Ploštěnci, dříve občas ploší červi (kvůli jejich plochému tvaru), zastarale ploští červi, (Platyhelminthes, též Plathelminthes[1]) jsou kmen prvoústých živočichů. Je známo kolem 20 000 druhů.[2] Žijí v moři a sladké vodě, na souši, jako paraziti ve vnitřních orgánech hostitelů.
Mají dvoustrannou tělní souměrnost a jedinou rovinu souměrnosti. Dvojstranná tělní souměrnost umožňuje rozeznat přední (paraziti - hlava s eskolexem) a zadní část těla. Jsou schizocelní (prostor mezi vnitřními orgány je vyplněn parenchymem se soustavou štěrbinek vyplněných tělní tekutinou). Na povrchu (tělní pokryv) mají jednovrstevný epitel ektodermálního původu. Dosahují velikosti od 0,15 mm do 17 m (některé tasemnice).[3] Jsou to obvykle hermafrodité, jen vzácně gonochoristé. Mají ploché (dorzoventrálně zploštěné) dvoustranně souměrné tělo a slepě zakončenou trávicí soustavu. Cévní a dýchací soustava není vyvinutá, dýchají celým povrchem těla nebo anaerobně (endoparaziti). Vylučování zajišťují protonefridie, které jsou tvořeny plaménkovými buňkami. Nervovou soustavu tvoří objícnový prstenec a z něj vybíhající břišní provazce (většinou 6) spojené příčnými spojkami (komistruami). Jejich vývoj je obvykle nepřímý, především parazité mají složité vývojové cykly.
Žijí hlavně ve sladké vodě, v mořích již méně. Na souši žije jen několik zástupců. Jejich tělo je pokryto obrvením, které přihání čerstvou vodu s kyslíkem. Mohutná svalovina se skládá ze 3 vrstev svalů - podélné, okružní, šikmé. Trávicí soustava začíná vychlípitelným hltanem. V přední části těla se nacházejí jednoduchá očka. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně, a to příčným dělením. Vajíčka kladou do zvláštních schránek (kokonů) a nedospělí jedinci žijí a živí se jako dospělci. Většina ploštěnek je dravých.
Zástupci: ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum), ploštěnka potoční (Dugesia gonocephala), ploštěnka kalužní (Dugesia lugubris)
Jednorodí jsou povětšinou vnější parazité ryb, obojživelníků a plazů. Na přední i zadní části těla jsou umístěny přísavky s drobnými háčky kterými se přichytávají na kůži svého hostitele. Vývojový cyklus není nijak složitý jelikož na rozdíl od většiny parazitujících ploštěnců jednorodí nestřídají hostitele. Zástupci: žábrohlíst ouškovaný (Dactylogyrus vastator), žábrohlíst dvojitý (Diplozoon paradoxum)
Dospělci jsou vnitřními parazity ve střevech obratlovců. Mají anaerobní metabolismus. V důsledku jejich způsobu života u nich zanikla trávicí soustava (cévní ani dýchací vyvinuta nebyla), živiny jsou přijímány celým povrchem těla. Jsou to poměrně nebezpeční parazité způsobují vážná onemocnění člověka i zvířat a to tím že odebírají živiny a do organismu vylučují toxiny. Mohou způsobovat trávicí poruchy nebo poškozovat tkáně. Mají složitý vývojový cyklus, mohou se vyvíjet až přes tři hostitele. Zástupci: tasemnice bezbranná (Taeniarhynchus saginatus), tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium), měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus), řemenatka ptačí (Ligula intestinalis), škulovec široký (Diphyllobothrium latum)
Motolice nemají článkové tělo. Mají složité vývojové cykly. U jejich zástupců se střídá partenogeneze s pohlavním rozmnožováním. Jsou to až na některé výjimky hermafroditi. Zástupci: motolice jaterní (Fasciola hepatica), Fascioloides magna, Paragonimus westermani, motolice žlučová, krevnička močová
Moderní fylogenetická systematika se snaží respektovat příbuznost jednotlivých skupin a eliminovat polyfyletické a pokud možno i parafyletické taxony. Molekulárními analýzami byla odhalena nepřirozenost bývalé třídy ploštěnek (Turbellaria). Zbylé tradiční třídy všechny spadají do jediné přirozené skupiny Neodermata, vztahy na bázi vývojové větve ploštěnců jsou však složitější, což si vyžádalo zásadní revizi hierarchických úrovní systému[4][5] (české názvy dle BioLibu[6]):
Současné (r. 2015) představy o příbuzenských vztazích mezi recentními skupinami zobrazuje následující schéma:[7]
PlatyhelminthesCatenulida
Macrostomorpha
Polycladida
Prorhynchida
Gnosonesimida
Rhabdocoela
Proseriata
Prolecithophora
Fecampiida
Tricladida
Bothrioplanida
Trematoda
Monogenea
Cestoda
Ploštěnci, dříve občas ploší červi (kvůli jejich plochému tvaru), zastarale ploští červi, (Platyhelminthes, též Plathelminthes) jsou kmen prvoústých živočichů. Je známo kolem 20 000 druhů. Žijí v moři a sladké vodě, na souši, jako paraziti ve vnitřních orgánech hostitelů.