nomes no trilho de navegação
Swartzia és un gènere de plantes amb flors dins la família de les fabàcies. Conté unes 200 espècies descrites i unes 140 d'acceptades.
No s'ha de confondre amb Swartsia J.F.Gmel. que és un sinònim del gènere Solandra Sw.
Swartzia és un gènere de plantes amb flors dins la família de les fabàcies. Conté unes 200 espècies descrites i unes 140 d'acceptades.
No s'ha de confondre amb Swartsia J.F.Gmel. que és un sinònim del gènere Solandra Sw.
Dvouřadka[1] (Swartzia) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to keře a stromy s jednolistými nebo zpeřenými listy. Květy jsou výjimečné tím, že mají pouze jediný korunní lístek, případně jsou zcela bez koruny. Dvouřadky jsou rozšířeny v počtu asi 200 druhů v tropické Americe. Jejich význam je spíše lokální.
Dvouřadky jsou beztrnné keře a stromy dorůstající výšky až 30 metrů, řidčeji i liány. Některé druhy roní červený latex. Listy jsou lichozpeřené s 1 až mnoha jařmy téměř nebo zcela vstřícných, vejčitých až podlouhlých lístků, případně jednolisté. Řapík a vřeteno listu jsou křídlaté nebo s okrouhlým průřezem. Palisty jsou drobné a jehlicovité nebo velké a listovité, většinou opadavé. Květy jsou bílé až žlutooranžové nebo fialové, stopkaté, uspořádané v jednoduchých nebo latovitých hroznech obvykle vyrůstajících z kmene, větví či starších větévek. Kalich je v poupěti kulovitý až vejcovitý, v průběhu rozvoje květu puká na 3 až 5 nepravidelných laloků. Koruna je složena pouze z jediného nehetnatého lístku nebo zcela chybí. Tyčinek je mnoho, jsou volné a většinou dvoutvaré. Semeník je složen z jednoho nebo výjimečně ze 3 plodolistů, obvykle s dobře vyvinutým gynoforem (stopkatý), čnělka je vrcholová nebo postranní, krátká nebo dlouhá. Plody jsou kožovité, dužnaté nebo dřevnaté, oválné nebo řetízkovité, většinou pukavé. Obsahují 1 až mnoho semen s bílým, žlutým nebo červeným míškem.[2][3][4]
Rod dvouřadka zahrnuje asi 200 druhů. Je rozšířen v tropické Americe od Mexika po jižní Brazílii a Bolívii a na Karibských ostrovech. Nejvíce druhů se vyskytuje na severu Jižní Ameriky. Některé druhy, např. Swartzia arborescens, mají v jihoamerických vlhkých tropech velmi rozsáhlý areál rozšíření. Mezi zástupci tohoto rodu je však i mnoho endemitů, např. Swartzia pachyphylla na Roraimě. Dvouřadky rostou v tropických deštných lesích zejména v nadmořských výškách do 500 metrů, řidčeji i v horských lesích až do výše 2000 metrů. Zvláště hojně se vyskytují v poříčních a galeriových lesích (i na zaplavovaných půdách), řidčeji i na savanách nebo v suchých lesích, na vrcholech tepuis nebo v druhotných lesích.[2][4]
Bezkorunné květy Swartzia apetala
Otevřený plod Swartzia polita
Swartzia a blízce příbuzné rody z tribu Swartzieae jsou řazeny do podčeledi Faboideae, stavbou a ontogenezí květních orgánů se jí však velmi vymykají. V minulosti neměly jednoznačné taxonomické zařazení, neboť vykazují přechodné znaky mezi podčeleděmi Faboideae a Caesalpinioideae. V roce 1951 byla dokonce vytvořena nová podčeleď Swartzioideae. Výsledky současných molekulárních studií ukazují, že tribus Swartzieae spolu s tribem Sophoreae tvoří monofyletickou skupinu, která je bazální větví podčeledi Faboideae.[4][5][6][7]
Korunní lístky jsou u dvouřadky redukovány na jediný petal nebo docela chybějí, tyčinky jsou pomnožené a některé druhy mají dokonce semeníky z několika plodolistů, což je úkaz v rámci celé čeledi bobovitých výjimečný. Další výjimečností je kalich, který je v poupěti celý, srostlý a až v průběhu rozvoje květu nepravidelně puká.[5]
V některých zdrojích jsou uváděno rozšíření rodu dvouřadka i v Africe a na Madagaskaru. Oba africké druhy byly ovšem v roce 1997 přeřazeny do samostatného rodu Bobgunnia (B. fistuloides a B. madagascariensis) a rod dvouřadka má tak striktně neotropické rozšíření.[8][3]
Dvouřadky mají spíše místní využití. Pryskyřice z kmene Swartzia argentea je v tropické Americe používána při ošetřování zranění způsobených jedovatým sladkovodním rejnokem trnuchou. Semena Swartzia sericea jsou používána jako návnada na ryby. Třísky ze dřeva Swartzia schomburgkii slouží k rozdělávání ohně.[2]
Druh Swartzia polyphylla je v různých zemích Jižní Ameriky používán při léčení různých neduhů včetně nachlazení, malárie a zlomenin. Kůra slouží jako antiseptikum a pryskyřice je používána jako oční kapky.[9]
Dřevo dvouřadek má malý ekonomický význam. Jádrové dřevo bývá hnědé až černé, je tvrdé, těžké (často těžší než voda), odolné vůči rozkladu a obtížně opracovatelné. Je používáno na těžké konstrukce. Ze dřeva Swartzia polyphylla se vyrábějí v Jižní Americe pádla.[2][4]
Dvouřadka (Swartzia) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to keře a stromy s jednolistými nebo zpeřenými listy. Květy jsou výjimečné tím, že mají pouze jediný korunní lístek, případně jsou zcela bez koruny. Dvouřadky jsou rozšířeny v počtu asi 200 druhů v tropické Americe. Jejich význam je spíše lokální.
Dieser Artikel wurde aufgrund von formalen oder inhaltlichen Mängeln in der Qualitätssicherung Biologie im Abschnitt „Pflanzen“ zur Verbesserung eingetragen. Dies geschieht, um die Qualität der Biologie-Artikel auf ein akzeptables Niveau zu bringen. Bitte hilf mit, diesen Artikel zu verbessern! Artikel, die nicht signifikant verbessert werden, können gegebenenfalls gelöscht werden.
Lies dazu auch die näheren Informationen in den Mindestanforderungen an Biologie-Artikel.
Swartzia ist eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Die etwa 150 Swartzia-Arten sind in der Neotropis verbreitet. Das Holz von zumindest einigen Swartzia-Arten besitzt eine höhere spezifische Dichte als Wasser und ist besonders hart, deshalb werden diese Arten häufig auch mit Eisenholz bezeichnet.
Swartzia-Arten wachsen meist als Bäume, seltener als Sträucher oder als Lianen. Die Laubblätter sind unpaarig gefiedert, mit selten einem bis vielen Blättchen. Die Blättchen sind meist gegen- bis wechselständig angeordnet und oft schwach behaart. Die Rhachis und der Blattstiel sind öfters geflügelt oder gerandet bis rinnig. Es sind beständige oder meist abfallende Nebenblätter und teils Nebenblättchen ausgebildet.
Es werden meist Trauben gebildet, seltener Rispen, sie erscheinen end- oder achsel-, sowie über- und unterachsel- oder knotenständig, selten erscheinen die Blüten einzeln. Die zwittrigen und meist gestielten, weißen bis orangen, gelben oder violetten Blüten besitzen eine einfache oder doppelte Blütenhülle. Die kleinen Trag- und Deckblätter sind abfallend. Der Kelch reißt mit 2–5 Lappen auf. Es sind bis zu drei, meist aber nur eins, große, meist genagelte Kronblätter vorhanden oder sie fehlen ganz. Es sind viele, oft dimorphe, freie oder an der Basis verwachsene Staubblätter in teils mehreren ungleichen Serien vorhanden. Die Antheren sind dorsifix. Die oberständigen Stempel sind gestielt bis gynophor, der mehr oder weniger lange Griffel ist end- oder seitenständig. Die Narbe ist klein. Es werden ein- bis mehrsamige, öffnende oder nicht öffnende, glatte bis raue, ein- bis mehrsamige, ledrige bis fleischige, flache bis rundliche Hülsenfrüchte gebildet. Sie sind an den Samen oft eingeschnürt. Die Samen können einen gefärbten Arillus besitzen.
Die Gattung Swartzia wurde 1791 durch Schreb. in Genera Plantarum, 2, S. 518 aufgestellt. Der Gattungsname Swartzia ehrt den schwedischen Botaniker Olof Peter Swartz (1760–1818).[1] Typusart ist Swartzia alata Willd. Homonyme sind Swartzia Brid., Journal für die Botanik 1800, (2), 1801 S. 289 und Swartzia J.F.Gmel., Systema Naturae ... editio decima tertia, aucta, reformata, 2, S. 360.[2] Synonyme für Swartzia L. sind: Possira Aubl., Rittera Schreb., Riveria Kunth, Tounatea Aubl.[3]
Die Gattung Swartzia gehört zur Tribus Swartzieae in der Unterfamilie Faboideae innerhalb der Familie Fabaceae.[3]
Die früher hier eingeordneten afrikanischen Arten Swartzia fistuloides Harms Swartzia madagascariensis (Taub.) Desv. werden seit Kirkbride 1997[4] in die von ihm aufgestellte Gattung Bobgunnia J.H.Kirkbr. & Wiersema ausgegliedert, seitdem sind alle verbleibenden Swartzia-Arten in der Neotropis heimisch. Nach Magalhães et al. 2006 sollten die beiden Arten aber wieder in die Gattung Swartzia[5].
Die Gattung Swartzia wird in zwei Sektionen untergliedert[5]:
Es gibt etwa 150 Swartzia-Arten:[6]
Dieser Artikel wurde aufgrund von formalen oder inhaltlichen Mängeln in der Qualitätssicherung Biologie im Abschnitt „Pflanzen“ zur Verbesserung eingetragen. Dies geschieht, um die Qualität der Biologie-Artikel auf ein akzeptables Niveau zu bringen. Bitte hilf mit, diesen Artikel zu verbessern! Artikel, die nicht signifikant verbessert werden, können gegebenenfalls gelöscht werden.
Lies dazu auch die näheren Informationen in den Mindestanforderungen an Biologie-Artikel.
Swartzia ist eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Die etwa 150 Swartzia-Arten sind in der Neotropis verbreitet. Das Holz von zumindest einigen Swartzia-Arten besitzt eine höhere spezifische Dichte als Wasser und ist besonders hart, deshalb werden diese Arten häufig auch mit Eisenholz bezeichnet.
Swartzia is a genus of flowering plants in the family Fabaceae. It was named in honor of Swedish botanist Olof Swartz and contains about 200 species. Swartzia is restricted in its geographical distribution to the New World Tropics, where it occurs primarily in lowland rainforests, but also in savannas, pre-montane forests, and tropical dry forests. While it can be found throughout the wet lowlands from Mexico and the Caribbean islands to southern Brazil and Bolivia, Swartzia is most abundant and species-rich in Amazonia, where 10–20 species may co-occur at a single site. The species of Swartzia are mostly trees, ranging from small understory treelets to large canopy emergents. Some species, especially in savannas, are mult-stemmed shrubs.
Many Swartzia fossils from the middle Eocene epoch are known from the United States. 5 fossil dehiscent seed pods and 50 fossil leaflets have been described from the Warman and Lawrence clay pits in Weakley and the Henry Counties, Tennessee. In addition 6 leaflets have been described from the New Lawrence and Miller clay pits in Henry County, Tennessee.[1]
More than 200 species have been described:[2][3]
Recent phylogenetic analyses have revealed several well-supported clades within Swartzia that roughly correspond to previously-erected sections and series in the genus.[7]
The following species may or may not be valid:[8]
Swartzia is a genus of flowering plants in the family Fabaceae. It was named in honor of Swedish botanist Olof Swartz and contains about 200 species. Swartzia is restricted in its geographical distribution to the New World Tropics, where it occurs primarily in lowland rainforests, but also in savannas, pre-montane forests, and tropical dry forests. While it can be found throughout the wet lowlands from Mexico and the Caribbean islands to southern Brazil and Bolivia, Swartzia is most abundant and species-rich in Amazonia, where 10–20 species may co-occur at a single site. The species of Swartzia are mostly trees, ranging from small understory treelets to large canopy emergents. Some species, especially in savannas, are mult-stemmed shrubs.
Swartzia es un género de plantas con floress con unas 200 especies perteneciente a la familia Fabaceae.
No debe ser confundido con Swartsia J.F.Gmel. que es una sinonimia del género Solandra Sw.
Swartzia polipytilla Swartzia tomentosa
Swartzia es un género de plantas con floress con unas 200 especies perteneciente a la familia Fabaceae.
No debe ser confundido con Swartsia J.F.Gmel. que es una sinonimia del género Solandra Sw.
Swartzia est un genre de la famille des Fabaceae de la sous-famille des Faboideae (Légumineuses) comprenant plus de 180 espèces d'arbres tropicaux. Certains fournissent des bois précieux.
L'espèce type est Swartzia alata Willd. (dont le nom correct est Swartzia guianensis (Aubl.) Urb.).
Bobgunnia fistuloides (Harms) J.H. Kirkbr. & Wiersema (anciennement Swartzia fistuloides Harms) correspond au Pau-rosa d'Afrique de l'Ouest
Selon World Flora Online (WFO) (20 déc. 2021)[2] :
Swartzia est un genre de la famille des Fabaceae de la sous-famille des Faboideae (Légumineuses) comprenant plus de 180 espèces d'arbres tropicaux. Certains fournissent des bois précieux.
L'espèce type est Swartzia alata Willd. (dont le nom correct est Swartzia guianensis (Aubl.) Urb.).
Bobgunnia fistuloides (Harms) J.H. Kirkbr. & Wiersema (anciennement Swartzia fistuloides Harms) correspond au Pau-rosa d'Afrique de l'Ouest
Swartzia, biljni rod iz poodice mahunarki[1] rasprostranjen u tropskoj Americi. Blizu 200 vrsta, retežno drveće rjeđe grmlje. Postoji i nekoliko fosilnih vrsta iz eocena.
Rod je dobio ime u čast švedskog botaničara i taksonoma Olofa Swartza
Swartzia, biljni rod iz poodice mahunarki rasprostranjen u tropskoj Americi. Blizu 200 vrsta, retežno drveće rjeđe grmlje. Postoji i nekoliko fosilnih vrsta iz eocena.
Rod je dobio ime u čast švedskog botaničara i taksonoma Olofa Swartza
Swartzia é um género botânico pertencente à família Fabaceae[1].
Swartzia là một chi thực vật trong họ Fabaceae.
Chi này gồm các loài:
_Torke.jpg)
Bài viết liên quan đến Phân họ Đậu này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
Swartzia là một chi thực vật trong họ Fabaceae.
Сварция[3] (лат. Swartzia) — род лиственных деревьев подсемейства Мотыльковые семейства Бобовые (Fabaceae). Представители этого рода распространены в тропических областях Америки, описано около 180 видов. Род назван в честь шведского ботаника Улофа Сварца (1760—1817).
Так как древесина деревьев этого рода имеет высокую плотность и очень тверда, к ним иногда применяют название «железное дерево».
В растениях этого рода содержится маакиаин, флавоноид из группы птерокарпанов, обладающий фунгицидными свойствами[3].
Род подразделяется на две секции:
По информации базы данных The Plant List, род включает 185 видов[4].
Ранее к этому роду относили такие африканские виды, как Swartzia madagascariensis Taub., которые были включены в 1997 году в род Bobgunnia. В настоящее время все представители рода Swartzia происходят из Латинской Америки.
Сварция (лат. Swartzia) — род лиственных деревьев подсемейства Мотыльковые семейства Бобовые (Fabaceae). Представители этого рода распространены в тропических областях Америки, описано около 180 видов. Род назван в честь шведского ботаника Улофа Сварца (1760—1817).
Так как древесина деревьев этого рода имеет высокую плотность и очень тверда, к ним иногда применяют название «железное дерево».
_Torke.jpg)
_Torke2.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_Torke_(1791072326).jpg)
