Daphniphyllaceae és una família de plantes de flors de l'ordre Saxifragales amb un únic gènere Daphniphyllum, que té unes 35 espècies natives de l'est d'Àsia. Espècies d'esta planta la utilitzen les com a aliment les larves d'alguns lepidòpters espècies com l'Engrailed.
Daphniphyllaceae és una família de plantes de flors de l'ordre Saxifragales amb un únic gènere Daphniphyllum, que té unes 35 espècies natives de l'est d'Àsia. Espècies d'esta planta la utilitzen les com a aliment les larves d'alguns lepidòpters espècies com l'Engrailed.
Mřina[1] (Daphniphyllum) je jediný rod čeledi mřinovité, náležející do řádu lomikamenotvaré dvouděložných rostlin. Jsou to stálezelené keře a stromy s jednoduchými listy nahloučenými na koncích větví a drobnými květy v hroznovitých květenstvích. Rod zahrnuje asi 30 druhů a je rozšířen v Asii a Australasii. Nejvíc druhů roste v tropické jihovýchodní Asii. Některé druhy jsou v zemích s teplejším klimatem pěstovány jako okrasné dřeviny, poskytují dřevo či olej nebo jsou využívány v medicíně.
Mřiny jsou dvoudomé stálezelené keře a stromy. Listy jsou jednoduché, dlouze řapíkaté, střídavé a obvykle nahloučené na koncích větví, výjimečně vstřícné nebo přeslenité. Čepel listů je tenká až kožovitá, celokrajná, se zpeřenou žilnatinou. Palisty chybějí. Květy jsou jednopohlavné, malé, pravidelné, uspořádané v úžlabních hroznech. Kalich je zvonkovitý až miskovitý, tvořený 3 až 6 laloky, nebo chybí. Koruna chybí. Samčí květy obsahují 5 až 14 tyčinek. Tyčinky jsou volné nebo na konci spojené. V samičích květech je spodní semeník, srostlý ze 2 plodolistů a neúplně rozdělený na 2 (až 4) komůrky, obsahujícími obvykle po 2 vajíčkách. Plodem je jednosemenná peckovice.[2][3]
Listy D. teijsmannii
Plody D. teijsmannii
Rod zahrnuje 30 až 35 druhů a je rozšířen pouze v Asii a Australasii. Areál rozšíření sahá od jižní a severovýchodní Indie, východního Nepálu a Srí Lanky přes Čínu po Japonsko a jihovýchodní Asii a dále až po Papuu-Novou Guineu a Šalamounovy ostrovy. Na australském kontinentu není rod zastoupen. Nejvíce druhů se vyskytuje v tropické jihovýchodní Asii. V Číně roste 10 druhů. Mřiny nejčastěji rostou v horských lesích, na travnatých pláních a křovinách v nadmořských výškách od 300 do 4000 metrů.[2][3]
Čeleď Daphniphyllaceae je v současné taxonomii řazena do řádu Saxifragales. Nejblíže příbuznými skupinami jsou čeledi zmarličníkovité (Cercidiphyllaceae) a vilínovité (Hamamelidaceae).[4]
V minulosti nebylo zařazení této čeledi jednoznačné. Cronquist i Tachtadžjan řadili čeleď Daphniphyllaceae do samostatného řádu Daphniphyllales v rámci podtřídy Hamamelidae. V jiných systémech byl rod vřazen např. do čeledi Euphorbiaceae (Bentham & Hooker) nebo do řádu Buxales (Dahlgren).
Všechny druhy mřiny obsahují alkaloidy ze skupiny dafnifylinu, odvozené od triterpenu skvalenu. Z dalších alkaloidů jsou přítomny yuzurin a dafnilakton. Z listů D. macropodum byly dále izolovány iridoidní glukosidy asperulin a dafnylosid. Semena jsou bohatá na bílkoviny a tuky a neobsahují škrob.[2]
Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné dřeviny a existují i zahradní kultivary např. s různě variegátními listy. Pro druh D. macropodum je udávána minimální zóna odolnosti 8 (v některých případech až zóna 7) a je možno jej pěstovat v teplejších oblastech Evropy. Pěstuje se též druh D. teijsmannii.[5] Dřevo některých druhů (D. macropodum, D. paxianum) je v Číně používáno např. k výrobě nábytku. Olej ze semen D. calycinum slouží k výrobě mýdla a jako mazadlo. Kořeny a listy mají význam v čínské medicíně.[3]
Druh D. macropodum je vysazen v Pražské botanické zahradě v Tróji.[6]
D. macropodum v Japonsku
D. teijsmannii v Japonsku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daphniphyllum ve Wikimedia Commons
Mřina (Daphniphyllum) je jediný rod čeledi mřinovité, náležející do řádu lomikamenotvaré dvouděložných rostlin. Jsou to stálezelené keře a stromy s jednoduchými listy nahloučenými na koncích větví a drobnými květy v hroznovitých květenstvích. Rod zahrnuje asi 30 druhů a je rozšířen v Asii a Australasii. Nejvíc druhů roste v tropické jihovýchodní Asii. Některé druhy jsou v zemích s teplejším klimatem pěstovány jako okrasné dřeviny, poskytují dřevo či olej nebo jsou využívány v medicíně.
Daphniphyllum, deutsch auch Scheinlorbeer genannt, ist die einzige Pflanzen-Gattung der Familie der Daphniphyllaceae. Sie enthält etwa zehn bis 40 immergrüne Arten aus Ostasien.
Die Arten dieser Gattung sind immergrüne, lorbeerartige Bäume oder Sträucher. Die gestielten Laubblätter sind wechselständig angeordnet und stehen (scheinwirtelig) gehäuft an den Zweigenden. Die Blattspreite ist ungelappt und nicht zusammengesetzt, die Blattränder sind glatt, auf der Unterseite oft bereift. Nebenblätter fehlen
Die Arten sind einhäusig getrenntgeschlechtig (monözisch). In traubigen Blütenständen stehen die Blüten zusammen. Die kleinen Blüten sind funktional männlich oder weiblich. Es sind zwei bis sechs Kelchblätter vorhanden; Kronblätter sind nicht vorhanden; bei einigen Arten fehlen auch die Kelchblätter. Die männlichen Blüten enthalten fünf bis zwölf Staubblätter. In den weiblichen sind zwei (selten vier) Fruchtblätter zu einem unterständigen Fruchtknoten verwachsen, mit dem zwei- oder selten vierteiligen Griffel. Es entstehen rundliche Steinfrüchte mit bereifter Schale.
Das Verbreitungsgebiet der Gattung liegt in Ostasien. Von Japan und Südkorea erstreckt es sich durch China nach Hinterindien. Weiter werden die malaysischen und indonesischen Inseln besiedelt. Ein isoliertes Vorkommen findet sich in Sri Lanka und im Süden Indiens.
Die Gattung Daphniphyllum wurde 1827 von Carl Ludwig Blume aufgestellt[1], 1869 wurde sie in die Familie der Daphniphyllaceae eingeordnet.[2] Innerhalb der Steinbrechartigen sind die näheren Verwandtschaftsverhältnisse noch unklar, als Schwestergruppe von Daphniphyllum wurden sowohl Kuchenbäume (Cercidiphyllaceae)[3] als auch Pfingstrosengewächse (Paeoniaceae)[4] genannt. Die Gattung umfasst je nach Autor zwischen zehn[5] und über 30[6] Arten. Die einzige gelegentlich in Mitteleuropa als Ziergehölz kultivierte Art ist Daphniphyllum macropodum.
Hier eine Artenliste[7]:
Daphniphyllum, deutsch auch Scheinlorbeer genannt, ist die einzige Pflanzen-Gattung der Familie der Daphniphyllaceae. Sie enthält etwa zehn bis 40 immergrüne Arten aus Ostasien.
Daphniphyllum is the sole genus in the flowering plant family Daphniphyllaceae and was described as a genus in 1826.[4][5] The genus includes evergreen shrubs and trees mainly native to east and southeast Asia, but also found in the Indian Subcontinent and New Guinea.[3]
All species in the family are dioecious, that is male and female flowers are borne on different plants.[1] In older classifications the genus was treated in the family Euphorbiaceae.
Daphniphyllum species are eaten by the larvae of some Lepidoptera species including the engrailed (Ectropis sp.).
Daphniphyllum is the sole genus in the flowering plant family Daphniphyllaceae and was described as a genus in 1826. The genus includes evergreen shrubs and trees mainly native to east and southeast Asia, but also found in the Indian Subcontinent and New Guinea.
All species in the family are dioecious, that is male and female flowers are borne on different plants. In older classifications the genus was treated in the family Euphorbiaceae.
Daphniphyllum species are eaten by the larvae of some Lepidoptera species including the engrailed (Ectropis sp.).
Accepted species Daphniphyllum atrobadium - Hainan Daphniphyllum beddomei - Cambodia, Myanmar, Thailand, Vietnam Daphniphyllum borneense - Borneo Daphniphyllum buchananiifolium - Philippines Daphniphyllum calycinum - S China, Vietnam Daphniphyllum celebense - Sulawesi Daphniphyllum ceramense - Maluku Daphniphyllum chartaceum - Himalayas, Myanmar Daphniphyllum dichotomum - Sabah, Sarawak Daphniphyllum glaucescens - Peninsular Malaysia, Java, Sulawesi, Lesser Sunda Is Daphniphyllum gracile - Sulawesi, New Guinea, Bismarck Daphniphyllum griffithianum - Peninsular Malaysia, Borneo, Sumatra Daphniphyllum himalense - Himalayas, Tibet, Yunnan Daphniphyllum luzonense - Philippines, Lan Yü Daphniphyllum macropodum - Japan, S China, Korea Daphniphyllum majus - Yunnan, Indochina Daphniphyllum neilgherrense - S India, Sri Lanka Daphniphyllum papuanum - New Guinea Daphniphyllum parvifolium - Luzon Daphniphyllum paxianum - Sichuan, Yunnan, Guanxi, Laos Daphniphyllum pentandrum - S China, Indochina Daphniphyllum scortechinii - Perak Daphniphyllum subverticillatum - Guangdong Daphniphyllum sumatraense - Sumatra Daphniphyllum teijsmannii - Japan, Jeju-do, Nansei-shoto Daphniphyllum timorianum - Timor Daphniphyllum woodsonianum - Sumatra Daphniphyllum yunnanense - Yunnan Synonyms Daphniphyllum humile Maxim. ex Franch. & Sav. (Daphniphyllum macropodum)Dafnifilum (lat. Daphniphyllum), rod od blizu 30 vrsta vazdazelenog grmlja do drveća smještenih u vlastitu porodicu Daphniphyllaceae, dio je reda kamenikolike (Saxifragales).
Dafnifilumi su rasprostranjeni po tropskoj i suptropskoj Aziji, poznatija vrsta je D. macropodum iz južne Kine, Japana, Kurila i Koreje.[1]
Dafnifilum (lat. Daphniphyllum), rod od blizu 30 vrsta vazdazelenog grmlja do drveća smještenih u vlastitu porodicu Daphniphyllaceae, dio je reda kamenikolike (Saxifragales).
Dafnifilumi su rasprostranjeni po tropskoj i suptropskoj Aziji, poznatija vrsta je D. macropodum iz južne Kine, Japana, Kurila i Koreje.
Daphniphyllum (Blume, 1827) è un genere di piante sempreverdi, l'unico appartenente alla famiglia Daphniphyllaceae (Müll.Arg., 1869)[1], diffuso in estremo oriente e sud-est asiatico[2].
All'interno del genere Daphiniphyllum sono attualmente accettate 28 specie[2]:
Daphniphyllum (Blume, 1827) è un genere di piante sempreverdi, l'unico appartenente alla famiglia Daphniphyllaceae (Müll.Arg., 1869), diffuso in estremo oriente e sud-est asiatico.
Họ Vai (danh pháp khoa học: Daphniphyllaceae) là một họ thực vật có hoa, chỉ có 1 chi với danh pháp Daphniphyllum Blume, 1827, chứa khoảng 25-30 loài, tất cả đều là cây bụi hay cây thân gỗ thường xanh bản địa khu vực đông và đông nam châu Á. Trong các phân loại cũ, đôi khi chi này được coi là thuộc họ Đại kích (Euphorbiaceae). Trung Quốc có 10 loài, trong đó 3 loài đặc hữu. Tại Việt Nam, hiện tại ghi nhận ít nhất là 1 phân loài (Daphniphyllum glaucescens subsp. atrobadium) tại khu vực Thanh Hóa.
Bài viết chủ đề bộ Tai hùm này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Họ Vai (danh pháp khoa học: Daphniphyllaceae) là một họ thực vật có hoa, chỉ có 1 chi với danh pháp Daphniphyllum Blume, 1827, chứa khoảng 25-30 loài, tất cả đều là cây bụi hay cây thân gỗ thường xanh bản địa khu vực đông và đông nam châu Á. Trong các phân loại cũ, đôi khi chi này được coi là thuộc họ Đại kích (Euphorbiaceae). Trung Quốc có 10 loài, trong đó 3 loài đặc hữu. Tại Việt Nam, hiện tại ghi nhận ít nhất là 1 phân loài (Daphniphyllum glaucescens subsp. atrobadium) tại khu vực Thanh Hóa.
В роде Волчелистник принято выделять следующие виды:
参见正文
交让木科只有一属—交让木属（Daphniphyllum），《中國植物誌》稱作虎皮楠科及虎皮楠屬[1]，共30种，分布于亚洲热带和亚热带地区，中国有10种，分布在长江以南地区。
本科植物都是常绿灌木或小乔木，单叶互生，无托叶；花小，单性，无花瓣，雌雄异株；果实为核果。
在1981年的克朗奎斯特分类法中，将交让木科单独列出一个交让木目，属于金缕梅亚纲，1998年根据基因亲缘关系分类的APG 分类法将其放在新设立的虎耳草目中。
交让木科只有一属—交让木属（Daphniphyllum），《中國植物誌》稱作虎皮楠科及虎皮楠屬，共30种，分布于亚洲热带和亚热带地区，中国有10种，分布在长江以南地区。
本科植物都是常绿灌木或小乔木，单叶互生，无托叶；花小，单性，无花瓣，雌雄异株；果实为核果。
在1981年的克朗奎斯特分类法中，将交让木科单独列出一个交让木目，属于金缕梅亚纲，1998年根据基因亲缘关系分类的APG 分类法将其放在新设立的虎耳草目中。
굴거리나무속(-----屬, 학명: Daphniphyllum 다프니필룸[*])은 범의귀목의 단형 과인 굴거리나무과(-----科, 학명: Daphniphyllaceae 다프니필라케아이[*])의 유일한 속이다.[1][2] 약 25종의 식물을 포함하고 있다. 모두 상록수의 관목이나 나무로 동아시아와 서남아시아가 그 원산지이다. 예전의 식물 분류 체계에서는 대극과로 취급하기도 하였다.
굴거리나무속(Daphniphyllum) 나무들은 날개물결가지나방을 포함한 나비목 애벌레의 먹이로도 쓰인다.
굴거리나무속(-----屬, 학명: Daphniphyllum 다프니필룸[*])은 범의귀목의 단형 과인 굴거리나무과(-----科, 학명: Daphniphyllaceae 다프니필라케아이[*])의 유일한 속이다. 약 25종의 식물을 포함하고 있다. 모두 상록수의 관목이나 나무로 동아시아와 서남아시아가 그 원산지이다. 예전의 식물 분류 체계에서는 대극과로 취급하기도 하였다.
