dcsimg
Image of <i>Anagallis minima</i>

Anagallis minima

Distribution ( Spanish; Castilian )

provided by IABIN
Chile Central
license
cc-by-nc-sa-3.0
copyright
Universidad de Santiago de Chile
author
Pablo Gutierrez
partner site
IABIN

Drobýšek nejmenší ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Drobýšek nejmenší (Centunculus minimus) je efemérní, vzrůstem nenápadná, nízká, na vlhkých místech rostoucí bylina s drobnými bílými květy, je to jediný druh monotypického rodu drobýšek.[2]

Taxonomie

Někdy je rod drobýšek (Centunculus) považován za podrod rodu drchnička (Anagallis) a drobýšek nejmenší (Centunculus minimus) za synonymum druhu (Anagallis minima).[3][4]

Výskyt

Drobýšek je prvotně rozšířený téměř v celé Evropě, včetně evropské části Ruska a na severozápadě afrického kontinentu. Druhotně roste také v Severní a Jižní Americe stejně jako v Austrálii. Z přírody České republiky již delší dobu mizí a v současnosti je velmi vzácný, obdobná je situace i na Slovensku.

Tato drobná rostlinka (jak již naznačuje české pojmenování) je konkurenčně velice slabá, vyžaduje rozvolněný, nezapojený vegetační kryt, optimum jejího růstu je od května do září. Vyrůstá na propustných vlhčích obdělávaných půdách, úhorech nebo píscích, často na březích vodních nádrží, řek nebo obnažených rybničních dnech, vápnité půdy ji nesvědčí. V ČR vyrůstá obvykle v rybničnatých oblastech na jihozápadě Čech a to v mezofytiku do nadmořské výšky 1000 m.[5][6]

Popis

Jednoletá lysá rostlina o průměrné výšce 1 až 7 cm s holou přímou nebo vystoupavou lodyhou která se již od spodu větví a může v uzlinách kořenit. Je hustě porostlá střídavými listy jejichž vejčité čepele o velikosti 3 až 5 × 2 až 4 mm jsou u báze zúžené do kratičké stopky a na vrcholu špičaté.

V paždí celokrajných listů vyrůstají jednotlivě a na kratičkých stopkách bílé květy o velikosti větší špendlíkové hlavičky. Mají hluboce dělený čtyřlaločný kalich asi 2 mm dlouhý a vytrvalou baňkovitou bílou nebo narůžovělou štíhlou čtyřcípou trubkovitou korunu (o poloviční délce kalichu) s plochým rozložením konců lístků. Vespod koruny jsou na slunci se lesknoucí buňky s nektarem. Čtyři tyčinky mají nitky částečně srostlé s korunou. Zřídka mohou být květy pětičetné a mít pět tyčinek. Rozkvétá od dubna do června.[5][6][7][8][9]

Rozmnožování

V oboupohlavných květech drobýška dozrávají nejdříve blizny které se za příhodného počasí opylují cizím pylem. Pokud hmyz blizny neopylí do doby dozrání vlastního pylu, dojde k samoopylení. Při dlouhotrvajícím nepříznivém počasí se koruny ani neotvírají a květy se opylí kleistogamicky.

Plodem je kulatá tobolka o průměru 1,5 až 2 mm která je obalena zaschlou korunou a otvírá se víčkem. Obsahuje průměrně 10 hnědých semínek kterými se tento druh výhradně rozmnožuje.[5][7]

Ohrožení

Drobýšek nejmenší nikdy nerostl v Česku hojně, v poslední době je však nacházen stále méně a méně. Jeho zjištěné počty v minulosti i současnosti mohou být zkreslené tím, že jeho opravdu nenápadné vzezření a poměrně krátká doba aktivního růstu i kvetení mohly zapříčinit jeho snadné přehlednutí. Je však na pováženou, že v ČR mizí jeho přirozené biotopy. Byl proto "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" prohlášen za druh kriticky ohrožený (C1t).[6][10]

Reference

  1. BioLib.cz – Centunculus minimus (Drobýšek nejmenší) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-09-10]. Dostupné online.
  2. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 10.09.2013]. Čís. 84, s. 647-811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
  3. GRIN Taxonomy for Plants: Centunculus [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, rev. 22.01.2010 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
  4. ITIS: Centunculus minimus [online]. Integrated Taxonomic Information System, Smithsonian Institution, Washington, DC, USA, rev. 2011 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
  5. a b c DÍTĚ, Daniel. BOTANY.cz: Drobýšek nejmenší [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 26.07.2011 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. (česky)
  6. a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Drobýšek nejmenší [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 18.11.2012 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. (česky)
  7. a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Drobýšek nejmenší [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2013-09-10]. S. 45-46. Dostupné online. (česky)
  8. Flora of North America: Anagallis minima [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Washington flora: Centunculus minimus [online]. Washington Natural Heritage Program, Olympia, WA, USA, rev. 2005 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
  10. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 10.09.2013]. Čís. 84, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)

Externí odkazy

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Drobýšek nejmenší: Brief Summary ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Drobýšek nejmenší (Centunculus minimus) je efemérní, vzrůstem nenápadná, nízká, na vlhkých místech rostoucí bylina s drobnými bílými květy, je to jediný druh monotypického rodu drobýšek.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Pikkupunka ( Finnish )

provided by wikipedia FI

Pikkupunka (Anagallis minima) on euraasialainen, hyvin pienikokoinen yksivuotinen kasvilaji. Suomessa se on harvinainen merenrantojen kasvi ja luokiteltu uhanalaiseksi.[2]

Ulkonäkö ja koko

Pikkupunka kasvaa vain 0,5–5 senttimetrin pituiseksi. Sen varret ovat hentoja, rentoja ja usein punertavia. Varsi haaroo tavallisesti tyvestä, haarat ovat kaarevasti kohenevia ja kapealti siipipaltaisia. Pienet lehdet ovat ehytlaitaisia, puikeita ja aivan lyhytruotisia. Alemmat lehdet ovat vastakkain, ylemmät ovat kierteisesti. Vaalean punertavat pienet kukat sijaitsevat ylemmissä lehtihangoissa. Kukan ratasmainen teriö on paljon verhiötä lyhempi. Pikkupunka kukkii Suomessa kesä-elokuussa.[3]

Levinneisyys

Pikkupunkaa tavataan Euroopassa Espanjasta itään aina Keski-Venäjälle saakka. Eteläisimmät havainnot ovat Keski-Italiasta ja Balkanin niemimaalta, pohjoisessa levinneisyysalue ulottuu Britteinsaarille, Etelä-Norjaan, -Ruotsiin ja -Suomeen sekä Baltiaan. Lisäksi lajia tavataan satunnaisesti Pohjois-Amerikassa.[4] Suomessa pikkupungalla on kolme esiintymisaluetta: Kymenlaaksossa, Varsinais-Suomessa sekä Varsinais-Suomen ja Satakunnan rajamailla. Kaikki esiintymispaikat ovat merenrannoilla tai niiden välittömässä läheisyydessä.[5][6]

Elinympäristö

Suomessa pikkupunka kasvaa tyypillisesti avoimilla paikoilla hiekka- ja hiesupohjaisilla merenrantaniityillä.[3] Etelämpänä se on myös sisämaan kasvi, jota tavataan monenlaisilla avoimilla ja kosteilla paikoilla, joissa maan pinta on särkynyt. Suomessa syy lajin harvinaistumiseen on rantaniittyjen umpeenkasvu karjan laidunnuksen lähes loputtua.[6]

Lähteet

  • Laine, Unto: Pikkupunka. Teoksessa Uhanalaiset kasvimme. Toim. Ryttäri, Terhi & Kettunen, Taina. Suomen ympäristökeskus, Helsinki 1997, s. 56.
  • Retkeilykasvio. Toim. Hämet-Ahti, Leena & Suominen, Juha & Ulvinen, Tauno & Uotila, Pertti. Luonnontieteellinen keskusmuseo, Kasvimuseo, Helsinki 1998.

Viitteet

  1. ITIS
  2. Ympäristöministeriö: Uhanalaiset putkilokasvit luonnonsuojeluasetuksessa Viitattu 25.8.2010.
  3. a b Retkeilykasvio 1998, s. 220.
  4. Anderberg, A & A-L: Den virtuella floran: Knutört (myös levinneisyyskartta) 2004–2009. Tukholma: Naturhistoriska riksmuseet. Viitattu 25.8.2010. (ruotsiksi)
  5. Lampinen, R. & Lahti, T. 2010: Kasviatlas 2009. Helsingin Yliopisto, Luonnontieteellinen keskusmuseo, Kasvimuseo, Helsinki. Kasviatlas 2009: Pikkupungan leveinneisyys Suomessa Viitattu 25.8.2010.
  6. a b Laine 1997, s. 56.

Aiheesta muualla

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visit source
partner site
wikipedia FI

Pikkupunka: Brief Summary ( Finnish )

provided by wikipedia FI

Pikkupunka (Anagallis minima) on euraasialainen, hyvin pienikokoinen yksivuotinen kasvilaji. Suomessa se on harvinainen merenrantojen kasvi ja luokiteltu uhanalaiseksi.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visit source
partner site
wikipedia FI

Dwergbloem ( Dutch; Flemish )

provided by wikipedia NL

De dwergbloem (Centunculus minimus) is een overblijvende plant uit de sleutelbloemfamilie (Primulaceae), inheems in Europa, die vooral voorkomt op natte, open plaatsen.

Naamgeving en etymologie

  • Synoniem: Anagallis minima (L.) E.H.L.Krause, Lysimachia minima (L.) U.Manns & Anderb., Anagallidastrum exiguum Bubani, Micropyxis exigua (Bubani) Lunell
  • Frans: Mouron nain, Petit mouron, Centenille naine
  • Duits: Zwerg-Gauchheil, Acker-Kleinling
  • Engels: Chaffweed

De botanische naam Centunculus is afgeleid van het Latijn en betekent 'kleine lap'. De soortaanduiding minimus is afkomstig uit het Latijn en betekent 'kleinste'.

Kenmerken

De dwergbloem is een 2 tot 8 cm hoge, eenjarige, kruidachtige plant met een rechtopstaande, onvertakte of vertakte bloemstengel en liggend of opstijgende takken. De bladeren staan verspreid ingeplant, zijn 3 tot 6 mm lang, rond tot eirond, kort gesteeld en met een spitse top.

De bloemen staan individueel in de bladoksels en zijn eveneens kort gesteeld. De bloemen zijn viertallig. De kroonblaadjes zijn 1,5 mm lang, diep ingesneden, korter dan de kelkblaadjes, en zijn wit of roze gekleurd. De bloemen openen zich enkel rond de middag.

De plant bloeit van juli tot september.

Habitat en verspreiding

De dwergbloem groeit voornamelijk op vochtige tot zeer natte, zure, matig voedselrijke zand- of leemgrond, op open plaatsen, zoals op vochtige akkers, wegbermen en in tijdelijke poelen.

De plant komt verspreid voor in Europa maar is overal zeldzaam. In België en Nederland komt hij vooral voor in de kuststreek.

Plantengemeenschap

De dwergbloem is een kensoort voor het dwergbiezen-verbond (Nanocyperion).

Bedreigingen en bescherming

De soort staat op de Vlaamse Rode Lijst van planten als 'Met uitsterven bedreigd'. Hij staat tevens op de Nederlandse Rode Lijst van planten als 'Zeer zeldzaam' en 'Sterk afgenomen'.

Bronnen, noten en/of referenties
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visit source
partner site
wikipedia NL

Dwergbloem: Brief Summary ( Dutch; Flemish )

provided by wikipedia NL

De dwergbloem (Centunculus minimus) is een overblijvende plant uit de sleutelbloemfamilie (Primulaceae), inheems in Europa, die vooral voorkomt op natte, open plaatsen.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visit source
partner site
wikipedia NL

Pusleblom ( Norwegian )

provided by wikipedia NO

Pusleblom (Lysimachia minima) er en plante i nøkleblomfamilien . Synonym: Centunculus minimus, Anagallis minima L. Det siste navnet har vært det vitenskapelige navnet på pusleblom inntil nylig, da den ble flyttet til fredløsslekten[4].

Utseende

Dette er en svært liten plante - 0,5 til 5 cm. Den har eggformede, spisse, grågrønne blader. Blomstene er små, og har små rosa eller hvite kronblad som er under 0,5 mm lange. De sitter i bladhjørnene og åpner seg lite. Planten har derfor i stor grad selvbestøving [5][6].

Referanser

  1. ^ «Artsdatabankens artsopplysninger». Artsdatabanken. 18. november 2015. Besøkt 24. januar 2019.
  2. ^ Knut Fægri: "Norges planter" 1970
  3. ^ [1] Arkivert 2016-03-04, hos Wayback Machine. Artsportalen
  4. ^ «Arkivert kopi». Arkivert fra originalen 4. mars 2016. Besøkt 26. januar 2015.
  5. ^ Lid & Lid: "Norsk flora" 2005
  6. ^ Knut Fægri: "Norges planter" 1970

Eksterne lenker

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia forfattere og redaktører
original
visit source
partner site
wikipedia NO

Pusleblom: Brief Summary ( Norwegian )

provided by wikipedia NO

Pusleblom (Lysimachia minima) er en plante i nøkleblomfamilien . Synonym: Centunculus minimus, Anagallis minima L. Det siste navnet har vært det vitenskapelige navnet på pusleblom inntil nylig, da den ble flyttet til fredløsslekten.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia forfattere og redaktører
original
visit source
partner site
wikipedia NO

Kurzyślad maleńki ( Polish )

provided by wikipedia POL
Commons Multimedia w Wikimedia Commons

Kurzyślad maleńki (Anagallis minima (L.) E.H.L.Krause) – gatunek rośliny z rodziny pierwiosnkowatych. Występuje w Europie, Azji, Afryce i Ameryce Północnej[2]. W Polsce rośnie w rozproszeniu na terenie całego kraju[3].

Morfologia

Pokrój
Drobna, gałęzista roślina o wysokości 1-10 cm.
Liście
Jajowate, całobrzegie, skrętoległe.
Kwiaty
Wyrastające w kątach liści, siedzące lub z krótkimi szypułkami. Kielich o długości 1,5-2 mm. Działki kielicha zaostrzone. Korona kwiatu lejkowata, krótsza od kielicha, czterodzielna, z krótką rurką. Płatki zaostrzone, białe lub różowawe. Pręciki przyrosłe do gardzieli korony. Słupek górny.
Owoc
Otwierająca się wieczkiem torebka[3][4]

Biologia i ekologia

Roślina jednoroczna. Rośnie na gliniastych lub piaszczystych polach, ugorach, przydrożach, namuliskach. Kwitnie od czerwca do września. Liczba chromosomów 2n = 22[3]. Gatunek charakterystyczny zespołu Centunculo-Anthoceretum[5].

Zagrożenia i ochrona

Roślina umieszczona na polskiej czerwonej liście w kategorii NT (bliski zagrożenia)[6].

Przypisy

  1. Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 2017-11-23].
  2. Anagallis minima na Den virtuella floran (ang.). [dostęp 2017-11-23].
  3. a b c Rutkowski Lucjan: Klucz do oznaczania roślin naczyniowych Polski niżowej. Warszawa: Wyd. Naukowe PWN, 2006. ISBN 83-01-14342-8.
  4. Szafer W., Kulczyński S., Pawłowski B. Rośliny polskie. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa 1969.
  5. Matuszkiewicz Władysław: Przewodnik do oznaczania zbiorowisk roślinnych Polski. Warszawa: PWN, 2001. ISBN 83-01-13520-4.
  6. Kaźmierczakowa R., Bloch-Orłowska J., Celka Z., Cwener A., Dajdok Z., Michalska-Hejduk D., Pawlikowski P., Szczęśniak E., Ziarnek K.: Polska czerwona lista paprotników i roślin kwiatowych. Polish red list of pteridophytes and flowering plants. Kraków: Instytut Ochrony Przyrody Polskiej Akademii Nauk, 2016. ISBN 978-83-61191-88-9.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Kurzyślad maleńki: Brief Summary ( Polish )

provided by wikipedia POL

Kurzyślad maleńki (Anagallis minima (L.) E.H.L.Krause) – gatunek rośliny z rodziny pierwiosnkowatych. Występuje w Europie, Azji, Afryce i Ameryce Północnej. W Polsce rośnie w rozproszeniu na terenie całego kraju.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Knutört ( Swedish )

provided by wikipedia SV

Knutört (Anagallis minima[1]) är en växtart i familjen ardisiaväxter. Arten beskrevs först av Carl von Linné och den fick sitt nu gällande namn av Ernst Hans Ludwig Krause.[2][3] Inga underarter finns listade i Catalogue of Life.[2]

Källor

  1. ^ E. H. L. Krause, 1901 In: Schriften Deutsch. Lehrer-Vereins Naturk. 8: 251
  2. ^ [a b] Roskov Y., Kunze T., Orrell T., Abucay L., Paglinawan L., Culham A., Bailly N., Kirk P., Bourgoin T., Baillargeon G., Decock W., De Wever A., Didžiulis V. (ed) (11 april 2014). ”Species 2000 & ITIS Catalogue of Life: 2014 Annual Checklist.”. Species 2000: Reading, UK. http://www.catalogueoflife.org/annual-checklist/2014/details/species/id/16602426. Läst 26 maj 2014.
  3. ^ World Plants: Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World

Externa länkar

Rödklöver.png Denna växtartikel saknar väsentlig information. Du kan hjälpa till genom att tillföra sådan.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia författare och redaktörer
original
visit source
partner site
wikipedia SV

Knutört: Brief Summary ( Swedish )

provided by wikipedia SV

Knutört (Anagallis minima) är en växtart i familjen ardisiaväxter. Arten beskrevs först av Carl von Linné och den fick sitt nu gällande namn av Ernst Hans Ludwig Krause. Inga underarter finns listade i Catalogue of Life.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia författare och redaktörer
original
visit source
partner site
wikipedia SV

Lysimachia minima ( Ukrainian )

provided by wikipedia UK
  1. а б Plants of the World Online — Kew Science. Процитовано 29.11.2018. (англ.)


license
cc-by-sa-3.0
copyright
Автори та редактори Вікіпедії
original
visit source
partner site
wikipedia UK

Lysimachia minima: Brief Summary ( Ukrainian )

provided by wikipedia UK
Plants of the World Online — Kew Science. Процитовано 29.11.2018. (англ.)


license
cc-by-sa-3.0
copyright
Автори та редактори Вікіпедії
original
visit source
partner site
wikipedia UK

Anagallis minima ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Lysimachia minima là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo. Loài này được (L.) E.H.L.Krause mô tả khoa học đầu tiên năm 1901.[2]

Hình ảnh

Chú thích

  1. ^ WTU Herbarium Image Collection - Burke Museum Retrieved ngày 27 tháng 3 năm 2010.
  2. ^ The Plant List (2010). Anagallis minima. Truy cập ngày 25 tháng 8 năm 2013.

Liên kết ngoài


Hình tượng sơ khai Bài viết về chủ đề phân họ Xay này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

Anagallis minima: Brief Summary ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Lysimachia minima là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo. Loài này được (L.) E.H.L.Krause mô tả khoa học đầu tiên năm 1901.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI