El bocabadat negre (Helvella leucomelaena) és un bolet fràgil, freqüent a Catalunya i típic de les contrades mediterrànies.[2]
Mesura d'1,5 a 3 cm d'alçada i té forma de calze, amb un peu curt a la base que s'endinsa parcialment en el sòl, i d'on surten uns plecs que s'enfilen lleugerament cap a la copa. La part interna de la cassoleta és de color gris a bru molt fosc, i l'externa va del gris al bru i presenta un tacte vellutat. La base és molt més clara i pot arribar a adquirir un to gairebé blanc. Aquest canvi de color de la part externa, del gris bru al blanc, és el que li dóna el nom científic leucomelaena, que vol dir blanquinegre. El marge de la cassoleta és una mica dentat. La carn, de consistència tenaç, no té cap olor ni sabor especials. Vistes al microscopi, les espores del bocabadat negre són hialines, el·lipsoïdals, llises, amb una vistosa gútula de lípids a l'interior, i mesuren 18-22,5 x 5-12,5 µm. Els ascs són cilíndrics i mesuren 280-340 x 14-19 µm. Les paràfisis són filiformes i tenen l'extrem engruixit, en forma de porra.
Apareix des de l'hivern fins a la primavera (des del desembre fins al maig) als marges de les pinedes i a les vores dels camins entre 0 i 700 m d'altitud.[2] Es troba a Europa[3] (Espanya[4] -Conca, Granada, Mallorca,[5] Eivissa,[6] el Parc Natural del Cadí-Moixeró,[7] Madrid i Ourense[8]-, França, la Gran Bretanya, Irlanda), Sud-amèrica[3] i l'Amèrica del Nord[9][10] (Califòrnia,[11][12] Alaska,[13] Ontàrio i les Muntanyes Rocalloses).[14][1]
És una de les espècies més menudes del seu gènere i té les costelles del peu menys desenvolupades que la resta d'espècies. Les que li són més properes són Helvella solitaria, la qual es distingeix perquè té el peu més clar i és d'un color més bru, i Helvella acetabulum, que és força més gran i, a més a més, es diferencia perquè té uns plecs que s'allarguen per la cara externa de la cassoleta.[2]
És considerat comestible per alguns autors,[2] tot i que, perquè desapareguin les toxines pròpies del seu gènere (com ara, la giromitrina),[15] ha d'ésser cuinat força temps i rebutjar l'aigua de la cocció.[16] Aquesta espècie és inclosa en l'Ordre SCO/190/2004, del 28 de gener, per la qual s'estableix la llista de plantes la venda al públic de les quals resta prohibida o restringida per raó de la seua toxicitat.[8]
El bocabadat negre (Helvella leucomelaena) és un bolet fràgil, freqüent a Catalunya i típic de les contrades mediterrànies.
Kališník běločerný neboli chřapáč kalíškovitý (Helvella leucomelaena (Pers.) Nannf. 1941) je vzácná vřeckovýtrusá jarní houba, která roste nejčastěji na půdách obohacených vápníkem pod borovicemi. V České republice jde o ohrožený druh.
Plodnice v dospělosti 40–100 milimetrů široké, 10–50 milimetrů hluboké, pohárovité až miskovité, se stopkou. Okraj je nejprve dovnitř zahrnutý, později laločnatý. Hymenium šedohnědé, tmavě hnědé až černé. Vnější strana strana je v horních partiích bělavá až tmavě šedohnědá, níže má bělavé odstíny a jemně pýřitý povrch. Bělavou stopku brázdí několik žeber se zaoblenými hranami. Žebra nevybíhají na vnější stranu kalichu.[4]
Výtrusy mají široce elipsovitý tvar, dosahují 20-24 × 11-13 μm.[4]
Roste vzácně, jen v příznivých letech hojněji, na zásaditých půdách (vápnitých[4], ale i hadcových[7]), spíše na chudších substrátech s příměsí písku, štěrku nebo kamenů. Vyskytuje se v borových lesích (častěji podél cest), ale také na synantropních stanovištích - parcích, lesoparcích a trávnících, kde rostě rovněž pod borovicemi (lesní, méně často černou a klečí). Z České republiky jsou známé i ojedinělé nálezy z listnatých lesů či pastvin a dále pak sběry ze sukcesních stanovišť, jako jsou bývalá odkaliště po průmyslové těžbě.[8] Fruktifikuje od dubna do června.[4]
V rámci chráněných území České republiky byly nálezy kališníku žebernatého publikované mimo jiné z následujících lokalit:
Může být zaměněn za podobné druhy chřapáčů (kališníků):
Kališník běločerný je veden v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky jako ohrožený druh (EN).[9] O případných nálezech je proto vhodné informovat nejbližší mykologické pracoviště.
Galerie Kališník běločerný ve Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kališník běločerný ve Wikimedia Commons
Kališník běločerný neboli chřapáč kalíškovitý (Helvella leucomelaena (Pers.) Nannf. 1941) je vzácná vřeckovýtrusá jarní houba, která roste nejčastěji na půdách obohacených vápníkem pod borovicemi. V České republice jde o ohrožený druh.
Fin a 10 cm. ëd diàmetr, përfondament a cùpola, an drinta da gris brun a neirastr, fòra gris brunastr an sima e bianch al pé, semplissement rigà, nen stipità.
A chers an invern e a la prima, sota conìfere (pin). A l'inissi a l'é mes antërrà, peui a seurt.
A venta mai mangé un bolè trovà se un a l'é nen un bon conossidor dij bolè!
Sensa antëresse alimentar.
Fin a 10 cm. ëd diàmetr, përfondament a cùpola, an drinta da gris brun a neirastr, fòra gris brunastr an sima e bianch al pé, semplissement rigà, nen stipità.
AmbientA chers an invern e a la prima, sota conìfere (pin). A l'inissi a l'é mes antërrà, peui a seurt.
Comestibilità A venta mai mangé un bolè trovà se un a l'é nen un bon conossidor dij bolè!
Sensa antëresse alimentar.
_Nannf_206877.jpg)
