nomes no trilho de navegação
Teesdalia nudicaulis ye una especie de la familia de les brasicacees
El pan y quesu (Teesdalia nudicaulis) ye una especie glabra, añal, de 4 a 45 cm, con cañes basales ascendentes y tarmos casi afilos. Fueyes nuna roseta basal, estremaes, con un lóbulu terminal más anchu de trés lobulos. Flores blanques, aprosimao de 2 mm de diámetru; pétalos desiguales. Vaina d'hasta 4 mm, oval glabra, estrechamente alada percima. Floria en primavera.
Habita en pacionales efímeros y llugares arenosos abiertos.
En gran parte d'Europa.
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Teesdalia nudicaulis ye una especie de la familia de les brasicacees
Nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis) je drobná, v České republice vyhynutím ohrožená rostlina mající v oblibě sušší propustné půdy. Je to jediný druh rodu nahoprutka který v ČR vyrůstá.
Tento druh se vyskytuje téměř v celé Evropě, od Velké Británie a Španělska na západě až po Bělorusko a Ukrajinu na východě. Na severu je rozšíření ohraničeno jihem Skandinávie a na jihu oblastmi Středozemního moře. Druhotně se rozšířil i do Severní Ameriky.
Nahoprutka písečná v Česku roste poměrně vzácně v oblastech nížin i podhůří, lze ji najít v okolí Třeboně, v Polabí a teplejších oblastech Podkrkonoší, na Moravě se neobjevuje vůbec. Vyskytuje se na vysychavých, dobře propustných půdách chudých na výživné látky, roste na písečných dunách, okrajích a světlinách borových lesů a podél pískových jam, na obdělávaných polích je typickou rostlinou kyselých, nevápněných, písčitých půd.[2][3]
Jednoletá nebo ozimá bylina s lysou nebo řídce chlupatou lodyhou 10 až 20 cm vysokou vyrůstající z úzce vřetenovitého kořene. Přímá nebo vystoupavá lodyha může růst osamoceně nebo v trsu se 2 až 7 vedlejšími. Hlavní lodyha je obvykle bezlistá, postranní se mohou krátce větvit a jsou porostlé nečetnými listy. Listy přízemní růžice dlouhé 2 až cm jsou v obrysu kopisťovité, nejdříve vyrostlé listy bývají celokrajné a později rostoucí jsou po obvodě lyrovitě laločné s tupým nebo zaokrouhleným zakončením úkrojků, poslední největší je trojúhelníkovitého tvaru. Přisedlé lodyžní listy jsou drobné, úzce kopinatého tvaru a po obvodě jsou celokrajné nebo s jedním či dvěma zoubky. Všechny listy mohou být lysé nebo řídce chlupaté.
Na koncích lodyh vyrůstají jednoduchá hroznovitá květenství tvořená drobnými 2 mm květy na 3 mm stopkách které se při dozrávání plodů prodlužují. Čtyři vejčité kališní lístky asi 1 mm dlouhé jsou zelené s bílým lemem. Úzce elipsovité korunní lístky asi 1 mm dlouhé bílé barvy jsou nestejně velké, dva vnitřní jsou delší než dva vnější. Šest čtyřmocných tyčinek čnících z květu má rozšířené nitky asi 1 mm dlouhé, semeník nese kratičkou čnělku s paličkovou bliznou. Ploidie nahoprutky písečné je 2n = 36.
Plod je obsrdčitě okrouhlá šešulka s úzkou přihrádkou, je dlouhá 3 až 4 mm, na horní straně plochá a na spodní vypouklá. Dozrává na odstálé až vodorovné stopce přibližně stejně dlouhé jako je šešulka. Vejčitá, zploštělá, světle hnědá a hladká semena asi 1,1 mm velká jsou v pouzdrech šešulek uložena obvykle po dvou a po navlhnutí silně slizovatí.
Nahoprutka písečná se rozmnožuje výhradně semeny. Ta klíčí buď na podzim a rostlinky zimu přečkávají ve formě listové růžice a kvetou časně zjara, nebo vyklíčí až na jaře a kvetou od léta až do podzimu.[2][3][4][5]
V současné době je v důsledku likvidace vhodných biotopů evidován trvalý pokles populace nahoprutky písečné a proto byla tato zařazena mezi silně ohrožené druhy jak "Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." (§1), tak i "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" (C2t). Na Slovensku je tento druh ((slovensky) tezdálka piesočná) považován dokonce za kriticky ohrožený.[6][7]
Přízemní listy
Zrající šešulky
Semena
Obrázky, zvuky či videa k tématu nahoprutka písečná ve Wikimedia Commons
Nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis) je drobná, v České republice vyhynutím ohrožená rostlina mající v oblibě sušší propustné půdy. Je to jediný druh rodu nahoprutka který v ČR vyrůstá.
Flipkrave (Teesdalia nudicaulis) er en enårig, 8-15 cm høj plante i korsblomst-familien. Arten er udbredt i Europa og Nordafrika. Flipkrave har én opret, midtstillet bladløs stængel og flere opstigende stængler med få smalle blade. Blomsten har hvide, 3-4 mm lange kronblade, hvor de to er små, mens de to andre er større. Skulperne er omvendt ægformede med smalle vægge.
I Danmark findes Flipkrave almindeligt i Jylland, sjældnere på Øerne, på tør sandet bund, i klitter, overdrev og på heder.[1]
Flipkrave (Teesdalia nudicaulis) er en enårig, 8-15 cm høj plante i korsblomst-familien. Arten er udbredt i Europa og Nordafrika. Flipkrave har én opret, midtstillet bladløs stængel og flere opstigende stængler med få smalle blade. Blomsten har hvide, 3-4 mm lange kronblade, hvor de to er små, mens de to andre er større. Skulperne er omvendt ægformede med smalle vægge.
I Danmark findes Flipkrave almindeligt i Jylland, sjældnere på Øerne, på tør sandet bund, i klitter, overdrev og på heder.
Der Nacktstängelige Bauernsenf (Teesdalia nudicaulis), auch einfach als Bauernsenf bezeichnet, ist eine Angehöriger der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Der Nacktstängelige Bauernsenf wächst als einjährige krautige Pflanze und erreicht Wuchshöhen von 8 bis 20 Zentimetern. Sie besteht aus meist mehreren, bogig aufsteigenden, unverzweigten Stängeln. Die oberirdischen Pflanzenteile sind kahl, nur an den Blatträndern findet man oft auch einfache Haare (Trichome).
Die in einer grundständigen Rosette zusammen stehenden Laubblätter sind in Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Der Blattstiel ist 0,5 bis 2,5, selten bis zu 3,5 Zentimeter lang. Die rundlichen bis spatelförmigen Blattspreiten sind 1 bis 4 Zentimeter lang und leierförmig-fiederspaltig mit stumpfen Seitenabschnitten.[1] Selten sind bis zu vier[1] kleine Stängelblätter vorhanden.
Die Blütezeit reicht von April bis Juni. In einem traubigen Blütenstand stehen die Blüten anfangs dicht zusammen und die Blütenstandsachse verlängert sich bis zur Fruchtreife auf 3 bis 7 Zentimeter.
Die zwittrigen Blüten sind zygomorph und vierzählig. Die vier schmal weiß hautrandigen Kelchblätter sind bei einer Länge von 0,5 bis 1 Millimetern sowie einer Breite von 0,4 bis 0,6, selten bis 0,8 Millimetern[1] breit-eiförmig. Die vier verkehrt-eiförmigen bis länglichen Kronblätter sind weiß, die äußeren etwa 1,5 bis 2 Millimeter lang, also etwa doppelt so lang wie der Kelch, die inneren haben eine Länge von 0,5 bis 1 Millimetern. Es sind sechs Staubblätter vorhanden[1]. Die 0,8 bis 1 Millimeter langen Staubfäden besitzen an der Basis weiße Anhängsel[1]. Die Staubbeutel sind 0,1 bis 0,2 Millimeter lang[1]. Der Griffel ist nur 0,1 bis 0,2 Millimeter lang.
Der fast waagerecht abstehende Fruchtstiel ist 3 bis 5 Millimeter lang und am oberen Ende trompetenartig verbreitert. Die etwas löffelförmig gewölbten Schötchen sind bei einer Länge von 3 bis 4 Millimetern verkehrt-herzförmig und am Rand im oberen Teil schmal geflügelt. Die Samen sind 1 bis 1,2 × 0,9 bis 1 Millimeter groß.[1]
Der Nacktstängelige Bauernsenf ist tetraploid mit 2n = 36 Chromosomen.[1]
Teesdalia nudicaulis kommt vom westlichen und mittleren Europa bis nach Belarus vor. Ferner gibt es Teilareale in Süditalien und auf dem Balkan. Teesdalia nudicaulis ist ein subatlantisches Florenelement. In vielen Teilen der Welt ist Teesdalia nudicaulis ein Neophyt, beispielsweise in Nordamerika, Chile und Australien.[1]
Der Nacktstängelige Bauernsenf kommt in Mitteleuropa nur gebietsweise verbreitet vor. Der Nacktstängelige Bauernsenf ist in den Sandgebieten Nord- und Ostdeutschlands ziemlich verbreitet. Nach Süden zu nimmt seine Häufigkeit deutlich ab und man findet ihn nur zerstreut und selten oder aber er fehlt ganz. In Österreich ist diese Art sehr selten und stark gefährdet. In der Schweiz sind vermutlich alle Fundorte erloschen.
Der Nacktstängelige Bauernsenf wächst in Mitteleuropa in offenen Sandrasen und in mageren Ackerunkraut-Gesellschaften. Er gedeiht am besten auf kalkfreien, nährstoffarmen, ziemlich trockenen, lockeren Sand- oder Silikatgrusböden. Er gedeiht in Pflanzengesellschaften der Verbände Corynephorion oder Thero-Airion.[2]
Der Nacktstängelige Bauernsenf (Teesdalia nudicaulis), auch einfach als Bauernsenf bezeichnet, ist eine Angehöriger der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Teesdalia nudicaulis es una especie de la familia de las brasicáceas
El teesdalia nudicaulis (Teesdalia nudicaulis) es una especie glabra, anual, de 4 a 45 cm, con ramas basales ascendentes y tallos casi afilos. Hojas en una roseta basal, divididas, con un lóbulo terminal más ancho de tres lóbulos. Flores blancas, aproximadamente de 2 mm de diámetro; pétalos desiguales. Vaina de hasta 4 mm, oval glabra, estrechamente alada por encima. Florece en primavera.
Habita en pastizales efímeros y lugares arenosos abiertos.
En gran parte de Europa.
Teesdalia nudicaulis es una especie de la familia de las brasicáceas
Teesdalia nudicaulis, la Téesdalie à tige nue, est une espèce de plantes herbacées annuelles de la famille des Brassicaceae.
Nahi člunkačk (Teesdalea nudicaulis) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Nahi člunkačk (Teesdalea nudicaulis) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Klein tasjeskruid (Teesdalia nudicaulis) is een eenjarige plant, die behoort tot de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae). De plant komt van nature voor in West- en Midden-Europa.
De plant wordt 3-20 cm hoog en vormt een wortelrozet. De bladeren zijn liervormig veerspletig tot veerdelig en hebben een stompe eindslip.
Klein tasjeskruid bloeit van april tot juni (soms ook nog in augustus en september) met witte bloemen, die gegroepeerd staan in een tros. De twee buitenste kroonbladen zijn 1,5 mm lang en de twee binnenste zijn 1 mm lang.
De 3-4 mm lange, omgekeerd eironde, afgeplatte en smal gevleugelde vrucht is een hauwtje met een zeer korte snavel.
De plant komt als pionier voor op droge, vrij zure zandgrond bij zandverstuivingen, in graanvelden en duinen.
Het klein tasjeskruid is een kensoort voor de Vogelpootjes-associatie (Ornithopodo-Corynephoretum).
Klein tasjeskruid (Teesdalia nudicaulis) is een eenjarige plant, die behoort tot de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae). De plant komt van nature voor in West- en Midden-Europa.
De plant wordt 3-20 cm hoog en vormt een wortelrozet. De bladeren zijn liervormig veerspletig tot veerdelig en hebben een stompe eindslip.
Klein tasjeskruid bloeit van april tot juni (soms ook nog in augustus en september) met witte bloemen, die gegroepeerd staan in een tros. De twee buitenste kroonbladen zijn 1,5 mm lang en de twee binnenste zijn 1 mm lang.
De 3-4 mm lange, omgekeerd eironde, afgeplatte en smal gevleugelde vrucht is een hauwtje met een zeer korte snavel.
De plant komt als pionier voor op droge, vrij zure zandgrond bij zandverstuivingen, in graanvelden en duinen.
Chroszcz nagołodygowy (Teesdalia nudicaulis R.Br.) – gatunek rośliny jednorocznej z rodziny kapustowatych.
Łacińska nazwa rodzajowa pochodzi od nazwiska brytyjskiego ogrodnika Roberta Teesdale'a[2].
Występuje w całej Europie. W Polsce tylko na niżu.
Pola uprawne (szczególnie zboża), wysypiska, pagórki, wrzosowiska, wydmy. Jest wskaźnikiem ubogich piaszczystych gleb. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla Ass. Spergulo vernalis-Corynephoretum[3].
Chroszcz nagołodygowy (Teesdalia nudicaulis R.Br.) – gatunek rośliny jednorocznej z rodziny kapustowatych.
Łacińska nazwa rodzajowa pochodzi od nazwiska brytyjskiego ogrodnika Roberta Teesdale'a.
Teesdalia nudicaulis é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) R.Br., tendo sido publicada em Hortus Kewensis; or, a Catalogue of the Plants Cultivated in the Royal Botanic Garden at Kew. London (2nd ed.) 4: 83. 1812.
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental e no Arquipélago da Madeira.
Em termos de naturalidade é nativa das duas regiões atrás indicadas.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Teesdalia nudicaulis é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) R.Br., tendo sido publicada em Hortus Kewensis; or, a Catalogue of the Plants Cultivated in the Royal Botanic Garden at Kew. London (2nd ed.) 4: 83. 1812.
Sandkrassing (Teesdalia nudicaulis) är en höstgroende, ettårig ört, tidigt blommande och ofta bortvissnad redan vid midsommar. Den är till blomma och frukt närmast lik släktet skärvfrön (Thlaspi). Dock visar sandkrassingar (Teesdalia) den avvikelsen, att blomkronan är olikbladig, eftersom de två utåtvända (eller främre) kronbladen är större än de övriga och har även en något skiljaktig fruktform, eftersom skidan är krökt i riktning mot huvudaxeln eller något kupig och längdsnittet följaktligen skärformigt.
Artnamnet "nudicaulis" syftar på de nästan bladlösa stjälkarna från den basala bladrosetten. Denna art införlivas stundom med släktet Iberis, varav två arter allmänt odlas; deras blomkrona är ännu starkare zygomorf, så att blomställningen genom de främre kronbladens betydliga storlek och klara färg (vit eller purpurröd) blir tät, färgrik och en vacker trädgårdsprydnad. Deras svenska namn är blomkrasse och rosenkrasse. Dessa Iberis-arter hava mångbladig stjälk.
Sandkrassing växer på torra och sandiga gräsmarker (backar, betesmarker) i södra och sydvästra Sverige, i synnerhet i kusttrakterna, och finnes även längs Norges södra kust; den saknas i Finland.
Ett äldre namn för sandkrassing var sandkrasse.
Wikimedia Commons har media som rör Sandkrassing.
Sandkrassing (Teesdalia nudicaulis) är en höstgroende, ettårig ört, tidigt blommande och ofta bortvissnad redan vid midsommar. Den är till blomma och frukt närmast lik släktet skärvfrön (Thlaspi). Dock visar sandkrassingar (Teesdalia) den avvikelsen, att blomkronan är olikbladig, eftersom de två utåtvända (eller främre) kronbladen är större än de övriga och har även en något skiljaktig fruktform, eftersom skidan är krökt i riktning mot huvudaxeln eller något kupig och längdsnittet följaktligen skärformigt.
Artnamnet "nudicaulis" syftar på de nästan bladlösa stjälkarna från den basala bladrosetten. Denna art införlivas stundom med släktet Iberis, varav två arter allmänt odlas; deras blomkrona är ännu starkare zygomorf, så att blomställningen genom de främre kronbladens betydliga storlek och klara färg (vit eller purpurröd) blir tät, färgrik och en vacker trädgårdsprydnad. Deras svenska namn är blomkrasse och rosenkrasse. Dessa Iberis-arter hava mångbladig stjälk.
Sandkrassing växer på torra och sandiga gräsmarker (backar, betesmarker) i södra och sydvästra Sverige, i synnerhet i kusttrakterna, och finnes även längs Norges södra kust; den saknas i Finland.
Ett äldre namn för sandkrassing var sandkrasse.
Teesdalia nudicaulis là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) R.Br. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1812.[1]
Teesdalia nudicaulis là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) R.Br. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1812.
