Llysieuyn blodeuol (neu legume) yw Troed yr aderyn sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Fabaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Ornithopus perpusillus a'r enw Saesneg yw Bird's-foot.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Troed yr Aderyn, Ewinedd yr Aderyn, Troed-yr-Aderyn Cyffredin, Troededn Bychan.
Eraill yn yr un teulu yw: ffa soya (Glycine max), y ffa cyffredin (Phaseolus), pys gyffredin (Pisum sativum), chickpea (Cicer arietinum), cnau mwnci (Arachis hypogaea), pys per (Lathyrus odoratus) a licrs (Glycyrrhiza glabra).
Llysieuyn blodeuol (neu legume) yw Troed yr aderyn sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Fabaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Ornithopus perpusillus a'r enw Saesneg yw Bird's-foot. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Troed yr Aderyn, Ewinedd yr Aderyn, Troed-yr-Aderyn Cyffredin, Troededn Bychan.
Eraill yn yr un teulu yw: ffa soya (Glycine max), y ffa cyffredin (Phaseolus), pys gyffredin (Pisum sativum), chickpea (Cicer arietinum), cnau mwnci (Arachis hypogaea), pys per (Lathyrus odoratus) a licrs (Glycyrrhiza glabra).
Ptačí noha maličká (Ornithopus perpusillus) je drobná poléhavá bylina, druh rodu ptačí noha. Je sice na území České republiky považována za původní druh, ale její současný výskyt je nepravidelný a pravděpodobně sekundární.
Vyskytuje se v mírném až středomořském klimatu, nejvíce v blízkosti Atlantského oceánu. Její areál sahá od Velké Británie a Irska do Nizozemska, Belgie, Francie, Portugalska, Španělska, Dánska, Německa, Polska, Švédska a Litvy. Vyrůstá také v Africe na severu Alžírska, na jihu Austrálie a také na severu Nového Zélandu. Často se nachází na písčitých pobřežích velkých řek před zaústěním do moří nebo méně často u mořských pobřeží kde není příliš zvýšena salinita půdy.
Roste jak v přírodních stanovištích, tak i v biotopech ovlivněných lidskou činností. Jsou to většinou místa s písčitou půdou na kterých není zapojená vegetace, např. v řídkých borových lesích, v písečných náplaveninách i na písčinách s navátým pískem. Vždy však na místě s plným osluněním a chudém na živiny.
Jejímu rozšíření na území Česka nebyla v minulosti věnována patřičná pozornost. V současnosti byl zjištěn nový výskyt ptačí nohy maličké v Kuřívodech a Hradčanech v městě Ralsku v okrese Česká Lípa, tyto lokality byly součástí vojenského prostoru sovětských vojsk po roce 1968. Zároveň byla opětovně nalezena na historických místech u Štěpánovska v městě Týništi nad Orlicí a u obce Zdelov u Kostelce nad Orlicí v okrese Rychnov nad Kněžnou. Jedná se o výskyty v pískovně a na obnažených písčinách v opuštěných prostorech. Lze stěží posoudit, zda se jedná o primární nebo sekundární výskyt, když se tento druh v blízkém Polsku i Německu hojně vyskytuje.
Drobná, jednoletá rostlina, která nebývá vyšší než 30 cm. Poléhavé a silně se větvící lodyhy, rostoucí z vřetenovitého kořene, porůstají lichozpeřenými listy jejichž drobné lístky vyrůstající v sedmi až dvanácti párech. Lístky bývají vejčité, eliptické až podlouhlé, jsou dlouhé 3 až 5 mm a 1,5 až 2 mm široké, po obvodě celistvé a na vrcholu mají tupou špičkou. Lodyhy i lístky jsou roztroušeně chlupaté.
Květenství je stopkatý okolík vyrůstající z paždí listů, je tvořený 2 až 5 oboupohlavnými květy na krátkých stopkách. Zvonkovitý, 3 mm dlouhý kalich má zašpičatělé cípy kratší než kališní trubku. Koruna je 5 mm velká, její po stranách vykrojená pavéza je bílá a červenofialově žilnatá a po okrajích je stejně jako křídla načervenalá, člunek je žlutobílý. Kvete od května do července, opylována je hmyzem přilétajícím za nektarem.
Plody jsou mírně prohnuté, čárkovité lusky, 15 až 20 mm dlouhé a do 2 mm široké. Jsou hnědošedé a hustě chlupaté, za semeny jsou zaškrcované a ve zralosti se rozpadají. Obsahují ledvinovitá, žlutá až zelená semena asi 1,5 mm dlouhá.
Na českém území bývají vzácně zavlékány ještě dva další podobné druhy ptačí nohy které lze spolehlivě rozlišit podle plodů. Ptačí noha smáčknutá má lusky s výrazným zobánkem a lusky ptačí nohy seté jsou pouze roztroušeně chlupaté.
V minulých létech byla ptačí noha maličká patrně považována za přechodně zavlečený druh do české přírody a nebyla posuzována míra jejího možného ohrožení. Bylo takto učiněno až nedávno a v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“ je zařazena mezi kriticky ohrožené druhy (C1r).[1][2][3][4]
Ptačí noha maličká (Ornithopus perpusillus) je drobná poléhavá bylina, druh rodu ptačí noha. Je sice na území České republiky považována za původní druh, ale její současný výskyt je nepravidelný a pravděpodobně sekundární.
Der Kleine Vogelfuß (Ornithopus perpusillus), auch Mäusewicke genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Ornithopus innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Kennzeichnend sind seine an Vogelfüße erinnernden Hülsenfrüchte, welche ihm seinen deutschsprachigen Trivialnamen Kleiner Vogelfuß verliehen.
Der Kleine Vogelfuß wächst niederliegend bis aufsteigend und ist nur am Grunde verzweigt. Die ein- oder mehrjährige krautige Pflanze bildet daher oft kleine "Knäuel". Die unpaarig gefiederten Blattspreiten weisen 5 bis 15 Fiederpaare auf. Die Fiederblättchen sind bei einer Länge von 2 bis 5 Millimetern eiförmig.
Im kopfigen Blütenstand befinden sich wenige Blüten. Das Hochblatt ist gefiedert.
Die mit einer Länge von 3 bis 4 Millimetern relativ kleinen, zwittrigen Blüten sind zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die weißlichen Blütenkronen weisen ein gelbliches Schiffchen und eine rotgestreifte Fahne auf, die etwa so lang wie das Hochblatt ist. Die Kronröhre ist höchstens doppelt so lang wie die auffälligen Kelchzähne.
Der Fruchtstand erscheint vogelfußartig. Die im Alter gebogenen Hülsenfrucht ist gegliedert und netznervig.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 14.[1]
Der Kleine Vogelfuß ist eine einjährige (sommer- und winterannuelle) Pflanze mit einem niederliegenden Stängel als Anpassung an ihren leicht beweglichen, sandigen Standort. Wie die meisten Hülsenfrüchtler besitzt sie Wurzelknöllchen mit Luftstickstoff bindenden Bakterien. Die Blüten sind kleine „Schmetterlingsblumen“. Es findet meist Selbstbestäubung statt. Die Blütezeit reicht von Mai bis Juni. Die Früchte sind gebogene Glieder- bzw. Bruchhülsen, die bei der Reife in vier bis sieben einsamige Teilfrüchte zerfallen.
Ornithopus perpusillus ist ein temperates und meridionales Florenelement Europas.
In Deutschland ist er nur selten bis zerstreut zu finden.
Ornithopus perpusillus besiedelt vornehmlich karge Sand- und Silikattrocken- und Halbtrockenrasen. Er ist auch in relativ nährstoffarmen, kurzlebigen Unkrautfluren zu finden. Er besiedelt zwar auch Brachen, sandige Äcker, Wegränder und Kiefernwaldränder, kommt aber vor allem auf (Binnen-)Dünen vor. Er gilt als Kennart des pflanzensoziologischen Verbandes Thero-Airion und hat sein Hauptvorkommen im Digitario-Setarienion und Arnoseridenion.
Der Kleine Vogelfuß (Ornithopus perpusillus), auch Mäusewicke genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Ornithopus innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Kennzeichnend sind seine an Vogelfüße erinnernden Hülsenfrüchte, welche ihm seinen deutschsprachigen Trivialnamen Kleiner Vogelfuß verliehen.
Ornithopus perpusillus or little white bird's-foot,[1] is a plant species of the genus Ornithopus.
Ornithopus perpusillus or little white bird's-foot, is a plant species of the genus Ornithopus.
Ornithopus perpusillus es una planta de la familia de las fabáceas.
Pelosa, anual, de tallos extendidos de hasta 30 cm, y hojas con 7-13 pares de folíolos pequeños, elípticos a oblongos. Flores blancas o rosas, 3-5 mm, en cabezuelas de 3-8 flores, y con brácteas bajo la cabezuela más largas que las flores y con 5-9 lóbulos. Dientes del cáliz no más que la mitad del largo del tubo. Vaina 1-1,8 cm, constreñida entre segmentos, y con pico recto o ganchudo. Florece de primavera a otoño.
Habita en lugares de arenisca y arena.
Bélgica, Gran Bretaña, Dinamarca, Francia, Alemania, Irlanda, Holanda, Suecia, Suiza, España, Italia, Portugal, Polonia y Rumanía.
Ornithopus perpusillus est une espèce de petite plante à fleurs du genre Ornithopus de la famille des Fabacées. Elle est appelée Ornithope délicat, Ornithope fluet, Pied-d'oiseau délicat, Pied-d'oiseau fluet.
Ptičonoga majušna (lat. Ornithopus perpusillus), jednogodišnja raslinja iz roda ptičja noga, porodica mahunarki. Raširena je po Europi i Alžiru, a uvezena je i u neke druge zemlje po svijetu, kao u Indiju, Novi Zeland, Kostariku, Australiju[1]. Zabilježena je i u Hrvatskoj.[2]
Ptičonoga majušna (=malena ptičja noga) stariji je hrvatski naziv ove biljke zabilježen 1876.
Ptičonoga majušna (lat. Ornithopus perpusillus), jednogodišnja raslinja iz roda ptičja noga, porodica mahunarki. Raširena je po Europi i Alžiru, a uvezena je i u neke druge zemlje po svijetu, kao u Indiju, Novi Zeland, Kostariku, Australiju. Zabilježena je i u Hrvatskoj.
Ptičonoga majušna (=malena ptičja noga) stariji je hrvatski naziv ove biljke zabilježen 1876.
Ptača nóžka (łaćonsce Ornithopus perpusillus) je rostlina ze swójby łušćinowcow.
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity nastawk ze samsnej temu, potom přełožuj a dodawaj z njeho.
Jeli nastawk ma wjace hač jedyn njedostatk, wužiwaj prošu předłohu {{Předźěłuj}}
. Nimo toho so awtomatisce kategorija Kategorija:Zarodk wo biologiji doda.
Ptača nóžka (łaćonsce Ornithopus perpusillus) je rostlina ze swójby łušćinowcow.
Smulkioji seradėlė (Ornithiopus perpusillus) – pupinių (Fabaceae) šeimos seradėlių (Ornithopus) genties augalų rūšis.
Įrašyta į Lietuvos raudonąją knygą
Het klein vogelpootje (Ornithopus perpusillus) is een eenjarige plant, die kan overwinteren. De soort behoort tot de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae).
De plant wordt 5-30 cm hoog en heeft onevengeveerde bladeren. Het blad bestaat uit zeven tot twaalf paar, 2-7 mm lange, elliptische tot langwerpige deelblaadjes. De stengels zijn vaak liggend tot opstijgend. De steel van de bloeiwijze is ongeveer even lang als het blad. De plant vormt wortelknolletjes.
Het klein vogelpootje bloeit van mei tot juli met witachtige, purper geaderde bloemen en die een geelachtige kiel hebben. De bloemen zijn 3-5 mm groot. Het schutblad van de bloeiwijze is langer dan de bloemen. De kelkbuis is drie tot vier keer zo lang als de kelktanden.
De vrucht is een peul, die meestal iets gebogen is en bij rijpheid in delen uiteen valt.
De plant komt voor op droge, kalkarme zandgrond.
Het klein vogelpootje is een kensoort voor de Vogelpootjes-associatie (Ornithopodo-Corynephoretum).
Het klein vogelpootje (Ornithopus perpusillus) is een eenjarige plant, die kan overwinteren. De soort behoort tot de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae).
De plant wordt 5-30 cm hoog en heeft onevengeveerde bladeren. Het blad bestaat uit zeven tot twaalf paar, 2-7 mm lange, elliptische tot langwerpige deelblaadjes. De stengels zijn vaak liggend tot opstijgend. De steel van de bloeiwijze is ongeveer even lang als het blad. De plant vormt wortelknolletjes.
Het klein vogelpootje bloeit van mei tot juli met witachtige, purper geaderde bloemen en die een geelachtige kiel hebben. De bloemen zijn 3-5 mm groot. Het schutblad van de bloeiwijze is langer dan de bloemen. De kelkbuis is drie tot vier keer zo lang als de kelktanden.
De vrucht is een peul, die meestal iets gebogen is en bij rijpheid in delen uiteen valt.
De plant komt voor op droge, kalkarme zandgrond.
Seradela drobna (Ornithopus perpusillus) – gatunek rośliny jednorocznej z rodziny bobowatych. Roślina subatlantycka[3] – rodzimym obszarem jego występowania jest Europa Zachodnia i Środkowa, rośnie także na Wyspach Kanaryjskich, Maderze i Azorach, nielicznie na wybrzeżu śródziemnomorskim w Algierii. Granica wschodnia zasięgu biegnie od południowej Szwecji, przez zachodnią Polskę, południowe Niemcy i północne Włochy. Jako zawlekany stwierdzany był w Europie Wschodniej: w Rosji, Ukrainie, Rumunii, a nawet w Gruzji[4]. Introdukowany m.in. do Ameryki Północnej[5] i Australii[6]. W Polsce północno-zachodniej gatunek dość często spotykany, rzadki w pozostałej, zachodniej części kraju, poza tym bardzo rzadki lub tylko zawlekany. Rośnie na siedliskach ubogich, piaszczystych[3].
Jest gatunkiem typowym rodzaju seradela Ornithopus[7].
Roślina jednoroczna kwitnąca od maja do lipca[3].
Rośnie na podłożu żwirowym i piaszczystym, na wrzosowiskach i w niskich murawach, też na obrzeżach borów sosnowych[3][8]. Unika podłoża zasobnego w węglan wapnia[3]. Często pojawia się na słonecznych, suchych przydrożach i ścieżkach na terenach piaszczystych. Należy do roślin pionierskich zasiedlających odsłonięte miejsca na siedliskach ubogich po pożarach lub innych zaburzeniach[8].
Tworzy mieszańce z seradelą pastewną Ornithopus sativus[3].
Seradela drobna (Ornithopus perpusillus) – gatunek rośliny jednorocznej z rodziny bobowatych. Roślina subatlantycka – rodzimym obszarem jego występowania jest Europa Zachodnia i Środkowa, rośnie także na Wyspach Kanaryjskich, Maderze i Azorach, nielicznie na wybrzeżu śródziemnomorskim w Algierii. Granica wschodnia zasięgu biegnie od południowej Szwecji, przez zachodnią Polskę, południowe Niemcy i północne Włochy. Jako zawlekany stwierdzany był w Europie Wschodniej: w Rosji, Ukrainie, Rumunii, a nawet w Gruzji. Introdukowany m.in. do Ameryki Północnej i Australii. W Polsce północno-zachodniej gatunek dość często spotykany, rzadki w pozostałej, zachodniej części kraju, poza tym bardzo rzadki lub tylko zawlekany. Rośnie na siedliskach ubogich, piaszczystych.
Jest gatunkiem typowym rodzaju seradela Ornithopus.
Ornithopus perpusillus é uma espécie de planta com flor pertencente à família Fabaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 2: 743. 1753.
Os seus nomes comuns são senradela-brava, serradela-brava ou serradela-miúda.
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental, no Arquipélago dos Açores e no Arquipélago da Madeira.
Em termos de naturalidade é nativa de Portugal Continental e Arquipélago da Madeira e introduzida no arquipélago dos Açores.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Ornithopus perpusillus é uma espécie de planta com flor pertencente à família Fabaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 2: 743. 1753.
Os seus nomes comuns são senradela-brava, serradela-brava ou serradela-miúda.
Dvärgserradella (Ornithopus perpusillus) är en växtart i familjen ärtväxter.
Ornithopus perpusillus là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên.[1]
Ornithopus perpusillus là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên.