Retroviry (v užším smyslu, tj. čeleď Retroviridae) jsou obalené RNA viry s jednovláknovou nukleovou kyselinou, které jsou schopné pomocí reverzní transkriptázy přepsat svou genetickou informaci do DNA, kterou následně mohou včlenit (inzertovat) do genomu hostitelské buňky. Reverzní transkripce byla poprvé objevena právě u těchto virů, dnes je však známo více virových čeledí s touto schopností.
Retroviry jsou viry obratlovců, mají vysokou hostitelskou specifitu a u svých hostitelů vyvolávají celoživotní infekce. Podle druhu viru jsou původci nádorových onemocnění nebo napadají lymfatickou tkáň. Pro člověka je patogenní T-lymfotropní virus a virus HIV, který způsobuje syndrom získaného selhání imunity, AIDS.
V širším smyslu se jako retroviry označují veškeré viry s reverzní transkriptázou, tedy Baltimorovy skupiny VI a VII.
Baltimoreova klasifikace virů řadí retroviry (v užším smyslu, čeleď Retroviridae) do skupiny VI, mezi ssRNA viry s reverzní transkriptázou.
Viriony jsou obalené, v průměru kolem 100 nm velké, kulovitého tvaru. Kapsida uvnitř je pravděpodobně izohedrálně symetrická, z perikapsidálního obalu zralých virových částic vyčnívají na povrch glykoproteinové, asi 8 nm dlouhé peplomery, které tvoří jakési bodce pravidelně čnící z povrchu viru.
Virový genom je tvořen dvěma molekulami pozitivní jednovláknové RNA (+ssRNA), tvoří asi 2 % hmotnosti celé virové částice. Mimo této RNA se uvnitř virionu nachází také tRNA, která slouží jako primer k syntéze komplementární negativní DNA v infikované buňce, a reverzní transkriptáza a další enzymy.
Retroviry se replikují v cytoplasmě a dozrávají pučením z cytoplasmatické membrány napadené buňky. Převedením své genetické informace na dvouvláknovou DNA pomocí reverzní transkriptázy také získaly schopnost integrovat se do buněčného genomu jako tzv. provirus, neaktivní forma viru, která je však předávána všem potomkům nakažené buňky. V této formě je také dokonale chráněn před imunitním systémem hostitele – infekce retroviry je vždy doživotní, i když sama infekce nemusí nutně znamenat smrt nositele viru.
V současnosti (2018) je známo 11 rodů čeledi Retroviridae ve dvou podčeledích:[1]
Původní jeden rod Spumavirus byl rozdělen do 5 rodů, nazvaných podle hostitelů:
Do virů s reverzní transkriptázou patří (v závorce Baltimorova skupina):[1]
Retroviry (v užším smyslu, tj. čeleď Retroviridae) jsou obalené RNA viry s jednovláknovou nukleovou kyselinou, které jsou schopné pomocí reverzní transkriptázy přepsat svou genetickou informaci do DNA, kterou následně mohou včlenit (inzertovat) do genomu hostitelské buňky. Reverzní transkripce byla poprvé objevena právě u těchto virů, dnes je však známo více virových čeledí s touto schopností.
Retroviry jsou viry obratlovců, mají vysokou hostitelskou specifitu a u svých hostitelů vyvolávají celoživotní infekce. Podle druhu viru jsou původci nádorových onemocnění nebo napadají lymfatickou tkáň. Pro člověka je patogenní T-lymfotropní virus a virus HIV, který způsobuje syndrom získaného selhání imunity, AIDS.
V širším smyslu se jako retroviry označují veškeré viry s reverzní transkriptázou, tedy Baltimorovy skupiny VI a VII.
