Rhapis és un gènere amb 24 espècies de plantes amb flors pertanyent a la família de les palmeres Arecaceae.
Rhapis és un gènere amb 24 espècies de plantes amb flors pertanyent a la família de les palmeres Arecaceae.
Rapis[1] (Rhapis) je rod palem. Někdy jsou též podle vzhledu nazývány bambusové palmy. Jsou to malé, trsnatě rostoucí palmy s tenkými přímými kmeny a dlanitými listy. Květenství jsou krátká a větvená, plodem je různě zbarvená peckovice. Rod zahrnuje 11 druhů a je rozšířen v jižní Číně, Indočíně a v malé míře i v Japonsku a Sundských ostrovech. Rostou zpravidla v podrostu tropických deštných lesů. Rapisy jsou běžně pěstovány jako pokojové palmy. Nejčastěji se pěstují různé kultivary rapis ztepilé.
Rapisy jsou drobné, většinou dvoudomé, trsnatě rostoucí palmy s tenkými kmeny vyrůstajícími z podzemního oddenku. Kmeny jsou zprvu (zejména v horní části) pokryté vytrvalými vláknitými listovými pochvami, později mohou být holé a zelené. Listy jsou dlanité, induplikátní, asi do 1/3 až k bázi členěné na zpravidla vícekrát skládané segmenty. Na okraji čepele jsou droboučké ostny, které činí okraj drsný. Hastula na líci listů je malá, víceméně trojúhelníková, na rubu chybí.
Květenství jsou větvená až do 3. řádu a vyrůstají mezi bázemi listů. Stopka květenství zpravidla zůstává ukrytá v listové pochvě. Samčí květenství jsou někdy více stěsnaná než samičí. Květy vyrůstají v rámci květenství jednotlivě a většinou jsou jednopohlavné. Kalich je miskovitý, zakončený 3 laloky. Koruna je trubkovitá, na konci trojlaločná. Samčí květy obsahují 6 tyčinek, které jsou nitkami přirostlé ke korunní trubce. V samičích květech je gyneceum složené ze 3 plodolistů a 6 staminodií. Plody jsou drobné, kulovité až elipsoidní nebo vejcovité, rozličně zbarvené a zpravidla jednosemenné peckovice.[2][3]
Rhapis humilis
Listy rapis ztepilé
Starý a mladší stonek rapis ztepilé
Samičí květenství rapis ztepilé
Rod rapis zahrnuje 11 druhů. Je rozšířen výhradně v Asii od Číny a Japonska přes Indočínu po Sumatru a Jávu. Centrum rozšíření je v Indočíně (8 druhů) a Číně (5 druhů). Do Japonska zasahují 2 druhy, na Sumatru a Jávu po 1 druhu.[4] Rapisy rostou nejčastěji v podrostu tropických deštných a monzunových lesů, a to zejména na vápencovém podkladu.[5][3]
Rod Rhapis je v taxonomii palem řazen do podčeledi Coryphoideae, tribu Livistoneae a subtribu Rhapidinae. Za nejblíže příbuzný rod je považován rod Guihaia, rozšířený ve 2 druzích v jihovýchodní Číně a severním Vietnamu.[4]
Pod rodovým jménem Rhapis bylo publikováno mnoho různých jmen, z nichž řada byla přeřazena do jiných rodů (Sabal, Guihaia aj.). Od příbuzných a podobných rodů Maxburretia a Guihaia se rod Rhapis liší zejména listovými pochvami, které nejsou nikdy přeměněny v ostny, zpravidla vícekrát skládanými listovými segmenty a přímými kmeny.[3]
Rapisy patří mezi nejlepší a nejoblíbenější palmy pro pěstování v interiérech. Jsou pěstovány již od 17. století. Jejich pěstování je relativně snadné a přizpůsobí se rozličným podmínkám. Nejčastěji je pěstována rapis ztepilá (Rhapis excelsa), dále zejména R. humilis a R. subtilis.[5][3] V Japonsku bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů včetně zakrslých a variegátních.[3] Kultivar Rhapis 'Akatsuki' neznámého původu má nažloutle panašované listy.[7] Tenké kmeny těchto palem slouží k výrobě vycházkových holí, držadel deštníků, rákosek a podobně.[4]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rapis ve Wikimedia Commons
Rapis (Rhapis) je rod palem. Někdy jsou též podle vzhledu nazývány bambusové palmy. Jsou to malé, trsnatě rostoucí palmy s tenkými přímými kmeny a dlanitými listy. Květenství jsou krátká a větvená, plodem je různě zbarvená peckovice. Rod zahrnuje 11 druhů a je rozšířen v jižní Číně, Indočíně a v malé míře i v Japonsku a Sundských ostrovech. Rostou zpravidla v podrostu tropických deštných lesů. Rapisy jsou běžně pěstovány jako pokojové palmy. Nejčastěji se pěstují různé kultivary rapis ztepilé.
Rhapis ist eine in Südostasien heimische Gattung der Palmengewächse. Die Gattung ist durch Blätter gekennzeichnet, deren Teilung in Segmente zwischen den Falten erfolgt, nicht wie bei Palmen üblich, entlang der Falten. Etliche Arten werden als Zierpflanzen verwendet.
Die Vertreter sind schlanke, mehrstämmige Fächerpalmen. Sie sind diözisch oder seltener polygam. Der Stamm ist rohrartig, aufrecht und mit Blattscheiden bedeckt.
Die Blätter sind fächerförmig und induplicat gefaltet. Der Blattstiel ist lang und schlank, der Rand glatt oder leicht rau. Die Hastula auf der Oberseite ist klein und dreieckig, eine abaxiale Hastula fehlt. Die ausgewachsene Blattspreite ist kahl und zwischen den Falten in Segmente zerteilt, die mehrere Rippen umfassen. Die größeren Einschnitte reichen bis ein Drittel des Blattradius oder bis ganz zur Mitte. Die Spitzen der Segmente sind weiter leicht eingeschnitten.
Der Blütenstand steht zwischen den Blättern, männliche, weibliche und zwittrige Blütenstände sind einander ähnlich. Ein Blütenstand ist ein- bis dreifach verzweigt. Das Vorblatt ist röhrig und zweikielig. Es reißt entlang der abaxialen Mittellinie auf. Der Blütenstandsstiel ist meist vollständig in die Blattscheide eingeschlossen, Hochblätter an ihm fehlen. Die Blütenstandsachse ist länger als der -stiel. An der Achse stehen ein bis drei, selten vier große, einkielige Hochblätter mit Blattscheide, die die Seitenachsen erster Ordnung tragen. Die blütentragenden Achsen (Rachillae) sind weich, abstehend, die manchmal manchmal dicht gedrängt. An ihne stehen in spiraliger Anordnung einzelne Blüten, selten stehen Blüten paarig in den Achseln von sehr kleinen Brakteen.
Es gibt männliche, weibliche und zwittrige Blüten, die einander ähneln. Der Kelch ist becherförmig, dreilappig mit manchmal unregelmäßigen Lappen. Die Krone ist fleischig, röhrig und dreilappig, meist mit einer stielartigen Basis, die aus Receptaculum und Krone besteht. Es gibt sechs Staubblätter oder Staminodien in zwei Kreisen. Bei den männlichen Blüten sind die Filamente fast entlang der ganzen Länge der Kronröhre mit dieser verwachsen und nur an den Spitzen frei. Die Antheren sind basifix, kurz und rundlich. Der Pollen ist elliptisch, monsulcat mit feiner netzartiger Oberfläche. Das Stempelrudiment ist sehr klein. Die weiblichen Blüten besitzen sechs Staminodien. Die drei Fruchtblätter sind keilförmig, jedes besitzt einen kurzen Griffel mit zylindrischer Narbe. Jedes Fruchtblatt enthält eine Samenanlage. Diese sitz basal, ist hemanatrop und trägt an der Basis einen fleischigen Arillus.
Die Frucht entwickelt sich aus nur einem Fruchtblatt, seltener aus zwei oder drei. Die Frucht ist gestielt, an der Spitze der Frucht steht ein Narbenrest. Das Exokarp ist papillös, das Mesokarp ist faserig, das Endokarp dünn. Der Samen besitzt eine kurze seitliche Raphe. Das Endosperm ist homogen.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 36. Es gibt auch tetraploide Sippen mit 4n = 72.
Rhapis kommt von Südchina nach Süden über Indochina bis zur thailändischen Halbinsel vor. Eine Art kommt im nördlichsten Teil von Sumatra vor. Die Vertreter wachsen im Unterwuchs von tropischen, immergrünen Wäldern. Rhapis subtilis und andere Arten scheinen auf Sandsteinhügelland beschränkt zu sein.
Die Gattung Rhapis L.f. ex Aiton wird innerhalb der Familie Arecaceae in die Unterfamilie Coryphoideae, die Tribus Trachycarpeae und die Subtribus Rhapidinae gestellt. Die Monophylie der Gattung wurde noch nicht untersucht. Ihre Schwestergruppe dürfte Guihaia sein.
In der World Checklist of Selected Plant Families der Royal Botanic Gardens, Kew, werden folgende Arten anerkannt:[1]
Nicht mehr zu dieser Gattung wird gerechnet:[1]
Etliche Arten werden als Zierpflanzen verwendet. Bereits Engelbert Kaempfer beschrieb von seiner Reise 1690–92 die Kultivierung von Rhapis excelsa in Japan, wo die Art nicht heimisch ist. Die ersten Pflanzen gelangten durch James Gordon 1774 nach Europa. Rhapis excelsa, Rhapis humilis und Rhapis subtilis werden in den USA sehr verbreitet als Zierpflanzen angesetzt. In Japan gibt es etliche zwergwüchsige und panaschierte Varietäten von Rhapis excelsa und Rhapis humilis. Weitere Arten wurden seit den 1960er Jahren in Kultur genommen.
Die Stämme werden zu Stöcken und Regenschirmen verarbeitet.
Rhapis ist eine in Südostasien heimische Gattung der Palmengewächse. Die Gattung ist durch Blätter gekennzeichnet, deren Teilung in Segmente zwischen den Falten erfolgt, nicht wie bei Palmen üblich, entlang der Falten. Etliche Arten werden als Zierpflanzen verwendet.
Waregu; Palem waregu nyaéta tutuwuhan hias/papaés anu bisa hirup dipiara di luar jeung jero rohangan.[1] Waregu asalna tina kulawarga : palmae (arecaceae) di Malaysia disebutna wuruk.[2] Bisa hirup kalawan subur di daérah 50-500 mdpl, mikaresep taneuh anu ngeprul kalawan mibanda ph 5-7 kalembaban hawa 50-80% suhu tibeurang 22°-33 °C di mana peuting 15°-29 °C, hujan 2000 mm/taun jeung intensitas cahaya 15-30%.[1]
Waregu atawa palem waregu, basa latin : Raphis excelsa asup ka nagara Jepang dina abad ka 17 asalna ti Cina, mangsa harita tangkal waregu dipelak jeung direkahkeun di lingkungan istana jeung kebon-kebon milik para inohong.[3] Taun 1800 tangkal waregu mibanda harga anu luhur, iéu ngarojong patani di Jepang pikeun ngabudidayakeun tangkal waregu, utamana pikeun variétas : zulkonishiki, zuiko-lutino, chhiyodazuru, jeung kotobuki.[3] Kiwari waregu geus nyebar ka nagara-nagara sub-tropika mimitina ti Indocina jeung Thailand nepi ka nagara Indonésia[2]
Tangkal waregu mah kawas kawung tangkal ngorana disimbutan ku injuk, ngarungkun, jangkungna bisa leuwih ti 2 méter, tangkalna buleud lemes, bubukuan kawas hoé kelirna héjo aya ogé nu semu konéng.[2][4] daunna kawas kipas kasebut palmat anu diwangun ku 6-11 anak daun paranjang sarta maréncos ka tungtungnakeun.[2][4] Kembangna ngarantuy kawas mayang bijil na tina puhu cupat daun deukeut tangkal kelirna semu konéng, buahna aya anu buleud aya ogé anu lonyod kelirna konéng semu beureum[2].
Waregu dipercaya bisa nyageurkeun rupa-rupa kasakit kayaning bareuh, baréd, nyeri beuteung anu ngabalukarkeun miceun waé, ngubaran raheut, jeung sajabana.[2] Geus leuwih ti 100 taun palem waregu (Rhapis excelsa) jeung palem-palem séjénna nyaéta pepelakan hias di jéro rohangan, ongkoh deui tangkal waregu mah henteu ogoan dina palebah miarana.[5] Tangkal waregu ogé nyaéta panyaring polusi hawa anu hadé sagigireun mapaésan rohangan ogé nguntungkeun pikeun kaséhatan hawa sabudeureuna.[6]
Waregu bisa direkahkeun ku cara vegetative jeung generative, hanjakal di urang mah tangkal waregu téh hésé kembangan jadi ngarekahkeun maké cara vegetative ku jalan nyapih anakna tina tangkal ingungna.[1]
ku jalan melakeun siki buah waregu, ngan lila pisan waktuna sikina anu dipelakeun kakarék bijil sirung dina waktu 3 bulan di mana geus daunan perlu tilu taun lilana pikeun tangkal waregu hayang jadi jangkung saméter, binih waregu saméméhna dikeueum heula sapoé sapeuting dina cai fungisida jeung zat pertumbuhan séjénna tuluy disimpen ditempat anu poék salila 4-8 minggu, kakara dipindahkeun kana média tanam anu geus disayagikeun saméméhna tuluy ditunda dina tempat anu caang tapi kaiuhan nepi ka sirungan tur mibanda daun tilu lambar kakara dirintahkeun.[1]
Saméméhna kudu nyadiakeun heula bibit tangkal waregu piindungeun anu séhat tur subur, puguh varietasna, kaayaana keur meujeuhna ngemploh jangkungna 30–80 cm tur mibanda sirung pianakeun anu geus nongtot sakurang-kurangna 2 siki, tangkal piindungeun ulah kolot teuing tapi kudu masih ngora sangkan loba sirung pianakeun anu engkéna baris dirintahkeun.[1]
Waregu; Palem waregu nyaéta tutuwuhan hias/papaés anu bisa hirup dipiara di luar jeung jero rohangan. Waregu asalna tina kulawarga : palmae (arecaceae) di Malaysia disebutna wuruk. Bisa hirup kalawan subur di daérah 50-500 mdpl, mikaresep taneuh anu ngeprul kalawan mibanda ph 5-7 kalembaban hawa 50-80% suhu tibeurang 22°-33 °C di mana peuting 15°-29 °C, hujan 2000 mm/taun jeung intensitas cahaya 15-30%.
Rhapis is a genus of about 10 species of small palms native to southeastern Asia from southern Japan and southern China south to Sumatra.[1] The species are commonly known as lady palms. They are fan palms (subfamily Coryphoideae), with the leaves with a bare petiole terminating in a rounded fan of numerous leaflets. The plants have thin stems growing to 3–4 m tall, branching at the base, forming clumps and are dioecious,[2] with male and female flowers produced on separate plants.
Several species are cultivated as ornamental plants, of which Rhapis excelsa is the most common. Rhapis excelsa and some other species are relatively cold tolerant and can be grown outdoors in subtropical or warm temperate climates. Rhapis excelsa was listed by NASA as one of the best plants for removing toxins from the air.[3]
Rhapis is a genus of about 10 species of small palms native to southeastern Asia from southern Japan and southern China south to Sumatra. The species are commonly known as lady palms. They are fan palms (subfamily Coryphoideae), with the leaves with a bare petiole terminating in a rounded fan of numerous leaflets. The plants have thin stems growing to 3–4 m tall, branching at the base, forming clumps and are dioecious, with male and female flowers produced on separate plants.
Rhapis es un género con 10 especies de plantas con flores perteneciente a la familia de las palmeras, (Arecaceae).
Es originario de Asia donde se distribuye por el sur de China, Indochina y Japón.[1]
Es una planta pequeña, dioica, que alcanza un tamaño de 1,5 u ocasionalmente 3 m de altura, formando grupos densos. Tallo delgado, encerrado en una red fibrosa. Hojas palmeadas, espaciadas a lo largo del tallo, nervio medio ausente, palmeado segmentado casi hasta la base, foliolos de punta roma, con varias nervaduras, margen dentado. Vaina fibrosa de la hoja en la base del peciolo. Inflorescencia axilar, pequeña. Flores unisexuales, cáliz trilobulados, pétalos connados; estambres 6, con 1-3 frutos por flor, pequeño, bayas de una sola semilla. Las semillas finas, pedregosas.[2]
El género fue descrito por L.f. ex Aiton y publicado en Hortus Kewensis; or, a catalogue . . . 3: 473. 1789.[2]
Rhapis: nombre genérico que deriva de la palabra griega: rhapis = "varilla", probablemente en alusión a las barras semejantes a tallos delgados.[3]
A continuación se brinda un listado de las especies del género Rhapis aceptadas hasta septiembre de 2011, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.[4]
Rhapis es un género con 10 especies de plantas con flores perteneciente a la familia de las palmeras, (Arecaceae).
Es originario de Asia donde se distribuye por el sur de China, Indochina y Japón.
Rhapis est un genre de petit palmier (Arecaceae) natif de l'Asie du sud-est, du sud de la Chine à la péninsule indochinoise [1]. Il fait partie de la sous-famille des coryphoideae.
Les Rhapis sont généralement nain ou de petite taille, avec des feuilles palmées, divisées à leur base, comme les doigts d'une main, portés par un pétiole non denté. Les stipes sont minces et élancés, recouvert d'un lacis de fibres marron, vestige de la base des feuilles au moins à la base des pétioles, voire sur tout le stipe[2]. Ils poussent en touffe de plusieurs stipes bambusiformes[3].
Les rhapis sont dioïque. Les fleurs mâles et femelles sont portés sur des individus séparés. Elles sont de couleur vert-jaune. Les fruits sont de petites baies.
Ces palmiers non rustiques, de climat chaud et humide, sont utilisés en horticulture, notamment Rhapis excelsa et Rhapis humilis , qui sont particulièrement courants comme plantes d'intérieur de par leur faible besoin en lumière et leur pousse lente peu envahissante.
Rhapis est un genre de petit palmier (Arecaceae) natif de l'Asie du sud-est, du sud de la Chine à la péninsule indochinoise . Il fait partie de la sous-famille des coryphoideae.
Štapasta palma (lat. Rhapis), biljni rod iz porodice palmovki (Arecaceae) raširen po jugoistočnoj Aziji: Vijetnam, Kina, Japan, Tajland, Kambodža i neki otoci Indonezije.
U rodu je priznato 11 vrsta[1]
Štapasta palma (lat. Rhapis), biljni rod iz porodice palmovki (Arecaceae) raširen po jugoistočnoj Aziji: Vijetnam, Kina, Japan, Tajland, Kambodža i neki otoci Indonezije.
U rodu je priznato 11 vrsta
(Palem) Waregu merupakan sekelompok palem yang termasuk dalam genus Rhapis. Terdapat sekitar 10 jenis, beberapa di antaranya menjadi tanaman hias ruang maupun taman. Jenis-jenisnya berasal dari Asia Timur dan Asia Tenggara, terutama pada daerah subtropika dan tropika.
Jenis yang biasa dijadikan tanaman hias adalah R. excelsa. Jenis-jenis lainnya yang bisa dijumpai di taman atau ruangan adalah R. gracilis dan R. humilis. Palem ini relatif tahan udara dingin dan kering seperti pada ruangan ber-AC.
Rhapis L.f. ex Aiton, 1789 è un genere della famiglia delle Arecacee.[1]
Comprende palme che raggiungono l'altezza di 5 m, di aspetto fitto e compatto, con foglie a forma di ventaglio.
Il genere è diffuso in Cina meridionale e in Indocina.[1]
Il genere Rhapis comprende le seguenti specie:[1]
Rhapis is de botanische naam van een geslacht in de palmenfamilie (Palmae of Arecaceae). Het geslacht telt zo'n dozijn soorten, waarvan Rhapis excelsa en Rhapis humilis in cultuur zijn.
Rhapis is de botanische naam van een geslacht in de palmenfamilie (Palmae of Arecaceae). Het geslacht telt zo'n dozijn soorten, waarvan Rhapis excelsa en Rhapis humilis in cultuur zijn.
Rapis (Rhapis L.f. ex Aiton) – rodzaj roślin z rodziny arekowatych. Należy do niego 11 gatunków[2] niskich palm rosnących w Azji od Tajlandii po południowe Chiny[3].
Palmy o wysmukłych pędach przypominających bambusy. Mają małe, silnie podzielone i wachlarzowato ułożone liście. Z nasady ich blaszek liściowych wyrastają włókna okrywające młode pędy[3]. Rośliny dwupienne, zarówno męskie, jak i żeńskie kwiaty są żółte[3]. Owocem jest zawierająca jedno nasiono jagoda.
Rodzaj z rodziny arekowatych (Arecaceae) z rzędu arekowce (Arecales). W obrębie rodziny zaliczany do podrodziny Coryphoideae, plemienia Trachycarpeae i podplemienia Rhapidinae[4].
Niektóre gatunki są uprawiane w różnych krajach świata jako rośliny ozdobne, jako rośliny ogrodowe (w krajach o cieplejszym klimacie), lub jako rośliny pokojowe) (w krajach o zimniejszym klimacie).
Rapis (Rhapis L.f. ex Aiton) – rodzaj roślin z rodziny arekowatych. Należy do niego 11 gatunków niskich palm rosnących w Azji od Tajlandii po południowe Chiny.
Rhapis L.f. ex Aiton é um género de pequenas palmeiras pertencente à família Arecaceae que inclui cerca de espécies com distribuição natural no sueste asiático (sul da China, Indochina e Japão).[1] O género caracteriza-se pela presença de folhas frisadas e palmadas, com longo pecíolo, cuja divisão em segmentos ocorre entre as venações, resultando em formas que evocam um leque aberto. Muitas das espécies deste género são utilizadas como plantas ornamentais, em particular em decoração de interiores.[2]
O género pertence à tribo Corypheae (palmeiras-leque), caracterizando-se por folhas com pecíolo nu, terminando em num leque arredondado de grande número de folíolos. As plantas têm caules finos, até 3–4 m de altura, ramificados na base, formando aglomerados. A maioria das espécies é dioica, com flores masculinas e femininas produzidas em plantas separadas.
O género Rhapis está intimamente relacionado com os géneros Maxburretia e Guihaia, com os quais forma um grupo com significado taxonómico entre as Thrinacinae, diferenciado pela presença de carpelos especializados.
O termo Rhapis (do grego rhapis; "cana") deve-se à estipe apresentar nós e entre-nós bem definidos, o que lhe confere um apecto morfológico próxino de uma cana.
A folhagem é considerada muito ornamental sendo utilizada em vasos ou grupos à meia-sombra em regiões tropicais e subtropicais quentes e em decoração de interiores. A suas flores e frutos possuem importância secundária. Existem formas com folhas variegadas e com folhas mais claras e mescladas.
O género Rhapis está inserido na subfamília Coryphoideae, tribo Trachycarpeae, subtribo Rhapidinae. A monofilia do taxon ainda não se encontra totalmente estabelecida, mas considera-se actualmente um grupo irmão de Guihaia. Na sua presente configuração o género inclui as seguintes espécies:[3]
A publicação World Checklist of Selected Plant Families dos Royal Botanic Gardens, Kew inclui aind a espécie Rhapis puhuongensis.[4]
Rhapis L.f. ex Aiton é um género de pequenas palmeiras pertencente à família Arecaceae que inclui cerca de espécies com distribuição natural no sueste asiático (sul da China, Indochina e Japão). O género caracteriza-se pela presença de folhas frisadas e palmadas, com longo pecíolo, cuja divisão em segmentos ocorre entre as venações, resultando em formas que evocam um leque aberto. Muitas das espécies deste género são utilizadas como plantas ornamentais, em particular em decoração de interiores.
Rhapis là một chi chứa khoảng 11 loài cây nhỏ trong họ Arecaceae bản địa khu vực đông nam châu Á, từ miền nam Nhật Bản và miền nam Trung Quốc về phía nam tới Sumatra[1]. Các loài trong chi này nói chung có tên gọi trong tiếng Việt là mật cật (chia sẻ chung với một vài loài trong các chi Guihaia và Licuala).
Chúng là các loài cọ cánh lá quạt (tông Trachycarpeae), với các lá có cuống trần trụi kết thúc bằng các lá chét tỏa ra như hình quạt thuôn tròn. Các loài cây này có thân nhỏ và mỏng, cao tới 3–4 m, tỏa nhánh từ gốc, tạo thành các lùm cây và là đơn tính khác gốc, với hoa đực và hoa cái sinh ra ở các cây khác nhau.
Rhapis có quan hệ họ hàng gần với các chi Maxburretia và Guihaia và cùng nhau tạo thành một đơn vị phân loại trong phân tông Rhapidinae được đại diện bằng sự chuyên biệt hóa lá noãn[2][3].
Một số loài được trồng làm cây cảnh, trong đó Rhapis excelsa là phổ biến nhất. Rhapis excelsa và một số loài khác có thể chịu được lạnh vừa phải và có thể trồng ngoài vườn trong các khu vực có khí hậu cận nhiệt đới hoặc ôn đới ấm. Rhapis excelsa được NASA liệt kê như là một trong các loài thực vật tốt nhất có khả năng loại bỏ các chất độc trong không khí[4].
Bài viết liên quan đến phân họ cau Coryphoideae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Rhapis là một chi chứa khoảng 11 loài cây nhỏ trong họ Arecaceae bản địa khu vực đông nam châu Á, từ miền nam Nhật Bản và miền nam Trung Quốc về phía nam tới Sumatra. Các loài trong chi này nói chung có tên gọi trong tiếng Việt là mật cật (chia sẻ chung với một vài loài trong các chi Guihaia và Licuala).
Chúng là các loài cọ cánh lá quạt (tông Trachycarpeae), với các lá có cuống trần trụi kết thúc bằng các lá chét tỏa ra như hình quạt thuôn tròn. Các loài cây này có thân nhỏ và mỏng, cao tới 3–4 m, tỏa nhánh từ gốc, tạo thành các lùm cây và là đơn tính khác gốc, với hoa đực và hoa cái sinh ra ở các cây khác nhau.
Rhapis có quan hệ họ hàng gần với các chi Maxburretia và Guihaia và cùng nhau tạo thành một đơn vị phân loại trong phân tông Rhapidinae được đại diện bằng sự chuyên biệt hóa lá noãn.
Rhapis cochinchinensis (Lour.) Mart.: Mật cật Nam Bộ, mật cật Lào, mật cật hoa to, cây lụi. Phân bố: Thái Lan, Lào, Việt Nam. Rhapis excelsa (Thunb.) A.Henry: Lụi, mật cật, mật cật rẻ, mật cật rẽ, hèo cảnh. Phân bố: Trung Quốc (Phúc Kiến, Quảng Đông, Quý Châu, Hải Nam, Vân Nam), Việt Nam; tự nhiên hóa tại Thái Lan, Nhật Bản, quần đảo Lưu Cầu. Rhapis gracilis Burret: Phân bố tại Trung Quốc (Quảng Đông, Quảng Tây, Hải Nam), Việt Nam. Rhapis humilis Blume: Mật cật nhỏ, lụi nhỏ. Phân bố: Trung Quốc (Quảng Tây, Quý Châu), Việt Nam. Tự nhiên hóa tại Nhật Bản và Indonesia (Java). Rhapis micrantha Becc.: Mật cật hoa nhỏ, hèo. Phân bố tại Lào, Việt Nam. Rhapis multifida Burret: Phân bố tại Trung Quốc (Quảng Tây, Vân Nam). Rhapis puhuongensis M.S.Trudgen, T.P.Anh & A.J.Hend.: Mật cật Pù Huống. Phân bố tại Việt Nam (Nghệ An). Rhapis robusta Burret: Phân bố tại Trung Quốc (Quảng Tây), Việt Nam. Rhapis siamensis Hodel: Phân bố tại Thái Lan. Rhapis subtilis Becc.: Phân bố tại Thái Lan, Lào, Campuchia, Indonesia (Sumatra). Rhapis vidalii Aver., T.H.Nguyên & P.K.Lôc: Phân bố tại Việt Nam (Hòa Bình, Thanh Hóa).棕竹属（学名：Rhapis）是棕榈科下的一个属，为灌木植物。该属共有约11种，分布于东亚。[1]
.JPG){kind=small}
这是一篇貝葉棕族小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
分類（APG III） 界 : 植物界 Plantae 階級なし : 被子植物 angiosperms 階級なし : 単子葉類 monocots 階級なし : ツユクサ類 commelinids 目 : ヤシ目 Arecales 科 : ヤシ科 Arecaceae 属 : カンノンチク属 Rhapis 学名 Rhapis L.f. ex Aiton 種 （本文参照）
カンノンチク属（-ぞく）とは、ヤシ科の属の一つ。ラテン名を音写してラピス属 (Rhapis) ということもある。
10種程度が中国南部 - 東南アジアを中心に分布している。葉が美しいものがあり観葉植物、古典園芸植物として栽培される。 東南アジア原産の亜熱帯植物であるが比較的耐寒性が強く育て易い為、室内向きの観葉植物として広く利用されている。低木の竹科植物に似ている事から、流通の際は下記二種類の様に「カンノンチク」「シュロチク」等、名前にチク（竹）がつくが、タケはイネ科であり本種はタケの仲間ではなくヤシ科に属する。
シュロチク
この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めています（プロジェクト:植物／Portal:植物）。 カンノンチク属（-ぞく）とは、ヤシ科の属の一つ。ラテン名を音写してラピス属 (Rhapis) ということもある。
10種程度が中国南部 - 東南アジアを中心に分布している。葉が美しいものがあり観葉植物、古典園芸植物として栽培される。 東南アジア原産の亜熱帯植物であるが比較的耐寒性が強く育て易い為、室内向きの観葉植物として広く利用されている。低木の竹科植物に似ている事から、流通の際は下記二種類の様に「カンノンチク」「シュロチク」等、名前にチク（竹）がつくが、タケはイネ科であり本種はタケの仲間ではなくヤシ科に属する。
.jpg)
