Agávovité (Agavoideae) je podle nejnovějšího taxonomického systému APG III podčeleď jednoděložných rostlin náležející do čeledi chřestovitých (Asparagaceae); původní čeleď agávovité byla zrušena. Podčeleď zahrnuje mimo jiné celou řadu známých pouštních a suchomilných botanických rodů jako například agáve či juka, je tvořena asi 23 rody s 637 druhy.[1]
Jedná se obvykle o vytrvalé rostliny, mohou být jednodomé nebo dvoudomé. Jsou mezi nimi i epifyty a rostliny stromkovitého charakteru. Listy jsou často v přízemní růžici či koncových růžicích, většinou přisedlé, jednoduché. Čepele jsou čárkovité, kopinaté, vejčité až eliptické, zvláště u některých sukulentů často ztlustlé a tuhé, často jsou sivozelené, se souběžnou žilnatinou. Okraje mohou být ostře zubaté, pilovité nebo celokrajné. Květy jsou v květenstvích, a to v koncových nebo úžlabních klasech, hroznech, či latách, někdy dosahuje květenství značných rozměrů (např. agáve). Květy jsou většinou podepřeny listeny, jsou šestičlenné. Okvětní lístky jsou volné nebo naspodu srostlé v okvětní trubku. Tyčinek je 3 nebo 6. Gyneceum je synkarpní, semeník svrchní nebo spodní, srostlý ze 3 plodolistů. Plodem je bobule nebo tobolka.[2][3]
Podčeleď je rozšířena ve velké části světa, zcela chybí v boreálních a arktických pásmech. Zástupci jsou rozšířeny v Asii, Africe, Severní i Jižní Americe, Malajsii, severní Austrálii i na Novém Zélandu.[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématu agávovité ve Wikimedia Commons
Agávovité (Agavoideae) je podle nejnovějšího taxonomického systému APG III podčeleď jednoděložných rostlin náležející do čeledi chřestovitých (Asparagaceae); původní čeleď agávovité byla zrušena. Podčeleď zahrnuje mimo jiné celou řadu známých pouštních a suchomilných botanických rodů jako například agáve či juka, je tvořena asi 23 rody s 637 druhy.
