dcsimg

Violka nízká ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Violka nízká (Viola pumila) je vytrvalá bylina z čeledi violkovité (Violaceae). Dorůstá výšky nejčastěji 5-12 cm, v době plodů se zvětšuje až na 25 cm. Oddenek je větvený a často i vícehlavý, lodyhy jsou jednotlivé, ale někdy i v trsech. Listy jsou jednoduché, čepele listů na bázi zpravidla klínovité, jsou kopinaté, často až úzce kopinaté či úzce podlouhlé, na okraji vroubkovaně pilovité až skoro celokrajné. Lodyha se vytváří, přízemní růžice listů chybí. Na bázi listů jsou palisty, které jsou úzce kopinaté až kopinaté, a na okraji mohou být zubaté i skoro celokrajné. Na květní stopce 2 listénce. Květy jsou nevonné. Přívěsky kališních lístků jsou uťaté, jen kolen 1 mm dlouhé. Korunní lístky jsou nejčastěji bledě fialové, na bázi až bělavé, ostruha bývá bledá a nazelenalá. Kvete od května do června. Plodem je tobolka.

Rozšíření ve světě

Roste ve střední Evropě, na jih po severní Itálii a sever Balkánu, na západ po východní Francii, na sever po jih Skandinávie, na východ je areál protáhlý až po střední Sibiř. Mapka rozšíření zde [1]

Rozšíření v ČR

V ČR je to docela vzácný a silně ohrožený druh (C2), častější je na jižní Moravě, třeba na Břeclavsku. Roste hlavně v nížinách, maximálně do cca 350 m n. m. Je typickým druhem kontinentálních zaplavovaných luk sv. Cnidion venosi, dále roste v bezkolencových loukách sv. Molinion a ve vápnitých slatiništích sv. Caricion davalianae.

Literatura

  • Kirschner J. et Skalický V. (1990) :Viola – In: Hejný S. et Slavík B. (eds.), Květena České republiky, vol. 2. - Praha: Academia, 1990. - p. 394-431 - ISBN 80-200-1089-0
  • Suda J. (2002) :Viola – In: Kubát K. et al. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. - Praha: Academia, 2002. - p. 207-214
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Violka nízká: Brief Summary ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Violka nízká (Viola pumila) je vytrvalá bylina z čeledi violkovité (Violaceae). Dorůstá výšky nejčastěji 5-12 cm, v době plodů se zvětšuje až na 25 cm. Oddenek je větvený a často i vícehlavý, lodyhy jsou jednotlivé, ale někdy i v trsech. Listy jsou jednoduché, čepele listů na bázi zpravidla klínovité, jsou kopinaté, často až úzce kopinaté či úzce podlouhlé, na okraji vroubkovaně pilovité až skoro celokrajné. Lodyha se vytváří, přízemní růžice listů chybí. Na bázi listů jsou palisty, které jsou úzce kopinaté až kopinaté, a na okraji mohou být zubaté i skoro celokrajné. Na květní stopce 2 listénce. Květy jsou nevonné. Přívěsky kališních lístků jsou uťaté, jen kolen 1 mm dlouhé. Korunní lístky jsou nejčastěji bledě fialové, na bázi až bělavé, ostruha bývá bledá a nazelenalá. Kvete od května do června. Plodem je tobolka.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Niedriges Veilchen ( German )

provided by wikipedia DE

Das Niedrige Veilchen (Viola pumila), auch als Zwerg-Veilchen oder Wiesen-Veilchen bezeichnet, ist ein in Mitteleuropa sehr selten vorkommender Angehöriger der Veilchengewächse (Violaceae). Es blüht vorwiegend im Mai und Juni.

Beschreibung

Die mehrjährige krautige Pflanze besitzt einen aufrechten, etwa 5 bis 20 cm hoch wachsenden Stängel. Er ist meist ästig verzweigt und gänzlich kahl. Alle Laubblätter sind stängelständig und ei- bis schmal-lanzettlich geformt. Sie sind etwa 2,5 bis 6 cm lang, 0,8 bis 1,2 cm breit und etwa drei- bis fünfmal so lang wie breit. Am Grunde sind sie keilförmig verschmälert, vorne abgerundet oder spitz und besitzen eine ringsherum fein gekerbte Spreite. Die Blattstiele sind 1 bis 3 cm lang und deutlich geflügelt. Die Nebenblätter sind schmal-lanzettlich geformt, bis 4 cm lang und etwa 4 mm breit. Die mittleren sind so lang, die oberen länger als die Blattstiele. Die Blütenstiele sind 3 bis 8 cm lang, die Vorblätter befinden sich oberhalb der Mitte.

Die Blüten sind insgesamt 1,5 bis 2 cm groß und ohne Duft. Die Kelchblätter sind lanzettlich, spitz und besitzen quadratische Anhängsel. Die Kronblätter sind länglich-eiförmig, blassviolett gefärbt und dunkel geadert. Das untere Kronblatt erreicht mit dem Sporn eine Länge von etwa 10 bis 16 mm, der Sporn selbst ist etwa 2 bis 3 mm lang, grünlichgelb gefärbt und überragt die Kelchanhängsel kaum. Der Griffelschnabel ist aufwärts gerichtet und kahl. Die Kapselfrucht ist länglich-eiförmig und länger als der Kelch. Die Samen erreichen eine Länge von 1,7 bis 1,9 mm.

Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 40.[1]

Vorkommen und Verbreitung

Viola pumila kommt im gemäßigten Europa bis West-Sibirien vor. Das Hauptverbreitungsgebiet befindet sich in den Steppenregionen der ungarischen Tiefebene, Osteuropas und Westsibiriens.

Das Niedrige Veilchen wächst auf Moorwiesen. Es bevorzugt feuchte, nährstoffreiche, kalkarme und humose Böden. Es ist in Mitteleuropa eine Cnidion-Verbandscharakterart.[1] An Standorten, an denen auch das Graben-Veilchen (Viola stagnina) vorkommt, ist auch die Hybride Viola stagnina x Viola pumila (= Viola x gotlandica) beobachtet worden. Dieser Bastard, der in allem zwischen den Elternteilen steht, ist unter anderem aus Unterfranken (Bayern) bekannt.

Vielerorts, wie in Österreich und der Schweiz, ist die Art vom Aussterben bedroht. Die Art ist in Deutschland sehr selten und insbesondere in den Stromtälern des Rheins, der Donau, der Elbe und der Oder zu finden.

Nach FloraWeb[2] ist diese Art für Deutschland in der Kategorie 2 als stark gefährdet eingestuft.

Literatur

Einzelnachweise

  1. a b Erich Oberdorfer: Pflanzensoziologische Exkursionsflora für Deutschland und angrenzende Gebiete. Unter Mitarbeit von Angelika Schwabe und Theo Müller. 8., stark überarbeitete und ergänzte Auflage. Eugen Ulmer, Stuttgart (Hohenheim) 2001, ISBN 3-8001-3131-5, S. 675.
  2. Artinformation auf floraweb.de
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia DE

Niedriges Veilchen: Brief Summary ( German )

provided by wikipedia DE

Das Niedrige Veilchen (Viola pumila), auch als Zwerg-Veilchen oder Wiesen-Veilchen bezeichnet, ist ein in Mitteleuropa sehr selten vorkommender Angehöriger der Veilchengewächse (Violaceae). Es blüht vorwiegend im Mai und Juni.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia DE

Pisikannike ( Estonian )

provided by wikipedia ET

Pisikannike (Viola pumila) on kannikese perekonda kuuluv taimeliik.

Välislingid


license
cc-by-sa-3.0
copyright
Vikipeedia autorid ja toimetajad
original
visit source
partner site
wikipedia ET

Pisikannike: Brief Summary ( Estonian )

provided by wikipedia ET

Pisikannike (Viola pumila) on kannikese perekonda kuuluv taimeliik.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Vikipeedia autorid ja toimetajad
original
visit source
partner site
wikipedia ET

Violette naine ( French )

provided by wikipedia FR

Viola pumila

La Violette naine (Viola pumila) est une plante herbacée du genre Viola.

Description

Caractéristiques

Voir aussi

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia FR

Violette naine: Brief Summary ( French )

provided by wikipedia FR

Viola pumila

La Violette naine (Viola pumila) est une plante herbacée du genre Viola.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia FR

Fiołek drobny ( Polish )

provided by wikipedia POL
Commons Multimedia w Wikimedia Commons

Fiołek drobny (Viola pumila Chaix) – gatunek roślin z rodziny fiołkowatych (Violaceae). Występuje w Europie, środkowej Azji i na Syberii[2][3]. W Polsce jest gatunkiem rzadkim; rośnie głównie w południowo-zachodniej części nizin[4].

Morfologia

Łodyga
Naga, do 25 cm wysokości.
Liście
Górą nagie, ciemnozielone, lśniące, spodem owłosione, klinowato zwężone w ogonek. Przylistki piłkowane, nagie. Średnie przylistki liściowate, dłuższe od połowy ogonka.
Kwiaty
Fioletowe. Działki kielicha zaostrzone, niejednakowe. Pylniki długości 1,5-2 mm. Szyjka słupka naga[5].
Owoc
Naga torebka.

Biologia i ekologia

Bylina. Rośnie na wilgotnych łąkach. Kwitnie w maju i czerwcu. Gatunek charakterystyczny łąk selernicowych ze związku Cnidion dubii[6].

Zagrożenia

Roślina umieszczona na Czerwonej liście roślin i grzybów Polski (2006)[7] w grupie gatunków wymierających (kategoria zagrożenia: E). W wydaniu z 2016 roku otrzymała kategorię CR (krytycznie zagrożony)[8]. Znajduje się także w Polskiej Czerwonej Księdze Roślin w kategorii CR (krytycznie zagrożony)[9].

Przypisy

  1. Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 2009-11-30].
  2. Viola pumila na Germplasm Resources Information Network (GRIN) [dostęp 2014-01-02].
  3. Mapa rozmieszczenia gatunku na Den virtuella floran [dostęp 2014-01-02].
  4. Atlas rozmieszczenia roślin naczyniowych w Polsce, AdamA. Zając (red.) i inni, Kraków: Pracownia Chorologii Komputerowej Instytutu Botaniki Uniwersytetu Jagiellońskiego, 2001, ISBN 83-915161-1-3, OCLC 831024957 .
  5. Szafer W., Kulczyński S., Pawłowski B. Rośliny polskie. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa 1969.
  6. WładysławW. Matuszkiewicz WładysławW., Przewodnik do oznaczania zbiorowisk roślinnych Polski, Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2001, ISBN 83-01-13520-4, OCLC 749271059 .
  7. Red list of plants and fungi in Poland. Czerwona lista roślin i grzybów Polski. Zbigniew Mirek, Kazimierz Zarzycki, Władysław Wojewoda, Zbigniew Szeląg (red.). Kraków: Instytut Botaniki im. W. Szafera, Polska Akademia Nauk, 2006. ISBN 83-89648-38-5.
  8. Kaźmierczakowa R., Bloch-Orłowska J., Celka Z., Cwener A., Dajdok Z., Michalska-Hejduk D., Pawlikowski P., Szczęśniak E., Ziarnek K.: Polska czerwona lista paprotników i roślin kwiatowych. Polish red list of pteridophytes and flowering plants. Kraków: Instytut Ochrony Przyrody Polskiej Akademii Nauk, 2016. ISBN 978-83-61191-88-9.
  9. Zarzycki K., Kaźmierczakowa R., Mirek Z.: Polska Czerwona Księga Roślin. Paprotniki i rośliny kwiatowe. Wyd. III. uaktualnione i rozszerzone. Kraków: Instytut Ochrony Przyrody PAN, 2014. ISBN 978-83-61191-72-8.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Fiołek drobny: Brief Summary ( Polish )

provided by wikipedia POL

Fiołek drobny (Viola pumila Chaix) – gatunek roślin z rodziny fiołkowatych (Violaceae). Występuje w Europie, środkowej Azji i na Syberii. W Polsce jest gatunkiem rzadkim; rośnie głównie w południowo-zachodniej części nizin.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Dvärgviol ( Swedish )

provided by wikipedia SV

Dvärgviol (Viola pumila) är en växtart i familjen violväxter.

Externa länkar

Rödklöver.png Denna växtartikel saknar väsentlig information. Du kan hjälpa till genom att tillföra sådan.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia författare och redaktörer
original
visit source
partner site
wikipedia SV

Dvärgviol: Brief Summary ( Swedish )

provided by wikipedia SV

Dvärgviol (Viola pumila) är en växtart i familjen violväxter.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia författare och redaktörer
original
visit source
partner site
wikipedia SV