Křídlatka (Reynoutria) je rod rostlin z čeledi rdesnovité, kde je řazena do podčeledě Polygonoideae. Rod zahrnuje dva druhy pocházející z Asie a jeden druh hybridní. Křídlatky jsou vytrvalé rostliny vytvářející bujné porosty a v některých oblastech náležejí mezi invazivní rostliny.
Od popsání rodu křídlatka došlo více než desetkrát ke změnám v jeho taxonomické zařazení. Jedna z posledních verzí v roce 1991 zrušila rod křídlatka (Reynoutria) a vřadila ho do rodu opletka (Fallopia), další verze ITIS z roku 2009 dokonce zrušila rody křídlatka i opletka a začlenila je oba do rodu truskavec (Polygonum). Je pouze otázkou času, kdy se nové vědecké pojmenování projeví i u nás.[1][2]
V tuzemsku je, až na občasnou zmínku, používáno převážně pojmenování rod Reynoutria, v zahraničí je to různé. Rod Reynoutria do rodu Fallopia zařadili např.:[3][4], a do rodu Polygonum:[2][5][6][7]
Křídlatka je rostlina mírného pásma a pochází z oblastí východní a severovýchodní Asie, z Japonska, z blízkého ostrova náležející Ruské federaci Sachalinu, Korejského poloostrova a severovýchodních oblastí Číny. Odtud se jako okrasná rostlina parků a zahrad začala pěstovat v Evropě, brzy se ale vymkla kontrole a začala se spontánně šířit. Dnes samovolně roste téměř po celé Evropě a dále Severní Americe, Austrálii i na Novém Zélandu.
Upřednostňuje vlhké prostředí, toleruje i zastínění, slanost půdy, pH pod 4, suchá období i vysoké teploty. Nejčastěji roste na nízkých narušených březích poblíž vodních ploch nebo toků, mořských pobřeží a v lužních lesích.[1][8]
Je to bylina vytrvalá s lodyhami vysokými až 4 m, které vyrůstají z dlouhých silně větvených oddenků sahajících do hloubky i 2 m. Lodyhy jsou přímé, duté a křehké, oblé nebo jemně rýhované, v horní polovině větvené. Obrůstá listy s řapíky, jejich celokrajné čepele jsou tvaru vejčitého až podlouhle vejčitého, na bázi jsou srdčité a na vrcholu tupé nebo špičaté, dorůstají do délky až 35 cm a šířky 20 cm, mají vyniklou žilnatinu.
Křídlatka je rostlina dvoudomá s květy vytvářející hustý lichoklas. Květenství, úžlabní nebo koncové, jsou uspořádaná do lat. Jednopohlavné květy jsou pětičetné, okvětní lístky mají bělavé, žlutavé až zelenavé zbarvení, u samičích květů je vnější okvětí trvalé. Samčí květy mají 8 tyčinek s prašníky, samičí 3 čnělky zakončené třásnitými bliznami. Opylovány jsou hmyzem. Plody jsou vejčité, tříhranné nažky s neopadavými okvětními lístky působícími jako křidélka. Křídlatka je odolná vůči většině živočišných škůdců, houbám i plísním.[1][7][8]
Rostliny se rozmnožují převážně vegetativně oddenky, méně generativně semeny, která v našich podmínkách obtížně dozrávají. Pomoci oddenků jsou schopny velice rychle obsadit rozlehlý prostor, spolehlivě se množí i z velmi malých kousků. Oddenky regenerují i z hloubky 1 m. Semen bývá velké množství a pokud uzrají, podržují si dlouhou klíčivost. Vyrůstají často na březích řek a povodně odnášejí s utrženým kusem břehu i jejich oddenky na veliké vzdálenosti, kde bezpečně zakořeňují.
Mladé rostliny jsou citlivé na mráz, dobře však po omrznutí znovu obrážejí. Mladé prýty vyrážejí koncem dubna a v květnu rostou rychlostí až 4,5 cm za den, což je srovnatelné s bambusem. Vegetační doba je dlouhá okolo 8 měsíců. S příchodem podzimních mrazíků lodyhy odumírají a suché zůstávají stát celou zimu, kterou křídlatka přežívá díky oddenkům hluboko pod povrchem. Při umělém pěstování se doporučuje vysazovat ji, předpěstovanou v kontejneru, v půli května ve sponu 1 rostlina na 1 m².[7][8]
V současnosti je křídlatka považována za škodlivou invazivní rostlinu. Rychle se šíří a vytváří husté monokultury, na 1 m² vyroste i přes 200 lodyh, které vytlačují původní vegetaci a zásadně mění podmínky pro přežití volně žijících živočichů. Množství spadaného listí nedovoluje vyklíčit semenům jiných rostlin a příliš okyseluje půdu. Snižuje biodiverzitu členovců a následně i množství obojživelníků, plazů, ptáků i savců, kteří se jimi živí.
Česká republika přistoupila k likvidaci porostů křídlatky hlavně v chráněných územích, obdobně tak činí např. v Německu a Velké Británii. Tato činnost je velice nákladná a zdlouhavá, protože křídlatka má velikou regenerační schopnost. Používají se kombinované způsoby mechanické (orba, kosení) nebo herbicidy, které se však pro úplné vymýcení musejí několikrát ročně po více let po sobě opakovat.[1][7][9]
Křídlatka je ale považována i za perspektivní energetickou plodinu, v mírném pásmu je počínaje třetím rokem po vysazení vůbec nejproduktivnější rostlinou. Dává z 1 ha ročně asi 30 tun suché hmoty. Při průměrné výhřevnosti 17,2 GJ/t lze z 1 ha získat energii 600 GJ, tj. teplo pro roční vytápění asi 6 rodinných domků. Založení takové plantáže stojí okolo 50 000 Kč.[10]
Po sklízení a naštěpkování se suší provětráváním venkovním vzduchem. Po vysušení je možno štěpku spalovat přímo nebo lisovat do briket. Křídlatka se může také zpracovávat na papír nebo izolační materiál.[zdroj?] Listy obsahují látku, které se využívá k potlačování plísní na jiných rostlinách. Má dále schopnost vstřebávat z půdy těžké kovy (např. As, Co, Cr, Hg, Mn, Pb), které lze při jejím spalování zachytit filtrací.[7][10] Křídlatku je možné zkrmovat jako doplňkové krmivo (např. pro králíky), mladé výhonky lze používat v kuchyni a (protože občas vykvétá na podzim podruhé), může zlepšit kondici včel před zimou.
V České republice se vyskytují dva druhy:
a jeden sterilní hybrid, kříženec obou výše uvedených druhů:
Obrázky, zvuky či videa k tématu křídlatka ve Wikimedia Commons
Křídlatka (Reynoutria) je rod rostlin z čeledi rdesnovité, kde je řazena do podčeledě Polygonoideae. Rod zahrnuje dva druhy pocházející z Asie a jeden druh hybridní. Křídlatky jsou vytrvalé rostliny vytvářející bujné porosty a v některých oblastech náležejí mezi invazivní rostliny.
Reynoutria is a genus of flowering plants in the family Polygonaceae. The genus is native to eastern China, Eastern Asia and the Russian Far East, although species have been introduced to Europe and North America.[1] Members of the genus, including R. japonica (Japanese knotweed) and its hybrid with R. sachalinensis, are highly invasive plants.
Species placed in the genus Reynoutria are robust erect perennial plants, growing from rhizomes. They are usually monoecious, with mostly bisexual flowers, but also some unisexual flowers. The petals of the flowers are dry and paperlike when mature. The fruits are achenes with threefold sharp edges. The inflorescence is in the form of a panicle. The flowers have separated triangular stigmas with fringes (fimbriate) borne on long divided styles.[2]
The genus Reynoutria was erected by Maarten Houttuyn in 1777 for the species R. japonica. It was named in honour of Herr von Reynoutre who had been reported to have done a great deal of service to botany.[3][4] As with many species in the family Polygonaceae, the taxonomic boundaries of Reynoutria have been much confused; in particular, it has been repeatedly merged with and separated from Fallopia.[5] A series of molecular phylogenetic studies have clarified relationships; Reynoutria is a well-supported monophyletic taxon.[6][7][8][2][9][5]
Reynoutria is placed in the tribe Polygoneae of the subfamily Polygonoideae. Within the tribe, it is most closely related to the genera Muehlenbeckia and Fallopia s.s., forming the so-called "RMF clade".[5]
PolygoneaePolygonum ciliinode (syn. Fallopia ciliinodis)
DAP clade RMF cladeAs of February 2019, Plants of the World Online recognized the following species:[1]
All members of the RMF clade appear to have the potential to become invasive, in some cases via vigorous hybrids. Reynoutria japonica is highly invasive throughout Europe and North America. The hybrid between R. japonica and R. sachalinensis, R. × bohemica, is also invasive, particularly in North America. R. japonica hybridizes with the New Zealand Muehlenbeckia australis. (The related M. complexa has established populations in southern parts of Britain and in the Channel Islands.)[5]
Reynoutria is a genus of flowering plants in the family Polygonaceae. The genus is native to eastern China, Eastern Asia and the Russian Far East, although species have been introduced to Europe and North America. Members of the genus, including R. japonica (Japanese knotweed) and its hybrid with R. sachalinensis, are highly invasive plants.
Pargitatar (Reynoutria Houtt.) on tatraliste sugukonda kuuluva perekonna konnatatar (Fallopia) alamperekond.
Eestis võivad metsistuda kaks liiki:
Reynoutria est un genre de plantes à fleurs de la famille des Polygonaceae, les Renouées. Il est dédié à Karel van Sint-Omaars (nl) (1533-1569) connu sous le nom de Baron van Reynoutre, naturaliste français du XVIe siècle et ami de Mathias de l'Obel (Lobelius), botaniste flamand[1].
Les espèces du genre Reynoutria sont des plantes vivaces, herbacées et rhizomateuses. Leur tiges aériennes sont annuelles et dressées de 2 à 3 m; les feuilles sont alternes, pétiolées, cordées ou tronquées à la base. Les inflorescences dioïques sont des panicules dont les wikt:fascicules sont regroupés par 2 à 5 fleurs. Le périanthe est constitué de 5 pétales, persistant durant fructification et de 8 étamines et 3 longs styles dont les stigmates sont imbriqués. Les fruits sont des akènes trigones[2].
Liste des espèces selon les jardins botaniques de Kew[3] :
Selon certaines sources, les espèces du genre Reynoutria sont incluses au sein du genre Fallopia. En effet, selon l'avis de Ronse Decraene & Akeroyd de 1988, le genre Reynoutria est une section du genre Fallopia[4].
Le genre Reynoutria est constitué de plantes non grimpantes à l'inflorescence axillaire à axe ramifié, au périanthe fin, aux stigmates flabellés et aux pièces extérieures des fruits non ailées. Quant au genre Fallopia, il est composé de plantes grimpantes à l'inflorescence axillaire à axe simple, au périanthe charnu aux stigmates capités et aux pièces extérieures des fruits parfois ailées[5],[2].
Reynoutria est un genre de plantes à fleurs de la famille des Polygonaceae, les Renouées. Il est dédié à Karel van Sint-Omaars (nl) (1533-1569) connu sous le nom de Baron van Reynoutre, naturaliste français du XVIe siècle et ami de Mathias de l'Obel (Lobelius), botaniste flamand.
Les espèces du genre Reynoutria sont des plantes vivaces, herbacées et rhizomateuses. Leur tiges aériennes sont annuelles et dressées de 2 à 3 m; les feuilles sont alternes, pétiolées, cordées ou tronquées à la base. Les inflorescences dioïques sont des panicules dont les wikt:fascicules sont regroupés par 2 à 5 fleurs. Le périanthe est constitué de 5 pétales, persistant durant fructification et de 8 étamines et 3 longs styles dont les stigmates sont imbriqués. Les fruits sont des akènes trigones.
Rdestowiec (Reynoutria Houtt.) – takson roślin z rodziny rdestowatych, wyróżniany w randze rodzaju lub sekcji w obrębie rodzaju rdestówka (Fallopia). Obejmuje 5 gatunków. Rdestowce są we florze Europy Środkowej agriofitami i należą tu do najbardziej ekspansywnych kenofitów. Gatunkiem typowym jest Reynoutria japonica Houtt[2].
Do cech wyróżniających w stosunku do innych sekcji rodzaju Fallopia należą prosto wzniesione łodygi, kwiaty funkcjonalnie jednopłciowe oraz frędzelkowate znamiona[3].
Takson wyodrębniany jest jako sekcja w obrębie rodzaju Fallopia[3][1]. W analizach filogenetycznych publikowanych w 2011 wyróżnienie rodzaju Reynoutria uznane jest za celowe. Rodzaj ten okazał się bowiem siostrzany dla rodzajów Fallopia i Muehlenbeckia, wraz z którymi tworzy podplemię Reynoutriineae Roberty & Vautier, wchodzące w skład plemienia Polygoneae Rchb. w obrębie rodziny rdestowatych (Polygonaceae)[6][7].
W krytycznej liście flory Polskiej takson wyodrębniany jest w randze rodzaju – rdestowiec (Ryeynoutria Houtt). W Polsce występują 2 gatunki i takson mieszańcowy:
Oba gatunki tworzą mieszańca o nazwie rdestowiec czeski (Reynoutria ×bohemica Chrtek & Chrtkova).
Wszystkie trzy występujące w Polsce taksony z tego rodzaju uznawane są za gatunki inwazyjne, groźne dla rodzimej przyrody. Ich wprowadzanie do środowiska lub przemieszczanie w środowisku przyrodniczym jest zabronione przez Ustawe o ochronie przyrody z 2004 roku. Od 2012 roku także ich import, posiadanie, prowadzenie hodowli, rozmnażanie i sprzedaż wymagają specjalnego pozwolenia Generalnego Dyrektora Ochrony Środowiska. Nieprzestrzeganie wymienionych ograniczeń według ustawy o ochronie przyrody jest wykroczeniem podlegającym karze aresztu lub grzywny pieniężnej[10][11].
Rdestowiec (Reynoutria Houtt.) – takson roślin z rodziny rdestowatych, wyróżniany w randze rodzaju lub sekcji w obrębie rodzaju rdestówka (Fallopia). Obejmuje 5 gatunków. Rdestowce są we florze Europy Środkowej agriofitami i należą tu do najbardziej ekspansywnych kenofitów. Gatunkiem typowym jest Reynoutria japonica Houtt.
.jpg)
