dcsimg
18.https   www inaturalist org photos 133841.130x130
Life » » Animals » » Arthropoda » » Hexapoda » Insecta » Pterygota » » Endopterygota » Diptera »

Haematopota pluvialis (Linnaeus 1758)

Brief Summary

    Bzikavka dešťová: Brief Summary ( Czech )
    provided by wikipedia CZ

    Bzikavka dešťová (Haematopota pluvialis), lidově hovado, je hmyz z čeledi ovádovitých a nejhojnější zástupce rodu Hamatopota.

Comprehensive Description

    Bzikavka dešťová ( Czech )
    provided by wikipedia CZ

    Bzikavka dešťová (Haematopota pluvialis), lidově hovado, je hmyz z čeledi ovádovitých a nejhojnější zástupce rodu Hamatopota.[1]

    Popis

    Bzikavka dešťová dosahuje velikosti kolem 1 cm, od ostatních druhů je rozlišitelná podle šedo-hnědě skvrnitých křídel.[1] Je dobrým letcem.

    Výskyt

    Hojná až velmi hojná, obvykle v blízkosti vod. Vyskytuje se do nadmořských výšek kolem 2000 m n. m.[1]

     src=
    detail hlavy

    Vývoj a potrava

    Po zásnubním letu následuje kopulace na zemi. Samička následně vyhledává teplokrevné živočichy včetně člověka, aby nasátím krve mohla zajistit vývoj vajíček. Kůži nepropichuje a krev nenasává jako např. komár, ale prokousne ji a vytékající krev olizuje. (Kousnutí je poměrně bolestivé, svědivé a může způsobit velké otoky.) Při vyhledávání potravy se orientuje zrakem, na kratší vzdálenosti čichem a podle tepla. Vajíčka klade ve skupinkách na rostliny. Dravé larvy žijí a kuklí se v bahně[2] nebo vlhké půdě. Jejich potravou jsou drobní bezobratlí (např. plži, hmyz). V podmínách České republiky se vyvíjí jedna generace ročně. Dospělci se objevují od června do října.[1] Samci se živí nektarem.

    Na území České republiky napadá z ovádů člověka nejčastěji právě bzikavka dešťová a bzikavka slepoočka.[3]

    Odkazy

    Reference

    1. a b c d [REICHHOLF-RIEHMOVÁ, Helgard. Hmyz a pavoukovci. Praha: Knižní klub, Ikar, 1997. 287 s. ISBN 80-7176-583-X. Kapitola Bzikavka dešťová, s. 230. ]
    2. [ČIHAŘ, Jiří. Příroda v ČSSR. Praha: Nakladatelství práce, 1978. 384 s. 24-001-78. S. 171. ]
    3. [DMITRIEV, Jurij. Hmyz. Praha: Lidové nakladatelství, 1987. 192 s. 26-046-87. S. 182. ]

    Externí odkazy

    Pahýl
    Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
    Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.