Kokrhel větší (Rhinanthus major), někdy též (Rhinanthus serotinus), je jednoletá, citrónově žlutě kvetoucí, poloparazitická bylina dorůstající do výšky až 80 cm.
Druh je velice variabilní a jeho taxonomie není dosud zcela vyřešena, často se jedná o velmi podobné druhy odlišující se hlavně sezónnosti růstu. V širším pojetí (S. l.) mívá druh jméno Rhinanthus serotinus (Schönh.) Oborny, v užším pojetí (S. s.), uplatňovaném v České republice, se jedná o druh pozdní, (letní) a hojně větvený, který nese jméno Rhinanthus major L.[1][2]
Vyskytuje se, vyjma severské a středomořské oblasti, v celé Evropě, od Francie na západě po evropské Rusko na východě. Dále jeho areál pokračuje přes sever Malé Asie, Kavkaz a západní Sibiř do Střední Asie. Je rozšířen sice na velkém území, ale jeho výskyt je ostrůvkovitý a místy sporadický.
V ČR se vyskytuje téměř na celém území, ale značně nerovnoměrně. Někde je vzácný nebo zcela chybí, naopak nejintenzivněji roste v oblastech Šumavy, Novohradských a Železných hor. Objevuje se od nížin až po nadmořskou výšku 1160 m.[3][4][5]
Roste na různých typech luk, pastvin, vysokostébelných niv, polí, po okrajích lesů, křovin a cest v hlinitých i písčitých půdách. Je kořenový poloparazit, který od hostitelské rostliny získává vodu s rozpuštěnými minerálními látkami a zbytek asimilátů si vytváří fotosyntézou. Rostlina kvete od května do září.[6][7]
Jednoletá rostlina s přímou, hustě větvenou, zpravidla fialově čárkovanou lodyhou vysokou 10 až 80 cm. Je porostlá přisedlými listy úzce kopinatými až eliptickými, dlouze zašpičatělými a po obvodě pilovitými. Listeny má trojúhelníkovité, tupě špičaté, u báze nejširší a po obvodě zubaté, spodní jsou zelené a horní žlutozelené, červenavé nebo fialově naběhlé.
Květenství je krátký, hustý hrozen složený z osmi až dvanácti oboupohlavných květů. Lysý kalich je světle zelený až načervenalý, za květu úzce vejčitý a za plodu nafouklý s ostře špičatými cípy. Dvoupyská, citrónově žlutá, 1,5 až 2 cm dlouhá koruna má 1 cm trubku mírně prohnutou vzhůru. Dolní pysk bývá za plného květu přitlačen k mírně vyklenutému hornímu a ústí koruny je tím zavřeno nebo jen mírně pootevřeno. Světlé nitky nesou tmavě fialové prašníky, lysý semeník má světlou čnělku s kulovitou bliznou.
Plody jsou 12 mm velké tobolky obsahující několik plochých semen s křídlatým lemem 1 mm širokým. Dozrávají v závislosti na klimatických podmínkách od začátku června a jsou schopné uzrát i tři dny po posečení. Po puknutí tobolky v ní semena ještě nějakou dobu zůstávají, dokud nejsou vytřesena větrem, divokou zvěří, dobytkem nebo zemědělskou technikou, po tu dobu v tobolce lehce chřestí (odtud slovenské jméno rodu "štrkáč"). Přestože semena mají blanitý lem, nebývají ani s přispěním větru zanášena od mateřské rostliny dále než 1,3 m, nejdále jsou šířena zemědělskými stroji nebo při svozu sena.[1][2][3][4][7]
Kokrhel větší se rozmnožuje výhradně semeny. Po chladné zimní stratifikaci semena klíčí, nezávisle na přítomnosti hostitelské rostliny, již při teplotě 4 °C až 10 °C. Nejbližší období po vyklíčení do stadia semenáčku je pro rostlinu nejkritičtější, má malou schopnost získávat a využívat anorganické látky z půdy a je citlivá na sucho a zastínění. Semenáček postupně vyvine speciální, do 10 cm dlouhé kořínky, které najdou kořeny hostitelské rostliny, proniknou do jejího xylému a pomoci haustorií se připojí do cévního systému. Odkud čerpají vodu s rozpuštěnými minerály, parazitují nejčastěji rostliny z čeledí lipnicovitých a bobovitých. Pokud se semenáčku nepodaří propojit s dárcovskou rostlinou, roste jen velmi chabě, brzy usychá a nikdy nevykvete.[3][8]
Kokrhel větší, stejně jako ostatní druhy rodu kokrhel, škodí parazitovaným rostlinám odčerpáváním živin, čímž způsobí jejich menší vzrůst i slabší tvorbu plodů. Pokud ale není abnormálně rozšířený, způsobené škody jsou obvykle malé. Je snaha využít přirozené vlastnosti kokrhele většího oslabovat parazitované rostliny ve tvorbě biomasy, proto byly činěny pokusy potlačit jeho umělým výsevem nechtěné druhy, např. silně rozšířenou třtinu křovištní.[6][7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kokrhel větší ve Wikimedia Commons
Kokrhel větší (Rhinanthus major), někdy též (Rhinanthus serotinus), je jednoletá, citrónově žlutě kvetoucí, poloparazitická bylina dorůstající do výšky až 80 cm.
Druh je velice variabilní a jeho taxonomie není dosud zcela vyřešena, často se jedná o velmi podobné druhy odlišující se hlavně sezónnosti růstu. V širším pojetí (S. l.) mívá druh jméno Rhinanthus serotinus (Schönh.) Oborny, v užším pojetí (S. s.), uplatňovaném v České republice, se jedná o druh pozdní, (letní) a hojně větvený, který nese jméno Rhinanthus major L.
_IMG_9944.jpg)
