dcsimg
Image of Setaria
Unresolved name

Setaria

Xereix ( Catalan; Valencian )

provided by wikipedia CA

Els xereixos o cerreigs[1] formen el gènere Setaria, de plantes de la família de les poàcies, ordre de les poals, subclasse de les commelínides, classe de les liliòpsides, divisió dels magnoliofitins.

Espècies

  • Setaria auriculata E. Fourn.
  • Setaria barbinodis Herrmann
  • Setaria brasiliensis Hack.
  • Setaria faberii Herrmann
  • Setaria glauca (L.) Beauv. - Xereix d'aresta groga
  • Setaria italica (L.) Beauv.
  • Setaria lancifolia Herrm.
  • Setaria latiglumis Vasey
  • Setaria platycaulis Hack.
  • Setaria polystachya Scheele
  • Setaria reversipila Herrm.
  • Setaria scandens Schrad.
  • Setaria texana Emery
  • Setaria verticillata (L.) Beauv. - Xereix aferradís o cua de rata
  • Setaria villiglumis Hicken
  • Setaria viridis (L.) Beauv. - Xereix miller

(vegeu-ne una relació més exhaustiva a Wikispecies)

Sinònims

(Els gèneres marcats amb un asterisc (*) són sinònims probables)

Acrochaete Peter, *Camusiella Bosser, Chaetochloa Scribn., Cymbosetaria Schweick., Miliastrum Fabr., nom. inval., *Paspalidium Stapf, Tansaniochloa Rauschert.[2]

Vegeu també

Xereix pota de gall (Echinochloa crus-galli)

Enllaços externs

 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Xereix Modifica l'enllaç a Wikidata

Referències

  1. FOLCH, R. Vegetació dels Països Catalans. Barcelona, 1980 (1986, 2a ed.). Ketres. 541 pàgines + mapa.
  2. Germplasm Resources Information Network, consultada 22.06.08
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autors i editors de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia CA

Xereix: Brief Summary ( Catalan; Valencian )

provided by wikipedia CA

Els xereixos o cerreigs formen el gènere Setaria, de plantes de la família de les poàcies, ordre de les poals, subclasse de les commelínides, classe de les liliòpsides, divisió dels magnoliofitins.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autors i editors de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia CA

Bér ( Czech )

provided by wikipedia CZ
Tento článek je o rostlině. O staré metrologické jednotce pojednává článek Bér (jednotka).

Bér (Setaria) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé byliny. Jsou trsnaté nebo výběžkaté, či s oddenky nebo poléhavé. Stébla dorůstají výšek zpravidla 10-320 cm. Čepele listů jsou převážně ploché nebo skládané. Na vnější straně báze čepele listu se místo jazýčku nachází věneček chlupů, vzácněji drobný jazýček vyvinut. Květy jsou v kláscích, které tvoří lichoklas nebo latu, která je rozložitá nebo stažená do klasovitého, vejčitého či nepravidelného tvaru. Klásky vyrůstají v paždí neopadavých štětin. Klásky jsou zpředu dozadu smáčklé, zpravidla 2-květé, ale dolní květ je sterilní či samčí. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou většinou nestejné, bez osin. Pluchy jsou bez osin, zašpičatělé. Plušky jsou bez osin, dvoužilné. Plodem je obilka, která je okoralá. Je známo asi 110 druhů, které jsou rozšířeny v tropech, subtropech a teplejších částech mírného pásu, místy i adventivní výskyt.

Druhy rostoucí v České republice

V České republice můžeme potkat 6 druhů z rodu bér (Setaria). Všechny druhy rostou zpravidla mimo les, jako polní plevel nebo na ruderálních místech, podél železnice či v městské zástavbě. Rostou hlavně v teplejších oblastech, od nížin po střední polohy. Běžným druhem je bér sivý (Setaria pumila, syn.: Setaria glauca auct.). Drobnější klásky má bér zelený (Setaria viridis), který je také běžným druhem. Bér přeslenitý (Setaria verticillata) má na rozdíl od předchozích druhů lichoklas přetrhovaný a zespodu nahoru silně drsný. Bér ohnutý (Setaria faberi) roste vzácně v Polabí, jinde zavlékán jen výjimečně. Bér klamný (Setaria gussonei, syn.: Setaria decipiens Schimper) je snad ustáleným křížencem mezi bérem přeslenitým a bérem zeleným (Setaria verticillata × S. viridis). Zvláště v posledních letech je nacházen na jihovýchodní Moravě. Bér italský (Setaria italica) je pěstovaná obilnina, nyní používána jako krmivo pro ptáky. Občas zplaňuje. K tomuto druhu patří plodiny čumíza a mohár.

Literatura

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha

Externí odkazy

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Bér: Brief Summary ( Czech )

provided by wikipedia CZ
Tento článek je o rostlině. O staré metrologické jednotce pojednává článek Bér (jednotka).

Bér (Setaria) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé byliny. Jsou trsnaté nebo výběžkaté, či s oddenky nebo poléhavé. Stébla dorůstají výšek zpravidla 10-320 cm. Čepele listů jsou převážně ploché nebo skládané. Na vnější straně báze čepele listu se místo jazýčku nachází věneček chlupů, vzácněji drobný jazýček vyvinut. Květy jsou v kláscích, které tvoří lichoklas nebo latu, která je rozložitá nebo stažená do klasovitého, vejčitého či nepravidelného tvaru. Klásky vyrůstají v paždí neopadavých štětin. Klásky jsou zpředu dozadu smáčklé, zpravidla 2-květé, ale dolní květ je sterilní či samčí. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou většinou nestejné, bez osin. Pluchy jsou bez osin, zašpičatělé. Plušky jsou bez osin, dvoužilné. Plodem je obilka, která je okoralá. Je známo asi 110 druhů, které jsou rozšířeny v tropech, subtropech a teplejších částech mírného pásu, místy i adventivní výskyt.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Pantaheinät ( Finnish )

provided by wikipedia FI

Pantaheinät (Setaria) on heinäkasvien suku, jossa on noin sata lajia yksi- ja monivuotisia heiniä. Niitä esiintyy maailmassa luonnostaan trooppisen, subtrooppisen ja lämpimän ilmaston vyöhykkeillä.[1] Joitain pantaheinälajeja, kuten italianpantaheinää (Setaria italica), viljellään viljakasvina. Niitä voidaan käyttää myös yksivuotisina koristeheininä.[2]

Lajeja ja muunnoksia

Lähteet

  1. Brickell, Christopher & Cathey, H. Marc (editors): A to Z Encyclopedia of Garden Plants (The American Horticultural Society). DK Publishing 2004. ISBN 0-7566-0616-0
  2. Räty, Ella (toim.): Viljelykasvien nimistö. Puutarhaliiton julkaisuja nro 363. Helsinki 2012. ISBN 978-951-8942-92-7

Aiheesta muualla

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visit source
partner site
wikipedia FI

Pantaheinät: Brief Summary ( Finnish )

provided by wikipedia FI

Pantaheinät (Setaria) on heinäkasvien suku, jossa on noin sata lajia yksi- ja monivuotisia heiniä. Niitä esiintyy maailmassa luonnostaan trooppisen, subtrooppisen ja lämpimän ilmaston vyöhykkeillä. Joitain pantaheinälajeja, kuten italianpantaheinää (Setaria italica), viljellään viljakasvina. Niitä voidaan käyttää myös yksivuotisina koristeheininä.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visit source
partner site
wikipedia FI

Naaldaar ( Dutch; Flemish )

provided by wikipedia NL
 src=
Setaria distantiflora (A.Rich.) Pilg., herbariumblad

Naaldaar (Setaria, synoniemen: Camusiella, Cymbosetaria) is een geslacht uit de grassenfamilie (Poaceae). De soorten van dit geslacht komen voor in vrijwel de hele wereld. De naam is afgeleid van het Latijns seta ("haar" of "stoppel") en verwijst naar de borstelige aren van deze soorten.

Sommige soorten worden geteeld als voedingsgewas of als diervoeder, bijvoorbeeld S. italica (trosgierst of vogelgiers) is een gierstsoort. Andere, als S. viridis (groene naaldaar), worden beschouwd als onkruid en worden bestreden met herbiciden of bioherbiciden, dit zijn organismen die pathogeen zijn voor de planten. S. viridis kan bestreden worden met de schimmel Pyricularia setariae.[1]

Soorten

Van het geslacht zijn de volgende soorten bekend [bron?]:

Bronnen, noten en/of referenties
Wikispecies Wikispecies heeft een pagina over Naaldaar.
Wikimedia Commons Zie de categorie Setaria van Wikimedia Commons voor mediabestanden over dit onderwerp.
Geplaatst op:
16-01-2010
Dit artikel is een beginnetje over biologie. U wordt uitgenodigd om op bewerken te klikken om uw kennis aan dit artikel toe te voegen. Beginnetje
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visit source
partner site
wikipedia NL

Naaldaar: Brief Summary ( Dutch; Flemish )

provided by wikipedia NL
 src= Setaria distantiflora (A.Rich.) Pilg., herbariumblad

Naaldaar (Setaria, synoniemen: Camusiella, Cymbosetaria) is een geslacht uit de grassenfamilie (Poaceae). De soorten van dit geslacht komen voor in vrijwel de hele wereld. De naam is afgeleid van het Latijns seta ("haar" of "stoppel") en verwijst naar de borstelige aren van deze soorten.

Sommige soorten worden geteeld als voedingsgewas of als diervoeder, bijvoorbeeld S. italica (trosgierst of vogelgiers) is een gierstsoort. Andere, als S. viridis (groene naaldaar), worden beschouwd als onkruid en worden bestreden met herbiciden of bioherbiciden, dit zijn organismen die pathogeen zijn voor de planten. S. viridis kan bestreden worden met de schimmel Pyricularia setariae.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visit source
partner site
wikipedia NL

Włośnica (roślina) ( Polish )

provided by wikipedia POL

Włośnica (Setaria P. Beauv.) – rodzaj roślin z rodziny wiechlinowatych. Należy do niego ok. 130 gatunków występujących głównie w strefie międzyzwrotnikowej[2]. Gatunkiem typowym jest Setaria viridis (L.) P. Beauv[3]. W Polsce występuje 6 gatunków jako antropofity zadomowione lub przejściowo dziczejące[4].

Systematyka

Synonimy[3]

Chaetochloa Scribner

Homonimy[3]

Setaria Acharius ex A. Michaux = Bryoria I. M. Brodo et D. L. Hawksworth

Pozycja systematyczna według APweb (aktualizowany system APG III z 2009)

Rodzaj należący do rodziny wiechlinowatych (Poaceae), rzędu wiechlinowców (Poales)[1]. W obrębie rodziny należy do podrodziny Panicoideae, plemienia Paniceae[5].

Pozycja w systemie Reveala (1994–1999)

Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa jednoliścienne (Liliopsida Brongn.), podklasa komelinowe (Commelinidae Takht.), nadrząd Juncanae Takht., rząd wiechlinowce (Poales Small), rodzina wiechlinowate (Poaceae (R. Br.) Barnh., podplemię Setariinae Dumort., rodzaj włośnica (Setaria P. Beauv.)[6].

Gatunki flory Polski[4]

Przypisy

  1. a b Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 2010-01-28].
  2. Shou-liang Chen, Sylvia M. Phillips: Setaria (ang.). W: Flora of China [on-line]. eFloras.org. [dostęp 2011-01-28].
  3. a b c Index Nominum Genericorum. [dostęp 2009-03-09].
  4. a b Zbigniew Mirek, Halina Piękoś-Mirkowa, Adam Zając, Maria Zając: Flowering plants and pteridophytes of Poland. A checklist. Krytyczna lista roślin naczyniowych Polski. Instytut Botaniki PAN im. Władysława Szafera w Krakowie, 2002. ISBN 83-85444-83-1.
  5. Poaceae (grass family) (ang.). W: Taxonomy Browser [on-line]. The National Center for Biotechnology Information. [dostęp 2011-01-28].
  6. Crescent Bloom: Systematyka rodzaju Setaria (ang.). The Compleat Botanica. [dostęp 2009-03-09].
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Włośnica (roślina): Brief Summary ( Polish )

provided by wikipedia POL

Włośnica (Setaria P. Beauv.) – rodzaj roślin z rodziny wiechlinowatych. Należy do niego ok. 130 gatunków występujących głównie w strefie międzyzwrotnikowej. Gatunkiem typowym jest Setaria viridis (L.) P. Beauv. W Polsce występuje 6 gatunków jako antropofity zadomowione lub przejściowo dziczejące.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Мишій ( Ukrainian )

provided by wikipedia UK

Назва

Назва роду походить від латинського слова seta, що означає щетинка або волос, через щетинки у суцвітті.[2],[3] Вперше рід описав у 1812 році французький ботанік Амбруаз Марі Франсуа Жозеф Палізо де Бовуа.

Будова

Має густе суцвіття, видовжене або циліндричне, типу колосовидна волоть. Колоски одно- або двоквіткові, на коротких ніжках. Вони оточені неплідними гілочками суцвіття, які виглядають як довгі, зазублені, ламкі щетинки. Мають три плівчастих колоскових луски. Нижня луска найбільш укорочена, друга довша, а третя має довжину колоска і часто буває з чоловічою квіткою. Квіткові луски при плодах зморщені або гладенькі, хрящуваті. Тичинок три. Приймочки пірчасті.[3]

Поширення та середовище існування

Мишій росте на прирічкових ділянках, галявах, полях, біля доріг. Рід містить близько 100 видів (див. Список видів роду мишій). Поширений переважно у тропічних і субтропічних країнах.

В Україні є три види:

Хвороби

Вражається іржастими грибами роду Puccinia, такими як Puccinia chaetochloae, Puccinia dolosa, Puccinia graminis, Puccinia substriata, ‘Uromyces’ setariae-italicae і Puccinia esclavensis. Також вражається грибами роду Tilletia та родів Sorosporium, Sphacelotheca, Tolyposporium, Ustilago.[4]

Практичне використання

Застосовується у народній медицині.

Кілька видів культивують як харчові та кормові культури, наприклад могар, чумиза (S. italica) та S. pumila. Багато видів є інвазійними бур'янами.[5] Мишій зелений (S. viridis) використовується як модельний організм для вивчення біоенергетичних трав та трав з типом фотосинтезу С4.[6],[7]

Галерея

Див. також

Примітки

  1. Genus: Setaria P. Beauv.. Germplasm Resources Information Network. United States Department of Agriculture. 2007-10-05. Архів оригіналу за 2013-06-23. Процитовано 2011-03-03.
  2. Quattrocchi, Umberto (2000). CRC World Dictionary of Plant Names: Common Names, Scientific Names, Eponyms, Synonyms, and Etymology. Vol. 4: R-Q. CRC Press. с. 2470. ISBN 0-8493-2673-7.
  3. а б Флора УРСР. том 2. Видавництво академії наук УРСР. 1940. с. 102.
  4. Watson L, Dallwitz MJ. The grass genera of the world: descriptions, illustrations, identification, and information retrieval; including synonyms, morphology, anatomy, physiology, phytochemistry, cytology, classification, pathogens, world and local distribution, and references. The Grass Genera of the World.
  5. Dekker, Jack. 4. У Inderjit. Weed Biology and Management. Kluwer Academic Publishers. с. 65–67. ISBN 9781402017612.
  6. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/mec.12907/abstract
  7. http://www.amjbot.org/content/101/3/539.short

Література

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Автори та редактори Вікіпедії
original
visit source
partner site
wikipedia UK

Setaria ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Setaria là một chi cỏ thuộc họ Poaceae.

Loài

Chi này có hơn 100 loài phân bố ở nhiều khu vực ôn đới và nhiệt đới trên khắp thế giới,[2] và các thành viên chi thường được gọi là "đuôi cáo.[1][3][4][5][6][7] Một số loài được trồng làm thực phẩm như kê đuôi cáo (S. italica) và korali (S. pumila), trong khi một số loài bị xem là loài xâm lấn.[8] Setaria viridis hiện đang được phát triển thành một mẫu di truyền cho các loại cỏ năng lượng sinh học.

Các loài[9][10][11][12]
The unnamed parameter 2= is no longer supported. Please see the documentation for {{columns-list}}.
2

Xem thêm

 src= Phương tiện liên quan tới Setaria tại Wikimedia Commons

 src= Wikimedia Commons có thư viện hình ảnh và phương tiện truyền tải về Setaria

Hình ảnh

Chú thích

  1. ^ a ă â “Genus: Setaria P. Beauv.”. Germplasm Resources Information Network. United States Department of Agriculture. 5 tháng 10 năm 2007. Truy cập ngày 16 tháng 11 năm 2013.
  2. ^ Aliscioni, S., et al. An overview of the genus Setaria (Poaceae: Panicoideae: Paniceae) in the Old World: Systematic revision and phylogenetic approach. Abstract. Botany 2004. Salt Lake City. August 3, 2004.
  3. ^ Flora of China Vol. 22 Page 1, 499, 531 狗尾草属 gou wei cao shu Setaria P. Beauvois, Ess. Agrostogr. 51. 1812
  4. ^ Biota of North America Program 2013 county distribution maps
  5. ^ Altervista Flora Italiana
  6. ^ Atlas of Living Australia
  7. ^ Sanbi Red List of South African Plants
  8. ^ Dekker, Jack. “4”. Trong Inderjit. Weed Biology and Management. Kluwer Academic Publishers. tr. 65–67. ISBN 9781402017612.
  9. ^ The Plant List search for Setaria
  10. ^ Lỗi chú thích: Thẻ sai; không có nội dung trong thẻ ref có tên z
  11. ^ Setaria (TSN 41229) tại Hệ thống Thông tin Phân loại Tích hợp (ITIS).
  12. ^ “GRIN Species Records of Setaria. Germplasm Resources Information Network. United States Department of Agriculture. Truy cập ngày 3 tháng 3 năm 2011.

Tham khảo


Bài viết chủ đề tông thực vật Paniceae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

Setaria: Brief Summary ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Setaria là một chi cỏ thuộc họ Poaceae.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

Щетинник ( Russian )

provided by wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Lilianae
Порядок: Злакоцветные
Семейство: Злаки
Подсемейство: Мятликовые
Триба: Мятликовые
Подтриба: Мятликовые
Род: Щетинник
Международное научное название

Setaria P.Beauv., 1809

Синонимы
Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
ITIS 41229NCBI 4554EOL 108098GRIN g:11106IPNI 19009-1

Щети́нник, или Сета́рия[2], или Мыше́й[3] (лат. Setária) — род однолетних растений из семейства Злаки, или Мятликовые (Poaceae).

Некоторые виды данного рода являются очень древними пищевыми и кормовыми растениями, имеют много разновидностей, например: гоми, могар, чумиза.

Представители рода являются сорняками в посевах проса и имеют зёрна, сходные по размерам и форме с зёрнами проса. Поэтому этим видам щетинника дают ещё название просянки. Зёрна просянок могут служить источником пищи, например, для приготовления каши.

Ботаническое описание

 src=
Setaria viridis (слева) и Pennisetum glaucum [syn. Setaria glauca][4]. Ботаническая иллюстрация Якоба Штурма из книги Deutschlands Flora in Abbildungen, 1796

Растения с красивыми, плотными метёлками.

Соцветие колосовидное, цилиндрическое, плотное, иногда лопастное. Колоски на коротких ножках, 1—2-цветковые, яйцевидные, немного сжатые со спинки, при основании окружённые зазубренными щетинками. Колосковых чешуй три, они плёнчатые: нижняя очень маленькая, вторая длиннее, третья равная цветочным чешуям. Цветковые чешуи кожистые, голые, гладкие или морщинистые. Цветёт в июле — августе.

Плодзерновка, сжатая со спинки, заключена в цветочные чешуи, созревает в августе — сентябре. Размножается семенами (одно растение образует до 5—10 тыс. семян, сохраняющих жизнеспособность в почве до 10 лет).

Распространение и среда обитания

Растёт на приречных песках, галечниках, полях.

Хозяйственное значение и применение

Щетинники содержат витамины, жирные кислоты.

Применяются в народной медицине.

Кормовое растение, плоды пригодны в пищу.

Сорные растения.

Виды

Род включает более 100 видов.[5]

Многие виды, которые ранее входили в род Setaria, сейчас входят в другие роды — например, в род Pennisetum.

Примечания

  1. Об условности указания класса однодольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Однодольные».
  2. Сетария // Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона : в 86 т. (82 т. и 4 доп.). — СПб., 1890—1907.
  3. Губанов и др., 2002, с. 179.
  4. Setaria glauca (L.) P.Beauv. = Pennisetum glaucum (L.) R.Br.Пеннисетум сизый, или Перистощетинник сизый
  5. The Plant List: Setaria
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Авторы и редакторы Википедии

Щетинник: Brief Summary ( Russian )

provided by wikipedia русскую Википедию

Щети́нник, или Сета́рия, или Мыше́й (лат. Setária) — род однолетних растений из семейства Злаки, или Мятликовые (Poaceae).

Некоторые виды данного рода являются очень древними пищевыми и кормовыми растениями, имеют много разновидностей, например: гоми, могар, чумиза.

Представители рода являются сорняками в посевах проса и имеют зёрна, сходные по размерам и форме с зёрнами проса. Поэтому этим видам щетинника дают ещё название просянки. Зёрна просянок могут служить источником пищи, например, для приготовления каши.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Авторы и редакторы Википедии

狗尾草属 ( Chinese )

provided by wikipedia 中文维基百科

見內文。

狗尾草属(学名:Setaria),是禾本科的一屬。

  • Setaria cernua Kunth
  • Setaria dielsii R.A.W.Herrm.
  • 大狗尾草Setaria faberiR.A.W.Herrm.
  • Setaria incrassata (Hochst.) Hack. – Vlei Bristle Grass
  • 小米Setaria italica(L.) P.Beauv. – Foxtail millet
  • Setaria leucopila (Scribn. & Merr.) K.Schum. – Plains bristlegrass
  • Setaria megaphylla (Steud.) T.Durand & Schinz – Broad-leaved Bristle Grass
  • Setaria nigrirostris (Nees) T.Durand & Schinz – Black-seed Bristle Grass
  • 棕葉狗尾草Setaria palmifolia(J.Koenig) Stapf – Palmgrass
  • Setaria pumila (Poir.) Roem. & Schult.
  • Setaria sphacelata (Schumach.) Stapf & C.E.Hubb.
  • Setaria verticillata (L.) P. Beauv. – Bristly foxtail
  • 狗尾草Setaria viridis(L.) P.Beauv.[1][2]

参考资料

  1. ^ Setaria. Integrated Taxonomic Information System. [2011-03-03] (英语).
  2. ^ GRIN Species Records of Setaria. Germplasm Resources Information Network. United States Department of Agriculture. [2011-03-03].
小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
维基百科作者和编辑

狗尾草属: Brief Summary ( Chinese )

provided by wikipedia 中文维基百科

狗尾草属(学名:Setaria),是禾本科的一屬。

license
cc-by-sa-3.0
copyright
维基百科作者和编辑

エノコログサ属 ( Japanese )

provided by wikipedia 日本語
エノコログサ属 Setaria viridis
Setaria viridis
千葉県2008年7月13日
分類APG III : 植物界 Plantae 階級なし : 被子植物 Angiosperms 階級なし : 単子葉類 Monocots 階級なし : ツユクサ類 Commelinids : イネ目 Poales : イネ科 Poaceae 亜科 : キビ亜科 Panicoideae : キビ連 Paniceae : エノコログサ属 Setaria

本文参照

エノコログサ属 Setaria は、イネ科植物の一群で、丸っこい小穂をつけ、花序の枝先が芒状に尖る。エノコログサアワを含む。

特徴[編集]

一年草または多年草で葉は扁平、種によって縦皺が入る[1]花序円錐花序であり、主軸から出た横枝に複数の小穂を並べる形をとる。またその枝が多く針状の突起に変形する。小穂は卵形で先端が丸く、内部には小花を一つだけ含む。第一穎から第三穎までは膜質で小穂より小さく、特に第一穎はごく小さい。革質の第四穎が果実を包む。小穂の下部からは多数の針状突起を出す。

この円錐花序の側枝が長いものはまばらに広がった円錐形の穂をつける。イヌアワなどはこれに当たる。だが、多くのものでは側枝はごく短くまとまり、それらの間も狭くなっているため、全体の形が密集した円柱形となる。結果として、円錐花序の構造は見えにくく、密集した小穂の間から伸び出した針が一面に出て、時に瓶洗いのブラシのような外観になる。

小穂の構造[編集]

エノコログサの小穂は、果実が熟すると、一個の種子(実際には果実)を鱗片が包んだものに見える。小穂の中には花は1つしかない。しかし、本来は2つの小花があるべきもので、そのうち1つが退化したものと解釈されている。

穂の軸から出る、短い柄の先に、普通は1個の小穂がつく。第一包穎は背が低くて横長で、表側の基部を包む。第二包穎第三穎と共向き合って小花を包んでいる。その内側には護穎内穎に包まれた花がある。本来は、第三は消失した小花の護穎であったもので、小花の消失とともに内穎もなくなったものである。

分布[編集]

世界の暖地を中心に100種が知られる。

利害[編集]

もっとも有名なものはアワである。中国の黄河流域が発祥と言われ、五穀の一つとされる。これはエノコログサを原種とする[2]。日本ではエノコログサ類は普通な雑草である。

日本の種[編集]

エノコログサ属学名Setaria)の特徴は、先に述べたような小穂円錐花序につけるものである。また、小穂のつく枝に刺状の突起をもつ。世界に約100が知られる。日本にある同属の種は7種ばかりある。

エノコログサ Setaria viridis P. Beauv.
アワ Setaria italica Beauv.
エノコログサ最大の変異である。別種として扱われているが、エノコログサを元に作り出されたものと考えられている。エノコログサに比べると、高さは1mを越え、花序の長さは20cmにもなる。また、熟しても果実が簡単にはこぼれず、これは収穫をたやすくしている。かつては日本でも広く栽培された。
オオエノコロ Setariapycnocoma (Steud.) Henrard ex Nakai
アワとエノコログサとの雑種。エノコログサに似るが、穂が一回り大きく、また、エノコログサでは穂の軸の枝に小穂が一つずつつくのに対して、その枝に複数の小穂がついて、円錐花序になる点が異なる。畑地に時折見かけられる。
アキノエノコログサ Setaria faberi Herrm.
エノコログサに最もよく似ているが、やや毛が多く、穂が細長くて垂れることなどが外見上の相違点である。小穂を見れば、エノコログサでは第二穎が小穂の長さと同じで、小花が隠れるのに対して、この種では第二穎が短く、小花が半分顔を出す。そのため、この両者は別種とされている。
ザラツキエノコロ Setaria. verticillata (L.) Beauv.
穂の剛毛に細かい逆棘があって、さわると非常にざらつくのが特徴である。群生しているところでは、穂が互いに絡み合っているのが見られる。
キンエノコロ Setaria pumila (Poir.) Roem. & Schult.
やや細い穂を出す。穂は長さ3-10cmで直立し、茎や葉には毛がない。穂からでるブラシ状の毛が金色をしているのが名前の由来である。北半球温帯に広く分布し、日本でもほとんど全土に普通に見られる。
コツブキンエノコロ Setaria pallide-fusca (Schumch.) Stapf et C. E. Hubb.
キンエノコロに似て、小穂が一回り小さい。北半球の温帯に広く分布し、日本でもほとんど全土に普通に見られる。
イヌアワ Setaria chondrachne (Steud.) Honda
日本の本州から九州木陰にはえる多年草で、夏から秋にかけてまばらな円錐花序をつける。
ササキビ Setaria palmifolia (Koenig) Stapf
木陰にはえる多年草で、葉が幅広く、多数の縦じわがあって、ちょっとシュロの葉を思わせる。九州以南にあり、広くアジアの熱帯域に分布する。やはりまばらな円錐花序をつける。
 src= ウィキスピーシーズにエノコログサ属に関する情報があります。  src= ウィキメディア・コモンズには、エノコログサ属に関連するカテゴリがあります。

出典[編集]

  1. ^ 記載は主として佐竹他(1999)p.100
  2. ^ 許田(1997),p.283

参考文献[編集]

  • 佐竹義輔・大井次三郎・北村四郎他『日本の野生植物 草本I 単子葉植物 新装版』(1999) 平凡社
  • 許田倉園、「アワ」、『朝日百科 植物の世界』10〈朝日百科〉、1997年,p.283-284
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
ウィキペディアの著者と編集者
original
visit source
partner site
wikipedia 日本語

エノコログサ属: Brief Summary ( Japanese )

provided by wikipedia 日本語

エノコログサ属 Setaria は、イネ科植物の一群で、丸っこい小穂をつけ、花序の枝先が芒状に尖る。エノコログサアワを含む。

license
cc-by-sa-3.0
copyright
ウィキペディアの著者と編集者
original
visit source
partner site
wikipedia 日本語