. Pinus densata) – Pinaceae семьяысь Китайын (азьвыл Сикан провинцилэн музъем вылаз — туала Сычуаньын, Тибетын, Юньнаньын) будӥсь пужым.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors

Pinus densata

provided by wikipedia EN

Pinus densata, commonly known as the Sikang pine, is a species of conifer in the family Pinaceae.

It is endemic to – found only in – China.[2]

References

  1. ^ Farjon, A. (2013). "Pinus densata". IUCN Red List of Threatened Species. 2013: e.T42354A2974762. doi:10.2305/IUCN.UK.2013-1.RLTS.T42354A2974762.en. Retrieved 14 November 2021.
  2. ^ "Pinus densata" at the Encyclopedia of Life
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia EN

Pinus densata: Brief Summary

provided by wikipedia EN

Pinus densata, commonly known as the Sikang pine, is a species of conifer in the family Pinaceae.

It is endemic to – found only in – China.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia EN

Pinus densata ( French )

provided by wikipedia FR

Pinus densata, également appelé pin du Tibet est une espèce de conifères de la famille des Pinaceae, endémique de la Chine, principalement dans les provinces du Qinghai, au sud, du Sichuan à l'ouest et du Yunnan au nord, ainsi que dans la Région autonome du Tibet, à des élévations allant entre 2 600 à 4 200 mètres pour leur forme pure, ou bien, en dessous de 3 000 mètres, hybride avec Pinus tabuliformis et Pinus armandii[2].

Description

Appareil végétatif

Pinus densata est un arbre sempervirent d’une hauteur de 30 mètres et d’un diamètre atteignant les 130 centimètres avec une couronne ovoïde-conique qui tend à s’étaler chez les vieux arbres. Sa croissance est monopodiale.

Au stade juvénile, son écorce est brun rougeâtre et écailleuse. Elle tend vers une couleur brun foncé grisâtre à l’âge adulte, recouverte d’épaisses plaques squameuses, carrées et irrégulières. Les premières branches, glauques et cireuses, passent du brun jaunâtre au brun rougeâtre au cours des trois premières années, devenant glabres. Ses bourgeons hivernaux sont bruns, ovoïdes coniques, d’une dimension de 15 millimètres sur 6 millimètres, légèrement résineux, acuminés à l'apex.

Les aiguilles persistent trois ans, groupées par deux en un fascicule, droites, légèrement tordues, longues de 8 à 14 centimètres sur 1 à 1,5 millimètre de largeur. Sur toutes les surfaces se trouvent des lignes de stomates, comprenant 3 ou 4 canaux résineux marginaux, comprenant parfois 1 ou 2 médians, la base entourée d’une gaine persistante d’une longueur de 5 à 10 millimètres, marginale, finement serrulée, à apex aigu.

Son système racinaire est pivotant[2].

Appareil reproducteur

Comme tous les pins, Pinus densata est monoïque.

Les cônes mâles (à pollen) sont jaune-brun, cylindriques, d’une dimension de 10 à 18 millimètres sur 3 à 4,5 millimètres.

Les cônes femelles, plus grands (4-6 centimètres sur 4-7 centimètres), sont solitaires ou regroupés par paires, pendants, sessiles à légèrement pédonculés, brun foncé brillant à maturité, étroitement ovoïdes avant l'ouverture et ovoïdes à largement ovoïdes après l’ouverture, persistants. Les écailles comportent d’éminentes apophyses en forme de losange, fortement carénées transversalement et d’une épaisseur comprise entre 4 et 7 millimètres d’épaisseur, l’umbo dorsal est piquant. Les graines sont légèrement gris-brun, ellipsoïde-ovoïde, de 4 à 6 millimètres de longueur, dont l’aile est longue d’environ 15 à 20 millimètres.

La pollinisation anémophile a lieu au mois de mai, les cônes mûrissent en octobre de la deuxième année[2].

Origine phylogénétique

Pinus densata est classé au sein du genre Pinus ainsi qu’à ses subdivisions (sous-genre, section et sous-section) du même nom.

Il présente un cas réussi de spéciation par hybridation homoploïde (homoploid hybridism speciation, HHS)[3] résultant du croisement entre les espèces Pinus yunnanensis (sud-est de la Chine, nord de la Birmanie) et Pinus tabuliformis (nord de la Chine, Corée du Nord) [4],[5]. La différenciation de l’espèce hybride P. densata résulte d’une isolation géographique et d’une adaptation écologique, illustrées par son aire de distribution intermédiaire et inaccessible aux espèces parentales [6]. Il a été préalablement suggéré que la répartition spatiale actuelle de P. densata provienne d’une population-mère hybride ayant donné une espèce taxonomiquement stable, quise serait ensuite répandue dans le sud-est du Plateau tibétain. Cependant, un certain polymorphisme génétique (tant au niveau allozymatique que de l’ADN mitochondrial, chloroplastique et nucléaire) suggérerait que sa spéciation provienne de divers évènements indépendants d’hybridation et d’introgression[7]. Ceux-ci auraient précédé l’élévation du Plateau tibétain au cours du Miocène[8], conséquence de la collision des plaques tectoniques Indo-Australiennes et Eurasiatique (amorcée lors du Crétacé supérieur). Les différentes lignées de P. densata ont connu une succession de goulots d’étranglement au fur et à mesure que l’espèce progressait vers l’ouest (fin du Pliocène), suivie de nouvelles divergences génétiques entre niches adjacentes en réponse aux variations tectoniques et climatiques (vagues de glaciations) survenues au cours du Pléistocène[9]. L’historique de ces mécanismes ayant mené à la distribution actuelle de P. densata semble encore à ce jour obscur.

Biogéographie et écologie

Son aire de distribution géographique est étroitement liée à son origine évolutive. Endémique de la Chine, on le trouve principalement dans la Région autonome du Tibet ainsi que dans la province du Qinghai au nord, du Sichuan à l’est et celle du Yunnan au sud-est. On trouve typiquement Pinus densata en forêt montagneuse à une altitude comprise entre 2600 et 3 500 mètres, ou en deçà des 3 000 mètres d’altitude où il côtoie les espèces P. yunnanensis et P. armandii[2].

Comme la majorité des pins, il est intolérant à l’ombrage et constitue une espèce pionnière[10].

L’IUCN reporte à ce jour une augmentation de sa population et ne constitue point une espèce menacée[11]. Sa spéciation récente et ses aptitudes physiologiques laissent supposer une grande marge d’expansion future[12].

L’examen des cônes a suggéré que le succès reproducteur (fitness) de P. densata n’est pas inférieur à celui de ses espèces génitrices, son gradient de distribution géographique serait lié à son patrimoine génétique et à sa divergence écologique[13]. Cette conclusion est appuyée par le fait que P. densata présente significativement une meilleure tolérance aux basses températures. Son activité photosynthétique s’avère en effet supérieure et présente un taux plus élevé d’anthocyanes (pigments photosynthétiques) en situation de stress hypothermique[14]. Il supporterait également davantage une exposition à la sécheresse que P. yunnanensis et P. tabuliformis[15]. Enfin, il serait plus adapté que ces deux espèces à une teneur accrue en nitrates dans les sols, ce qui laisserait présager une compétitivité supérieure si le réchauffement climatique attendu devait se confirmer dans son aire de répartition[16].

Composés chimiques

Pinus densata est une espèce distinguable par sa teneur en différents terpénoïdes, principalement en ce qui concerne les sesquiterpénoïdes et les diterpénoïdes[17].

Intérêt anthropique

Son optimum écologique étant peu accessible, Pinus densata est une espèce peu utilisée en sylviculture (bois d’œuvre ou de construction, pâte à papier). Il fait néanmoins l’objet de recherches, entre autres, en vue de reboiser certaines zones forestières incendiées dans le nord-ouest du Sichuan[18] ou coupées à blanc sur le Plateau tibétain[19].

Notes et références

  1. IPNI. International Plant Names Index. Published on the Internet http://www.ipni.org, The Royal Botanic Gardens, Kew, Harvard University Herbaria & Libraries and Australian National Botanic Gardens., consulté le 1 août 2020
  2. a b c et d Pinus densata sur http://www.conifers.org, consulté le 30 mars 2013.
  3. J. Mallet. Hybrid speciation. Nature, 446 (2007), p. 279–283.
  4. H. Yu, S. Ge, D. Hong. Allozyme diversity and population genetic structure of Pinus densata master in northwestern Yunnan, China. Biochemical Genetics, 38 (2000), p. 138–146.
  5. B. Song, X. Wang, X. Wang, K. Ding, D. Hong. Cytoplasmic composition in Pinus densata and population establishment of the diploid hybrid pine. Molecular Ecology, 12 (2003), p. 2995–3001.
  6. J. Mao, X. Wang. Distinct niche divergence characterizes the homoploid hybrid speciation of Pinus densata on the Tibetan Plateau. American Naturalist, 177 (2011), p. 424–439.
  7. B. Wang. Hybridization and Evolution in the Genus Pinus. PhD Thesis, Umea Universitet, Sweden, 2013.
  8. X. Ma, A. E. Szmidt, X. Wang. Genetic structure and evolutionary history of a diploid hybrid pine Pinus densata inferred from the nucleotide variation at seven gene loci. Molecular Biology and Evolution, 23 (2006), p. 807–816.
  9. J. Gao, B. Wang, J.F. Mao, P. Ingvarsson, Q.Y. Zen, X.R. Wang. Demography and speciation history of the homoploid hybrid pine Pinus densata on the Tibetan Plateau. Molecular Ecology, 21 (2012), p. 4811-27.
  10. A. Farjón. Pines: drawings and descriptions of the genus Pinus. Brill & Backhuys, Leiden (1984).
  11. http://www.iucnredlist.org/details/42354/0, consulté le 29/03/2014.
  12. B. Wang. Hybridization and evolution in the genus Pinus. PhD Thesis, Umea Universitet, Sweden, 2013.
  13. J. Mao, Y. Li, Y. Liu, H. Liu, X. Wang. Cone and seed characteristics of Pinus densata and their adaptive fitness implications. Journal of Plant Ecology, 31 (2007), p. 291–299.
  14. F. Ma, X. Zhang, L. Chen, X. Wang, C. Zhao. The alpine homoploid hybrid Pinus densata has greater cold photosynthesis tolerance than its progenitors. Environmental and Experimental Botany, 85 (2013), p. 85-91.
  15. D. Gao, Q. Gao, H. Xu, F. Ma, C. Zhao, J. Liu. Physiological responses to gradual drought stress in the diploid hybrid Pinus densata and its two parental species. Trees: Structure and Function, 23 (2009), p. 717–728.
  16. B. Yao, J. Cao, C. Zhao, Z. Rengel. Influence of ammonium and nitrate supply on growth, nitrate reductase activity and N-use efficiency in a natural hybrid pine and its parents. Journal of Plant Ecology, 4 (2011), p. 275-282.
  17. B. Li, W.D. Zhang, C.X. Xia, Y.H. Shen. Sesquiterpenes and diterpenoids from Pinus densata. Chemistry of Natural Compounds, 48 (2013).
  18. Y. Wang, G. Hou, Q. Ma, F. Kang, Y. Feng. Dynamics of species diversity in the natural restoration progress of the Pinus densata burned areas in Western Sichuan Province. Acta Agriculturae Universitis Jiangxiensis, 2 (2005).
  19. X. Pang, W. Bao, Y. Zhang. Microclimate changes and plant succession in dark coniferous clear-cutting forestland in Eastern Tibetan Plateau. World Sci-tech R & D, 3 (2005).

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia FR

Pinus densata: Brief Summary ( French )

provided by wikipedia FR

Pinus densata, également appelé pin du Tibet est une espèce de conifères de la famille des Pinaceae, endémique de la Chine, principalement dans les provinces du Qinghai, au sud, du Sichuan à l'ouest et du Yunnan au nord, ainsi que dans la Région autonome du Tibet, à des élévations allant entre 2 600 à 4 200 mètres pour leur forme pure, ou bien, en dessous de 3 000 mètres, hybride avec Pinus tabuliformis et Pinus armandii.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia FR

Pinus densata ( Icelandic )

provided by wikipedia IS

Pinus densata, er tegund af furu ættuð frá, og einlend í Kína.[2] Hún er stundum talin afbrigði af kínafuru.

 src=
grein

Tilvísanir

  1. Farjon, A. (2013). Pinus densata. The IUCN Red List of Threatened Species. IUCN. 2013: e.T42354A2974762. doi:10.2305/IUCN.UK.2013-1.RLTS.T42354A2974762.en. Sótt 15. desember 2017.
  2. Pinus densata] at the Encyclopedia of Life
Wikimedia Commons er með margmiðlunarefni sem tengist
Wikilífverur eru með efni sem tengist
 src= Þessi líffræðigrein er stubbur. Þú getur hjálpað til með því að bæta við greinina.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Höfundar og ritstjórar Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia IS

Pinus densata: Brief Summary ( Icelandic )

provided by wikipedia IS

Pinus densata, er tegund af furu ættuð frá, og einlend í Kína. Hún er stundum talin afbrigði af kínafuru.

 src= grein
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Höfundar og ritstjórar Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia IS

Pinus densata ( Polish )

provided by wikipedia POL
Commons Multimedia w Wikimedia Commons

Pinus densata Mast. – gatunek drzewa iglastego z rodziny sosnowatych (Pinaceae). Pinus densata jest endemitem, występuje w Chinach (na południu prowincji Qinghai, na zachodzie Syczuanu, południowo-wschodni Tybet, Junnan[3][4].

Morfologia

Pokrój
Drzewo o koronie jajowato-stożkowatej, u starszych okazów rozpościerającej się.
Pień
Osiąga 30 m wysokości i 130 cm średnicy. Młoda kora czerwonobrązowa, łuszcząca się i płytkowata, z wiekiem staje się ciemno-szarobrązowa, o grubych, nieregularnie kwadratowych płytkach. Jednoroczne gałązki grube, błyszczące, żółtobrązowe, w drugim i trzecim roku stają się rudawe. Pąki zimowe brązowe, delikatnie ożywiczone, jajowato-stożkowate, o rozmiarach 15 na 6 mm.
Liście
Igły wyrastają po 2 (rzadko 3) na krótkopędzie. Proste, delikatnie skręcone, o długości 8–14 cm i grubości 1–1,5 mm. Brzeg liścia drobnoząbkowany, wierzchołek zaostrzony. Rzędy aparatów szparkowych widoczne na wszystkich powierzchniach igły.
Szyszki
Szyszki męskie cylindryczne, o długości 10–18 mm i średnicy 3–4,5 mm, żółtobrązowe. Szyszki żeńskie wyrastają pojedynczo lub w parach, zwisające, siedzące lub osadzone na krótkiej szypułce. Dojrzałe ciemnobrązowe, błyszczące, zamknięte są jajowate, po otwarciu szerokojajowate, o rozmiarach 4–6 na 4–7 cm. Łuski nasienne z wyraźną, romboidalną tarczką (apofyzą), o grubości 4–7 mm. Piramidka grzbietowa, z krótkim kolcem. Nasiona jasno-szarobrązowe, o długości 4–6 mm, opatrzone skrzydełkiem o długości 15–20 mm.
Gatunki podobne
Pinus yunnanensis, P. tabuliformis.

Biologia i ekologia

Dwie wiązki przewodzące w liściu. Przewody żywiczne 3–4, brzegowe, sporadycznie 1–2 środkowe. Pochewki liściowe trwałe. Igły pozostają na drzewie przez 3 lata[3].

Pylenie następuje w maju. Szyszki nasienne dojrzewają w październiku drugiego roku.

Rośnie na wysokościach 2600–3500(4200) m n.p.m. Tworzy lasy jednogatunkowe lub mieszane - poniżej 3000 m n.p.m. towarzyszą jej Pinus armandii i P. yunnanensis.

Systematyka i zmienność

Synonimy: Pinus prominens Masters, P. sinensis D. Don var. densata (Masters) Shaw, P. tabuliformis Carrière var. densata (Masters) Rehder, P. wilsonii Shaw 1911 non Roezl 1857.

Pozycja gatunku w obrębie rodzaju Pinus[5]:

  • podrodzaj Pinus
    • sekcja Pinus
      • podsekcja Pinus
        • gatunek P. densata

Badania wskazują, że gatunek Pinus densata powstał prawdopodobnie w trzeciorzędzie jako krzyżówka P. yunnanensis i P. tabuliformis[4]. Analiza genetyczna sugeruje, że ewolucja poszczególnych populacji P. densata mogła zachodzić niezależnie[6].

P. densata bywa traktowany jako odmiana sosny chińskiejP. tabuliformis Carr. var. densata (Masters) Rehder.

Zagrożenia

Międzynarodowa organizacja IUCN umieściła ten gatunek w Czerwonej księdze gatunków zagrożonych, ale przyznała mu kategorię zagrożenia LC (least concern), uznając go za gatunek najmniejszej troski, o niskim ryzyku wymarcia[7]. Klasyfikację tę utrzymano w kolejnym wydaniu księgi w 2013 roku[8].

Przypisy

  1. P. F. Stevens: PINACEAE (ang.). W: Angiosperm Phylogeny Website [on-line]. 2001–.
  2. M.T. Masters. On the Conifers of China. „The Journal of the Linnean Society. Botany”. 37, s. 416, 1904 (ang.).
  3. a b Wu i Raven, 1999, Pinus densata.
  4. a b Christopher J. Earle: Pinus densata (ang.). W: Gymnosperm Database [on-line]. [dostęp 2011-08-25].
  5. Christopher J. Earle: Pinus (ang.). W: Gymnosperm Database [on-line]. [dostęp 2011-08-25].
  6. Ma Xiao-Fei, A.E. Szmidt, Wang Xiao-Ru. Genetic structure and evolutionary history of a diploid hybrid pine Pinus densata inferred from the nucleotide variation at seven gene loci. „Molecular Biology and Evolution”. 23(4), s. 807-816, 2006 (ang.). [dostęp 2011-08-25].
  7. Conifer Specialist Group (1998): Pinus densata (ang.). W: IUCN 2011. IUCN Red List of Threatened Species. Version 2011.1 [on-line]. [dostęp 2011-08-25].
  8. A. Farjon: Pinus densata (ang.). W: IUCN 2013. IUCN Red List of Threatened Species. Version 2013.1 [on-line]. [dostęp 2013-08-11].

Bibliografia

  1. Christopher J. Earle: Pinus densata (ang.). W: Gymnosperm Database [on-line]. [dostęp 2011-08-25].
  2. Pinus densata. „Flora of China”. Vol. 4, 1999. Wu Zhengyi, Peter H. Raven, Hong Deyuan (red.). Beijing: Science Press; St. Louis: Missouri Botanical Garden (ang.). [dostęp 2011-08-25].
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Pinus densata: Brief Summary ( Polish )

provided by wikipedia POL

Pinus densata Mast. – gatunek drzewa iglastego z rodziny sosnowatych (Pinaceae). Pinus densata jest endemitem, występuje w Chinach (na południu prowincji Qinghai, na zachodzie Syczuanu, południowo-wschodni Tybet, Junnan.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Pinus densata ( Portuguese )

provided by wikipedia PT

Pinus densata é uma espécie de pinheiro originária do Velho Mundo, mais precisamente da região da Ásia.[1]

Ver também

Referências

  1. «NCBI:txid190402». NCBI Taxonomy (em inglês). Consultado em 27 de novembro de 2020

 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores e editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia PT

Pinus densata: Brief Summary ( Portuguese )

provided by wikipedia PT

Pinus densata é uma espécie de pinheiro originária do Velho Mundo, mais precisamente da região da Ásia.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores e editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia PT

Pinus densata ( Ukrainian )

provided by wikipedia UK

Габітус

Представники виду Pinus densata — дерева висотою до 30 м і товщиною стовбура до 1,3 м. Кора спочатку червонувато-коричнева, пізніше темніє до сіро-коричневого кольору, розтріскана на нерівномірні пластинки з поздовжними борознами. Осьові гілки розростаються вшир, утворюючи яйцеподібно-конічну, пізніше широко-яйцеподібну або розлогу крону. Гілки міцні, молоді пагони голі, з потовщеннями, на першому році — з сизо-бурим полиском, на другому-третьому — червонувато-бурі.[1].

Бруньки і шпильки

Зимуючі бруньки темно-бурі, яйцеподібно-конічні, загострені. Верхівкові бруньки близько 15 мм в довжину і 6 мм в ширину. Луски бруньок загострені, краї з білою облямівкою. Шпильки ростуть по дві, зрідка по три в пучках з обгортками, які спочатку мають довжину 10-15 мм, а пізніше дещо коротші. Шпильки прямі, 8 — 14 см в довжину і 1 — 1,5 мм завширшки, жорсткі, дещо скручені, гострі, тьмяно-зелені. Краї дрібнозубчасті. На обох боках є ряди продихів. Кожна шпилька утворює 3-4 смоляні ходи. Шпильки тримаються на гілках 3 роки.[1]

Шишки і насіння

Пилкові шишки виростають спірально групами при основі нових пагонів. Вони сизувато-бурі, короткоциліндричні, 10 — 18 мм в довжину і 3 — 4,5 мм в ширину. Насіннєві шишки ростуть поодиноко або парами, сидячі або на короткій ніжці, в закритому стані вузько-яйцеподібні 4 — 6 в довжину, а у відкритому стані — 4 — 7 см в ширину. Насіннєві луски коричневі, подовгасті, здерев'янілі, жорсткі. Апофіз з виразним пупком, 4 — 7 мм товщиною, з перехресними ребрами, більш-менш ромбічний, блискучого шоколадного забарвлення. Насінина яйцеподібно-еліптична, 4 — 6 мм в довжину, від світло-коричневої до сіро-коричневої барви. Крильце насінини 15 — 20 мм в довжину. Запилення настає в травні, шишки дозрівають у жовтні другого року.[1]

Поширення

Країни зростання: Китай (провінції Хінган, Сичуань, Тибет, Юньнань).

Примітки

  1. а б в Aljos Farjon. A Handbook of the World's Conifers. — Leiden-Boston : Brill, 2010. — Vol. 2. — P. 661, 662. — ISBN 9004177183.

Джерела

Соснові Це незавершена стаття про родину Соснові.
Ви можете допомогти проекту, виправивши або дописавши її.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Автори та редактори Вікіпедії
original
visit source
partner site
wikipedia UK

Pinus densata ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Pinus densata là một loài thực vật hạt trần trong họ Thông. Loài này được Mast. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1906.[1]

Chú thích

  1. ^ The Plant List (2010). Pinus densata. Truy cập ngày 9 tháng 8 năm 2013.

Liên kết ngoài


Hình tượng sơ khai Bài viết liên quan đến Bộ Thông này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

Pinus densata: Brief Summary ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Pinus densata là một loài thực vật hạt trần trong họ Thông. Loài này được Mast. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1906.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

Сосна густая ( Russian )

provided by wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Хвойные
Класс: Хвойные
Порядок: Сосновые
Семейство: Сосновые
Род: Сосна
Вид: Сосна густая
Международное научное название

Pinus densata Mast., 1906

Охранный статус Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
NCBI 190402EOL 1033064GRIN t:28440IPNI 677024-1TPL kew-2561868

Сосна густая[источник не указан 276 дней] (лат. Pinus densata) — вид вечнозелёных хвойных деревьев рода Сосна, эндемик Китая.

Деревья достигают в высоту 30 м, ствол диаметром до 1,3 метра, покрыт красновато-коричневой корой в молодом возрасте, со временем кора приобретает тёмный серо-коричневый цвет, кора чешуйчатая с пластинами неправильной формы, разделёнными продольными трещинами; шишки глянцевые, шоколадно-коричневого цвета; иглы длиной от 8 до 14 сантиметров. Корона на молодых деревьях яйцевидно-конической формы, с возрастом становится широко-яйцевидной[1].

Ареал находится в Китае, в высокогорных районах, на высотах 2600—4200 метров над уровнем моря. Встречается в провинциях Цинхай (на юге), Сычуань (на западе), Сицзан (на юго-востоке), Юньнань.

Образует чистые леса в высокогорных районах, ниже 3000 м может входить в смешанные с участием Pinus armandii и Pinus yunnanensis.

Морфологически вид находится между Pinus yunnanensis и Pinus tabuliformis. Молекулярные данные подтверждают гипотезу о том, что вид Pinus densata возник как естественный гибрид двух видов, появившийся в третичном периоде[2][3].

В связи с труднодоступностью мест произрастания не имеет заметного хозяйственного значения, однако может использоваться в лесном строительстве для озеленения высокогорных территорий.

Таксономия

Pinus densata Mast., 1906, Journal of the Linnean Society, Botany 37(262): 416–417[4].

Синонимы:

  • Pinus densata subsp. tibetica Businský
  • Pinus prominens Mast.
  • Pinus sinensis var. densata (Mast.) Shaw
  • Pinus tabuliformis var. densata (Mast.) Rehder

Примечания

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Авторы и редакторы Википедии

Сосна густая: Brief Summary ( Russian )

provided by wikipedia русскую Википедию

Сосна густая[источник не указан 276 дней] (лат. Pinus densata) — вид вечнозелёных хвойных деревьев рода Сосна, эндемик Китая.

Деревья достигают в высоту 30 м, ствол диаметром до 1,3 метра, покрыт красновато-коричневой корой в молодом возрасте, со временем кора приобретает тёмный серо-коричневый цвет, кора чешуйчатая с пластинами неправильной формы, разделёнными продольными трещинами; шишки глянцевые, шоколадно-коричневого цвета; иглы длиной от 8 до 14 сантиметров. Корона на молодых деревьях яйцевидно-конической формы, с возрастом становится широко-яйцевидной.

Ареал находится в Китае, в высокогорных районах, на высотах 2600—4200 метров над уровнем моря. Встречается в провинциях Цинхай (на юге), Сычуань (на западе), Сицзан (на юго-востоке), Юньнань.

Образует чистые леса в высокогорных районах, ниже 3000 м может входить в смешанные с участием Pinus armandii и Pinus yunnanensis.

Морфологически вид находится между Pinus yunnanensis и Pinus tabuliformis. Молекулярные данные подтверждают гипотезу о том, что вид Pinus densata возник как естественный гибрид двух видов, появившийся в третичном периоде.

В связи с труднодоступностью мест произрастания не имеет заметного хозяйственного значения, однако может использоваться в лесном строительстве для озеленения высокогорных территорий.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Авторы и редакторы Википедии

高山松 ( Chinese )

provided by wikipedia 中文维基百科
二名法 Pinus densata
Mast.

高山松学名Pinus densata)为松科松属的植物,是中国的特有植物。分布于中国大陆云南四川西藏青海等地,生长于海拔1,500米至4,500米的地区,常生长在河谷、山坡、林中、山谷和阳坡,目前已由人工引种栽培。

别名

西康油松(中国树木分类学),西康赤松(中国裸子植物志)

异名

  • Pinus densata Mast. var. pygmaea Hsueh

参考文献

  • 昆明植物研究所. 高山松. 《中国高等植物数据库全库》. 中国科学院微生物研究所. [2009-02-25]. (原始内容存档于2016-03-05).
小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
维基百科作者和编辑

高山松: Brief Summary ( Chinese )

provided by wikipedia 中文维基百科

高山松(学名:Pinus densata)为松科松属的植物,是中国的特有植物。分布于中国大陆云南四川西藏青海等地,生长于海拔1,500米至4,500米的地区,常生长在河谷、山坡、林中、山谷和阳坡,目前已由人工引种栽培。

license
cc-by-sa-3.0
copyright
维基百科作者和编辑