Myrciaria

Myrciarie^[1] (Myrciaria) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Jsou to keře a stromy s jednoduchými vstřícnými listy a bílými květy s mnoha tyčinkami. Plodem je kulovitá bobule. Rod zahrnuje 23 druhů a je rozšířen výlučně v tropické Americe. Většina druhů roste v nížinných tropických deštných lesích. Nejvýznamnějším druhem je Myrciaria dubia, poskytující ovoce známé v Amazonii jako camu-camu. Jedlé plody Myrciaria cauliflora vyrůstají v hojném počtu přímo z kmene stromu. Druh je v tropech pěstován jako ovocná a okrasná rostlina. Řada druhů byla přeřazena do rodu Plinia.

Popis

Myrciarie jsou keře a stromy. Listy jsou jednoduché, celokrajné, vstřícné, většinou malé a ne příliš tuhé. Žilnatina je zpeřená, tvořená mnoha postranními paralelními žilkami. Květy jsou čtyřčetné, přisedlé nebo krátce stopkaté, ve stažených úžlabních květenstvích. Jsou podepřeny 2 na bázi srostlými listenci tvořícími zákrov. U některých druhů vyrůstají květy přímo z kmene a starších větví (kauliflorie). Češule je trubkovitá a nad úrovní semeníku nápadně prodloužená. Při odkvětu opadává kruhovitým švem spolu s přirostlými tyčinkami a okvětím. Kalich je tvořen 4 volnými cípy. Koruna je drobná, korunní lístky jsou třásnité. Tyčinek je mnoho, jsou dlouhé a přirostlé k češuli. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů, se 2 komůrkami obsahujícími zpravidla po 2 vajíčkách. Plodem je kulovitá bobule obsahující 1 až 3 semena a na vrcholu nesoucí vytrvalý pozůstatek květního terče.^[2][3][4]

• Květ M. dubia

• Listy M. cauliflora

• Nedozrálé plody M. cauliflora

Rozšíření

Rod myrciarie zahrnuje 23 druhů.^[5] Je rozšířen v tropické Americe od jižního Mexika po Bolívii a Argentinu a na Karibských ostrovech.^[2][6] Na Karibských ostrovech se vyskytují 4 druhy, z nichž 2 jsou endemity Portorika.^[7] Ve Střední Americe rostou 3 nebo 4 druhy. Druh M. floribunda má rozsáhlý areál, sahající od Mexika až po Brazílii.^[5][8]

Myrciarie rostou převážně v nížinných tropických deštných lesích. Poměrně dost druhů se vyskytuje i v sušších oblastech východní a jihovýchodní Brazílie.^[4][5]

Ekologické interakce

Mezi opylovači M. cauliflora převažují včely, zejména včela medonosná a včely rodu Trigona. Květy navštěvuje i jiný hmyz, zejména dvoukřídlí, mandelinky a mravenci.^[9] Zralé plody myrciarií jsou vyhledávány četnými druhy sociálně žijících vosíků z čeledi Polistinae. Ti zároveň vysbírávají různé housenky z listů rostliny.^[10]

Taxonomie

Rod Myrciaria je v rámci čeledi myrtovité řazen do podčeledi Myrtoideae a tribu Myrteae. Mezi nejblíže příbuzné rody, s nimiž tvoří Myrciaria monofyletickou skupinu, náleží rody Plinia, Siphoneugena a Neomitranthes. Všechny tyto rody jsou svým rozšířením omezeny na tropickou Ameriku.^[11][5] Některé druhy, např. a M. trunciflora a M. baporeti, byly přeřazeny do rodu Plinia.^[5]

Význam

Plody některých druhů jsou jedlé a šťavnaté. Jsou konzumovány čerstvé nebo různě upravené. Největší význam má druh M. dubia, jehož plody slouží také k přípravě džusů a zmrzlin. Jsou oblíbené zejména v Amazonii, kde jsou známé pod názvem camu-camu. Mají značně vysoký obsah vitamínu C. Druh M. cauliflora je zajímavý poměrně velkými plody, které vyrůstají v hojném množství přímo z kmene a jsou rovněž jedlé. Strom pochází z Bolívie a jižní Brazílie a pěstuje se jako zajímavý ovocný strom i v jiných částech tropů. Ovoce je známo jako jaboticaba. Z ostatních druhů myrciarií poskytuje jedlé, méně významné plody zejména M. floribunda , M. tenella, M. vismeifolia a M. ibarrae.^{[2][12][13][14]}

Druh M. vexator je v tropech pěstován jako stínící dřevina.^[14]

• Myrciarie jako bonsaj

• Jaboticaba, ovoce druhu M. cauliflora

• Rozřízlý plod M. cauliflora

Odkazy

Reference

1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
2. ↑ ^{a b c} BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VII). Missouri: Timber Press, 2003. ISBN 0-930723-13-X. (anglicky)
3. ↑ SÁNCHEZ-VINDAS, Pablo E. Flora de Veracruz. Myrtaceae. [s.l.]: Instituto de Ecologia, 1990. ISBN 968-7213-18-3. (španělsky)
4. ↑ ^{a b} GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
5. ↑ ^{a b c d e} HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
6. ↑ KILLEEN, Timonthy J.; GARCÍA, Emilia; BECK, Stephan G. Guía de arboles de Bolivia. [s.l.]: [s.n.] (španělsky)
7. ↑ ACEVEDO-RODRÍGUEZ, Pedro; STRONG, Mark T. Catalogue of seed plants of West Indies. Smithsonian Contributions to Botany. 2012, čís. 98. Dostupné online.
8. ↑ AMSHOFF, G.J.H. Flora of Panama: Myrtaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1958, čís. 45.
9. ↑ DUARTE, O.; HUETE, M. Studies of pollination in jaboticaba (Myrciaria cauliflora (Mart.) Berg). Proceedings of the Interamerican Society for Tropical Horticulture. 2005, čís. 49. ISSN 0245-2528.
10. ↑ DE SOUZA, Andre Rodrigues et al. Interaction between social wasps (Hymenoptera: Vespidae: Polistinae) and fruits of Myrciaria sp. (Myrtaceae). Anais do III Congresso Latino Americano de Ecologia. Sep. 2009. Dostupné online.
11. ↑ LUCAS, Eve J. et al. Suprageneric phylogenetics of Myrteae, the generically richest tribe in Myrtaceae (Myrtales). Taxon. Nov. 2007, čís. 56(4), s. 1105-1128.
12. ↑ GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
13. ↑ Food and fruit-bearing forest species: Examples from Latin America. FAO Forestry paper. Food & Agriculture Organisation, 1986, čís. 44(3). Dostupné online. ISBN 9251023727. (anglicky)
14. ↑ ^{a b} LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu myrciarie ve Wikimedia Commons
• Taxon Myrciaria ve Wikidruzích

Myrciaria is a genus of large shrubs and small trees described as a genus in 1856.^[5][3] It is native to Central and South America, Mexico, and the West Indies, with many of the species endemic to Brazil.^[4] Common names include hivapuru, sabará, and ybapuru.

The jaboticabas are a significant commercial fruit in Brazil. The fruit is grapelike in size and appearance, and often likened to a muscadine grape in taste. Myrciaria dubia, the camu-camu berry, is grown primarily in flood-zone areas of Peru and has one of the highest vitamin C (ascorbic acid) concentrations of any fruit, alongside Terminalia ferdinandiana.

accepted species^[4][6][7]

Formerly placed here

• Plinia cauliflora (Gardner) O.Berg (as M. cauliflora (Mart.) O.Berg and *M. jaboticaba (Vell.) O.Berg)

References

Wikimedia Commons has media related to Myrciaria.

Wikispecies has information related to Myrciaria.

Myrciaria es un género de arbustos o pequeños árboles pertenecientes a la familia Myrtaceae, son nativos de Sudamérica, especialmente de Paraguay.^[2]​ los nombre comunes incluyen: jaboticaba, jabuticaba, guaperu, guapuru, hivapuru, sabara, ybapuru. Los jaboticabas son unas frutas comerciales muy significativas en Brasil, de donde son nativas la mayoría de las especies. M. cauliflora es muy parecida a la uva en el gusto.

M. dubia, crece en áreas inundadas del Perú y es una importante fuente de vitamina C.

Descripción

Son arbustos o árboles pequeños; variadamente pelosos, los pelos simples, o glabros excepto por los márgenes ciliados de las brácteas, bractéolas, lobos del cáliz y pétalos. Con ramitas débilmente comprimidas. Hojas opuestas, cartáceas o coriáceas, las nervaduras laterales numerosas, rectas y muy juntas. Inflorescencias en racimos axilares, los ejes típicamente 1 mm o menos, las flores sésiles o en pedicelos cortos, robustos; brácteas persistentes. Flores 4-meras; bractéolas persistentes, separadas o formando un involucro cupuliforme por debajo del botón y la flor; hipanto prolongado más allá del ovario, circuncísil en la base y deciduo inmediatamente después de la antesis, el hipanto, corola y estambres desprendiéndose como una unidad; lobos del cáliz imbricados, partiéndose irregularmente en la antesis; estambres unidos en la punta superior del tubo. Frutos en bayas, carnosos; semillas 1 o 2, el embrión similar al de Eugenia , no dividido y muy grande.^[3]​

Taxonomía

El género fue descrito por Otto Karl Berg y publicado en Linnaea 27(2–3): 136, 320. 1854[1856].^[3]​ La especie tipo es: Myrciaria tenella (DC.) O. Berg.

Especies selectas

• Myrciaria ciliolata O.Berg
• Myrciaria cauliflora (Mart.) O.Berg (jaboticaba)
• Myrciaria delicatula O.Berg
• Myrciaria dubia (camu-camu)
• Myrciaria floribunda
• Myrciaria ibarrae Lundell
• Myrciaria jaboticaba
• Myrciaria tenella
• Myrciaria trunciflora
• Myrciaria glomerata O.Berg
• Myrciaria paraensis
• Myrciaria vexator

Referencias

Myrciaria est un genre de petits arbres de la famille des Myrtaceae. Le genre se retrouve essentiellement en Amérique du Sud, au Brésil.

Liste des espèces

Selon World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) (16 juin 2011)^[1] :

Notes et références

Myrciaria (O.Berg, 1856) è un genere di piante appartenente alla famiglia delle Myrtaceae, diffuso nell'America centrale e meridionale^[1].

Descrizione

Tassonomia

All'interno del genere Myrciaria sono incluse le seguenti 30 specie^[1]:

Note

Myrciaria é um género botânico pertencente à família Myrtaceae. Recentemente, várias espécies deste gênero foram reclassificadas no gênero Plinia.

O gênero está dividido em:^[1]

• Myrciaria subsect. Bullatae Mattos 1976
• Myrciaria subsect. Eucauliflorae Mattos 1976
• Myrciaria sect. Uniflorae O. Berg
• Myrciaria subsect. Uniflorae
• Myrciaria subsect. Unipedicelatae Mattos 1990

Espécies

Existem 31 espécies válidas, dentre elas:^[2]

Referências

• 1 Виды
• 2 Таксономическая схема
• 3 Фотографии
• 4 Примечания

• Myrciaria aspera Mattos
• Myrciaria borinquena Alain
• Myrciaria cordata O.Berg
• Myrciaria cuspidata O.Berg
• Myrciaria delicatula (DC.) O.Berg
• Myrciaria disticha O.Berg
• Myrciaria dubia (Kunth) McVaugh — Мирциария сомнительная, или Каму-каму
• Myrciaria floribunda (H.West ex Willd.) O.Berg — Ромовая ягода
• Myrciaria glanduliflora (Kiaersk.) Mattos & D.Legrand
• Myrciaria glazioviana (Kiaersk.) G.M.Barroso ex Sobral
• Myrciaria glomerata O.Berg
• Myrciaria guaquiea (Kiaersk.) Mattos & D.Legrand
• Myrciaria ibarrae Lundell
• Myrciaria myrtifolia Alain
• Myrciaria pallida O.Berg
• Myrciaria pilosa Sobral & Couto
• Myrciaria plinioides D.Legrand
• Myrciaria puberulenta B.Holst
• Myrciaria pumila (Gardner) O.Berg
• Myrciaria racemosa M.L.Kawas.
• Myrciaria rojasii D.Legrand
• Myrciaria spiritosanctensis Mattos
• Myrciaria strigipes O.Berg
• Myrciaria tenella (DC.) O.Berg
• Myrciaria vexator McVaugh
• Myrciaria vismeifolia (Benth.) O.Berg