Drobýšek nejmenší (Centunculus minimus) je efemérní, vzrůstem nenápadná, nízká, na vlhkých místech rostoucí bylina s drobnými bílými květy, je to jediný druh monotypického rodu drobýšek.[2]
Někdy je rod drobýšek (Centunculus) považován za podrod rodu drchnička (Anagallis) a drobýšek nejmenší (Centunculus minimus) za synonymum druhu (Anagallis minima).[3][4]
Drobýšek je prvotně rozšířený téměř v celé Evropě, včetně evropské části Ruska a na severozápadě afrického kontinentu. Druhotně roste také v Severní a Jižní Americe stejně jako v Austrálii. Z přírody České republiky již delší dobu mizí a v současnosti je velmi vzácný, obdobná je situace i na Slovensku.
Tato drobná rostlinka (jak již naznačuje české pojmenování) je konkurenčně velice slabá, vyžaduje rozvolněný, nezapojený vegetační kryt, optimum jejího růstu je od května do září. Vyrůstá na propustných vlhčích obdělávaných půdách, úhorech nebo píscích, často na březích vodních nádrží, řek nebo obnažených rybničních dnech, vápnité půdy ji nesvědčí. V ČR vyrůstá obvykle v rybničnatých oblastech na jihozápadě Čech a to v mezofytiku do nadmořské výšky 1000 m.[5][6]
Jednoletá lysá rostlina o průměrné výšce 1 až 7 cm s holou přímou nebo vystoupavou lodyhou která se již od spodu větví a může v uzlinách kořenit. Je hustě porostlá střídavými listy jejichž vejčité čepele o velikosti 3 až 5 × 2 až 4 mm jsou u báze zúžené do kratičké stopky a na vrcholu špičaté.
V paždí celokrajných listů vyrůstají jednotlivě a na kratičkých stopkách bílé květy o velikosti větší špendlíkové hlavičky. Mají hluboce dělený čtyřlaločný kalich asi 2 mm dlouhý a vytrvalou baňkovitou bílou nebo narůžovělou štíhlou čtyřcípou trubkovitou korunu (o poloviční délce kalichu) s plochým rozložením konců lístků. Vespod koruny jsou na slunci se lesknoucí buňky s nektarem. Čtyři tyčinky mají nitky částečně srostlé s korunou. Zřídka mohou být květy pětičetné a mít pět tyčinek. Rozkvétá od dubna do června.[5][6][7][8][9]
V oboupohlavných květech drobýška dozrávají nejdříve blizny které se za příhodného počasí opylují cizím pylem. Pokud hmyz blizny neopylí do doby dozrání vlastního pylu, dojde k samoopylení. Při dlouhotrvajícím nepříznivém počasí se koruny ani neotvírají a květy se opylí kleistogamicky.
Plodem je kulatá tobolka o průměru 1,5 až 2 mm která je obalena zaschlou korunou a otvírá se víčkem. Obsahuje průměrně 10 hnědých semínek kterými se tento druh výhradně rozmnožuje.[5][7]
Drobýšek nejmenší nikdy nerostl v Česku hojně, v poslední době je však nacházen stále méně a méně. Jeho zjištěné počty v minulosti i současnosti mohou být zkreslené tím, že jeho opravdu nenápadné vzezření a poměrně krátká doba aktivního růstu i kvetení mohly zapříčinit jeho snadné přehlednutí. Je však na pováženou, že v ČR mizí jeho přirozené biotopy. Byl proto "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" prohlášen za druh kriticky ohrožený (C1t).[6][10]
Drobýšek nejmenší (Centunculus minimus) je efemérní, vzrůstem nenápadná, nízká, na vlhkých místech rostoucí bylina s drobnými bílými květy, je to jediný druh monotypického rodu drobýšek.
Pikkupunka (Anagallis minima) on euraasialainen, hyvin pienikokoinen yksivuotinen kasvilaji. Suomessa se on harvinainen merenrantojen kasvi ja luokiteltu uhanalaiseksi.[2]
Pikkupunka kasvaa vain 0,5–5 senttimetrin pituiseksi. Sen varret ovat hentoja, rentoja ja usein punertavia. Varsi haaroo tavallisesti tyvestä, haarat ovat kaarevasti kohenevia ja kapealti siipipaltaisia. Pienet lehdet ovat ehytlaitaisia, puikeita ja aivan lyhytruotisia. Alemmat lehdet ovat vastakkain, ylemmät ovat kierteisesti. Vaalean punertavat pienet kukat sijaitsevat ylemmissä lehtihangoissa. Kukan ratasmainen teriö on paljon verhiötä lyhempi. Pikkupunka kukkii Suomessa kesä-elokuussa.[3]
Pikkupunkaa tavataan Euroopassa Espanjasta itään aina Keski-Venäjälle saakka. Eteläisimmät havainnot ovat Keski-Italiasta ja Balkanin niemimaalta, pohjoisessa levinneisyysalue ulottuu Britteinsaarille, Etelä-Norjaan, -Ruotsiin ja -Suomeen sekä Baltiaan. Lisäksi lajia tavataan satunnaisesti Pohjois-Amerikassa.[4] Suomessa pikkupungalla on kolme esiintymisaluetta: Kymenlaaksossa, Varsinais-Suomessa sekä Varsinais-Suomen ja Satakunnan rajamailla. Kaikki esiintymispaikat ovat merenrannoilla tai niiden välittömässä läheisyydessä.[5][6]
Suomessa pikkupunka kasvaa tyypillisesti avoimilla paikoilla hiekka- ja hiesupohjaisilla merenrantaniityillä.[3] Etelämpänä se on myös sisämaan kasvi, jota tavataan monenlaisilla avoimilla ja kosteilla paikoilla, joissa maan pinta on särkynyt. Suomessa syy lajin harvinaistumiseen on rantaniittyjen umpeenkasvu karjan laidunnuksen lähes loputtua.[6]
Pikkupunka (Anagallis minima) on euraasialainen, hyvin pienikokoinen yksivuotinen kasvilaji. Suomessa se on harvinainen merenrantojen kasvi ja luokiteltu uhanalaiseksi.
De dwergbloem (Centunculus minimus) is een overblijvende plant uit de sleutelbloemfamilie (Primulaceae), inheems in Europa, die vooral voorkomt op natte, open plaatsen.
De botanische naam Centunculus is afgeleid van het Latijn en betekent 'kleine lap'. De soortaanduiding minimus is afkomstig uit het Latijn en betekent 'kleinste'.
De dwergbloem is een 2 tot 8 cm hoge, eenjarige, kruidachtige plant met een rechtopstaande, onvertakte of vertakte bloemstengel en liggend of opstijgende takken. De bladeren staan verspreid ingeplant, zijn 3 tot 6 mm lang, rond tot eirond, kort gesteeld en met een spitse top.
De bloemen staan individueel in de bladoksels en zijn eveneens kort gesteeld. De bloemen zijn viertallig. De kroonblaadjes zijn 1,5 mm lang, diep ingesneden, korter dan de kelkblaadjes, en zijn wit of roze gekleurd. De bloemen openen zich enkel rond de middag.
De plant bloeit van juli tot september.
De dwergbloem groeit voornamelijk op vochtige tot zeer natte, zure, matig voedselrijke zand- of leemgrond, op open plaatsen, zoals op vochtige akkers, wegbermen en in tijdelijke poelen.
De plant komt verspreid voor in Europa maar is overal zeldzaam. In België en Nederland komt hij vooral voor in de kuststreek.
De dwergbloem is een kensoort voor het dwergbiezen-verbond (Nanocyperion).
De soort staat op de Vlaamse Rode Lijst van planten als 'Met uitsterven bedreigd'. Hij staat tevens op de Nederlandse Rode Lijst van planten als 'Zeer zeldzaam' en 'Sterk afgenomen'.
Bronnen, noten en/of referentiesDe dwergbloem (Centunculus minimus) is een overblijvende plant uit de sleutelbloemfamilie (Primulaceae), inheems in Europa, die vooral voorkomt op natte, open plaatsen.
Pusleblom (Lysimachia minima) er en plante i nøkleblomfamilien . Synonym: Centunculus minimus, Anagallis minima L. Det siste navnet har vært det vitenskapelige navnet på pusleblom inntil nylig, da den ble flyttet til fredløsslekten[4].
Dette er en svært liten plante - 0,5 til 5 cm. Den har eggformede, spisse, grågrønne blader. Blomstene er små, og har små rosa eller hvite kronblad som er under 0,5 mm lange. De sitter i bladhjørnene og åpner seg lite. Planten har derfor i stor grad selvbestøving [5][6].
Pusleblom (Lysimachia minima) er en plante i nøkleblomfamilien . Synonym: Centunculus minimus, Anagallis minima L. Det siste navnet har vært det vitenskapelige navnet på pusleblom inntil nylig, da den ble flyttet til fredløsslekten.
Kurzyślad maleńki (Anagallis minima (L.) E.H.L.Krause) – gatunek rośliny z rodziny pierwiosnkowatych. Występuje w Europie, Azji, Afryce i Ameryce Północnej[2]. W Polsce rośnie w rozproszeniu na terenie całego kraju[3].
Roślina jednoroczna. Rośnie na gliniastych lub piaszczystych polach, ugorach, przydrożach, namuliskach. Kwitnie od czerwca do września. Liczba chromosomów 2n = 22[3]. Gatunek charakterystyczny zespołu Centunculo-Anthoceretum[5].
Roślina umieszczona na polskiej czerwonej liście w kategorii NT (bliski zagrożenia)[6].
Kurzyślad maleńki (Anagallis minima (L.) E.H.L.Krause) – gatunek rośliny z rodziny pierwiosnkowatych. Występuje w Europie, Azji, Afryce i Ameryce Północnej. W Polsce rośnie w rozproszeniu na terenie całego kraju.
Knutört (Anagallis minima[1]) är en växtart i familjen ardisiaväxter. Arten beskrevs först av Carl von Linné och den fick sitt nu gällande namn av Ernst Hans Ludwig Krause.[2][3] Inga underarter finns listade i Catalogue of Life.[2]
Knutört (Anagallis minima) är en växtart i familjen ardisiaväxter. Arten beskrevs först av Carl von Linné och den fick sitt nu gällande namn av Ernst Hans Ludwig Krause. Inga underarter finns listade i Catalogue of Life.
Lysimachia minima là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo. Loài này được (L.) E.H.L.Krause mô tả khoa học đầu tiên năm 1901.[2]
Lysimachia minima là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo. Loài này được (L.) E.H.L.Krause mô tả khoa học đầu tiên năm 1901.