Glaucophyta (též Glaucocystophyta, česky glaukofyty) je malá skupina sladkovodních mikroskopických řas[1], řazená do vývojové větve rostlin (případně Archaeplastida), nikoliv však do zelených rostlin (Viridiplantae). Jinak řečeno, spolu s červenými řasami a zelenými rostlinami formuje rostliny v širším slova smyslu. Přesné příbuzenské vztahy mezi těmito skupinami jsou však ještě nevyjasněné[2] vzhledem k tomu, že se glaukofytům věnuje málo pozornosti.
Glaucophyta mají zvláštní plastidy zvané cyanely. Tyto plastidy jsou, na rozdíl od všech ostatních, obalené peptidoglykanem, který je základní stavební jednotkou buněčné stěny bakterií. To naznačuje, že tyto plastidy vznikly endosymbiotickou cestou, pohlcením sinice (cyanobakterie) předkem glaukofyt.[1] Glaukophyta obsahují v plastidech chlorofyl A. Vypomáhají si ale i pigmentem fykobiliproteinem v speciálních strukturách, fykobilizomech[1], zelené řasy a ostatní rostliny tento pigment ztratily.
Glaukofyty se dělí mitózou bez účasti centrioly, pohyblivé formy mají dva nestejně velké bičíky (někdy ještě s jemnými vlásky) a jsou zakotvené systémem mikrotubulů, podobných zeleným řasam.
Známe asi jen 13 druhů glaukofytů a žádný z nich není nijak hojný v přírodě.[1]
Rody potvrzené molekulárními analýzami:[3]
Některé zdroje uvádějí i další rody (u jejich druhů se však může jednat o pouhá synonyma k druhům výše uvedených čtyř rodů):[4]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glaucophyta na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Glaucophyta ve Wikimedia Commons
Glaucophyta (též Glaucocystophyta, česky glaukofyty) je malá skupina sladkovodních mikroskopických řas, řazená do vývojové větve rostlin (případně Archaeplastida), nikoliv však do zelených rostlin (Viridiplantae). Jinak řečeno, spolu s červenými řasami a zelenými rostlinami formuje rostliny v širším slova smyslu. Přesné příbuzenské vztahy mezi těmito skupinami jsou však ještě nevyjasněné vzhledem k tomu, že se glaukofytům věnuje málo pozornosti.
