dcsimg

Associations ( الإنجليزية )

المقدمة من BioImages, the virtual fieldguide, UK
Foodplant / sap sucker
Acyrthosiphon pisum sucks sap of live Lathyrus pratensis

Foodplant / internal feeder
larva of Apion afer feeds within bud (vegetative of Lathyrus pratensis
Other: sole host/prey

Foodplant / feeds on
larva of Apion ebeninum feeds on Lathyrus pratensis

Foodplant / internal feeder
larva of Apion ervi feeds within flower bud of Lathyrus pratensis

Foodplant / internal feeder
larva of Apion pomonae feeds within pod (on unripe seeds) of Lathyrus pratensis
Other: major host/prey

Foodplant / internal feeder
larva of Apion subulatum feeds within pod (on unripe seeds) of Lathyrus pratensis
Other: sole host/prey

Foodplant / internal feeder
larva of Apion viciae feeds within flower (on anthers, pistils) of Lathyrus pratensis

Foodplant / open feeder
larva of Aprosthema melanura grazes on leaf of Lathyrus pratensis
Other: major host/prey

Plant / resting place / on
adult of Bruchus loti may be found on Lathyrus pratensis
Remarks: season: (1-)summer(-12)

In Great Britain and/or Ireland:
Foodplant / parasite
conidial anamorph of Erysiphe trifolii parasitises live Lathyrus pratensis

Foodplant / parasite
sporangium of Peronospora viciae parasitises live stem of Lathyrus pratensis

Foodplant / spot causer
colony of dematiaceous Phacellium anamorph of Phacellium carneum causes spots on fading leaf of Lathyrus pratensis

Foodplant / spot causer
colony of Ramularia deusta causes spots on live leaf of Lathyrus pratensis

Foodplant / feeds on
larva of Sitona ambiguus feeds on Lathyrus pratensis

Foodplant / feeds on
larva of Sitona suturalis feeds on Lathyrus pratensis
Other: major host/prey

Foodplant / pathogen
conidial anamorph of Thecaphora lathyri infects and damages anther of Lathyrus pratensis

Foodplant / parasite
mostly hypophyllous uredium of Uromyces pisi-sativi parasitises live leaf of Lathyrus pratensis

Foodplant / parasite
mostly hypophyllous aecium of Uromyces viciae-fabae var. viciae-fabae parasitises live leaf of Lathyrus pratensis

ترخيص
cc-by-nc-sa-3.0
حقوق النشر
BioImages
المشروع
BioImages

Comments ( الإنجليزية )

المقدمة من eFloras
A very variable species.
ترخيص
cc-by-nc-sa-3.0
حقوق النشر
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
الاقتباس الببليوغرافي
Flora of Pakistan Vol. 0: 278 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
المصدر
Flora of Pakistan @ eFloras.org
محرر
S. I. Ali & M. Qaiser
المشروع
eFloras.org
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
eFloras

Description ( الإنجليزية )

المقدمة من eFloras
Perennial, scrambling, stem angled, subglabrous or pubescent. Leaf paripinnately compound, leaflets 2,10-40 mm long, 1.5-11 mm broad, linear-lanceolate; stipules 10-30 mm long, ovate-lanceolate, unequally sagittate. Inflorescence a 3-12-flowered, peduncled axillary raceme, peduncle much longer than the leaf. Calyx 6-9 mm long, teeth somewhat unequal, the lowest tooth 1-2 times as long as the tube. Corolla yellow, 10-16 mm long. Fruit 2-3 cm long, 5-6 mm broad, mostly glabrous, 4-8-seeded.
ترخيص
cc-by-nc-sa-3.0
حقوق النشر
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
الاقتباس الببليوغرافي
Flora of Pakistan Vol. 0: 278 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
المصدر
Flora of Pakistan @ eFloras.org
محرر
S. I. Ali & M. Qaiser
المشروع
eFloras.org
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
eFloras

Distribution ( الإنجليزية )

المقدمة من eFloras
Europe, Africa, W. Asia, C. Asia, Himalaya (Chitral to C. Nepal), China, Mongolia, Siberia.
ترخيص
cc-by-nc-sa-3.0
حقوق النشر
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
الاقتباس الببليوغرافي
Annotated Checklist of the Flowering Plants of Nepal Vol. 0 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
المصدر
Annotated Checklist of the Flowering Plants of Nepal @ eFloras.org
مؤلف
K.K. Shrestha, J.R. Press and D.A. Sutton
المشروع
eFloras.org
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
eFloras

Distribution ( الإنجليزية )

المقدمة من eFloras
Distribution: Pakistan; Kashmir; India; Caucasia eastwards to Central Asia; Iraq; Lebanon; Turkey; Exhiopia N. Africa; Europe.
ترخيص
cc-by-nc-sa-3.0
حقوق النشر
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
الاقتباس الببليوغرافي
Flora of Pakistan Vol. 0: 278 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
المصدر
Flora of Pakistan @ eFloras.org
محرر
S. I. Ali & M. Qaiser
المشروع
eFloras.org
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
eFloras

Elevation Range ( الإنجليزية )

المقدمة من eFloras
2300-3000 m
ترخيص
cc-by-nc-sa-3.0
حقوق النشر
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
الاقتباس الببليوغرافي
Annotated Checklist of the Flowering Plants of Nepal Vol. 0 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
المصدر
Annotated Checklist of the Flowering Plants of Nepal @ eFloras.org
مؤلف
K.K. Shrestha, J.R. Press and D.A. Sutton
المشروع
eFloras.org
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
eFloras

Flower/Fruit ( الإنجليزية )

المقدمة من eFloras
Fl.Per.: June-August.
ترخيص
cc-by-nc-sa-3.0
حقوق النشر
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
الاقتباس الببليوغرافي
Flora of Pakistan Vol. 0: 278 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
المصدر
Flora of Pakistan @ eFloras.org
محرر
S. I. Ali & M. Qaiser
المشروع
eFloras.org
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
eFloras

Physical Description ( الإنجليزية )

المقدمة من USDA PLANTS text
Perennial, Herbs, Taproot present, Nodules present, Stems or branches arching, spreading or decumbent, Stems prostrate, trailing, or mat forming, Stems less than 1 m tall, Climbing by tendrils, Stems solid, Stems or young twigs glabrous or sparsely glabrate, Stems or young twigs sparsely to densely hairy, Stems winged or with decurrent stipules, Leaves alternate, Leaves petiolate, Stipules conspicuous, Stipules green, triangulate to lanceolate or foliaceous, Stipules persistent, Stipules free, Stipules cordate, lobed, or sagittate, Leaves compound, Leaves even pinnate, Leaf or leaflet margins entire, Leaflets opposite, Leaflets 2, Leaves glabrous or nearly so, Flowers in axillary clusters or few-floweredracemes, 2-6 flowers, Inflorescences racemes, Inflorescence axillary, Bracts very small, absent or caducous, Flowers zygomorphic, Calyx 5-lobed, Calyx glabrous, Petals separate, Corolla p apilionaceous, Petals clawed, Petals orange or yellow, Banner petal ovoid or obovate, Banner petal suborbicular, broadly rounded, Wing petals narrow, oblanceolate to oblong, Wing petals auriculate, Wing tips obtuse or rounded, Keel tips obtuse or rounded, not beaked, Stamens 9-10, Stamens diadelphous, 9 united, 1 free, Filaments glabrous, Style flattened, Style hairy, Style hairy on one side only, Style persistent in fruit, Fruit a legume, Fruit unilocular, Fruit freely dehiscent, Fruit elongate, straight, Fruit exserted from calyx, Valves twisting or coiling after dehiscence, Fruit glabrous or glabrate, Fruit 3-10 seeded, Fruit 11-many seeded, Seeds ovoid to rounded in outline, Seed surface smooth, Seeds olive, brown, or black.
ترخيص
cc-by-nc-sa-3.0
المحول البرمجي
Dr. David Bogler
المصدر
Missouri Botanical Garden
المصدر
USDA NRCS NPDC
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
USDA PLANTS text

Lathyrus pratensis ( الأستورية )

المقدمة من wikipedia AST

Lathyrus pratensis ye una planta de la familia de les fabacees.

 src=
Habitus
 src=
Fueyes
 src=
Detalle de la flor

Descripción

Lathyrus pratensis ye una especie del xéneru Lathyrus con namái un par de foliolos y tarmos non alaos. Ye planta trepadora, perenne, de tarmos angulares d'hasta 1,2 m, fueyes con un par de foliolos, con un bilortu terminal; estípules grandes, foliformes, sagitaes. Flores marielles, 5-12 n'inflorescencies de llongures cabillos muncho más llargues que les fueyes; pétalos 1-1,6 cm. Vaina negra. Ye especie bien variable.

Hábitat

Habita en praos de siega y maleces.

Distribución

Por toa Europa.

Taxonomía

Lathyrus pratensis foi descritu por Carlos Linneo y espublizóse en Species Plantarum 2: 733. 1753.[1][2]

Citoloxía

Númberu de cromosomes de Lathyrus pratensis (Fam. Leguminosae) y táxones infraespecíficos: 2n=28[3]

Etimoloxía

Lathyrus: nome xenéricu deriváu del griegu que se refier a un antiguu nome del "gisante".[4]

pratensis: epítetu llatín que significa "de los praos"[5]

Variedá aceptada
Sinonimia
  • Orobus pratensis Stokes[6]

Nome común

  • Castellanu: arbelleta, arbeyera de campu, arvejana, yerba guisantina, latiro de prau, latiro de praos (2), látiro de prau.(el númberu ente paréntesis indica les especies que tienen el mesmu nome n'España)[7]

Ver tamién

Referencies

  1. «Lathyrus pratensis». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. Consultáu'l 9 de marzu de 2015.
  2. «Lathyrus pratensis». The Plant List. Consultáu'l 9 de marzu de 2015.
  3. Númberos cromosomáticos de plantes occidentales, 251-260. Pajarón Sotomayor, S. (1983) Añales Jard. Bot. Madrid 40(1): 271-275
  4. En nomes Botánicos
  5. N'Epítetos Botánicos
  6. «Lathyrus pratensis». The Plant List. Consultáu'l 9 de marzu de 2015.
  7. «Lathyrus pratensis». Real Xardín Botánicu: Proyeutu Anthos. Consultáu'l 9 de marzu de 2015.

Bibliografía

  1. Gleason, H. A. & A.J. Cronquist. 1991. Man. Vasc. Pl. N.Y. O.S. (ed. 2) i–910. New York Botanical Garden, Bronx.
  2. Hitchcock, C. H., A.J. Cronquist, F. M. Ownbey & J. W. Thompson. 1961. Saxifragaceae to Ericaceae. Part III: 614pp. In C. L. Hitchcock Vasc. Pl. Pacif. N.W.. University of Washington Press, Seattle.
  3. Nasir, Y. & S. I. Ali (eds). 1980-2005. Fl. Pakistan Univ. of Karachi, Karachi.
  4. Scoggan, H. J. 1978. Dicotyledoneae (Saururaceae to Violaceae). 3: 547–1115. In Fl. Canada. National Museums of Canada, Ottawa.
  5. Voss, Y. G. 1985. Michigan Flora. Part II Dicots (Saururaceae-Cornaceae). Bull. Cranbrook Inst. Sci. 59. xix + 724.

Xeneral:

  1. Flora of China Editorial Committee. 2010. Flora of China (Fabaceae). 10: 1–642. In C. Y. Wu, P. H. Raven & D. Y. Hong (eds.) Fl. China. Science Press & Missouri Botanical Garden Press, Beijing & St. Louis.

Enllaces esternos

Cymbidium Clarisse Austin 'Best Pink' Flowers 2000px.JPG Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia AST

Lathyrus pratensis: Brief Summary ( الأستورية )

المقدمة من wikipedia AST
Lathyrus pratensis

Lathyrus pratensis ye una planta de la familia de les fabacees.

 src= Habitus  src= Fueyes  src= Detalle de la flor
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia AST

Çəmən güllücəsi ( الأذرية )

المقدمة من wikipedia AZ

Çəmən güllücəsi (lat. Lathyrus pratensis)[1]paxlakimilər fəsiləsinin güllücə cinsinə aid bitki növü.[2]

Hündürlüyü (40) 55-100 sm, gövdəsi düz, uzanan və ya ilişən, sivri dördtinli və budaqlanan çoxillik ot bitkisidir. Kökümsovu nazik, şaxəli və zoğ əmələgətirəndir. Yalançı zoğları iri olub, yarpaqcığı xatırladır, uzunsov və ya yumurtaşəkilli-neştərvaridir, oxşəkilli əsası vardır, sivriləşmiş, qısa və ya bəzən saplaqla eynidir. Saplaq qanadsız, üst tərəfdən novşəkilli, sadə və ya şaxələnən bığcığı, nadir halda ucu vardır.

Yarpaq

Yarpaqlar bir cütdür; yarpaqcıqları neştərvari və ya uzunsov-neştərvaridir, sivri və ya qısa sivriləşmişdir, qısa sivri ucu vardır, 3-5 ədəd çox güclü damara malikdir, nadir halda ensiz neştərvaridir, uzunluğu (1) 2-4 (5) sm, eni 2,5-8 (10) mm-dir.

Çiçək

Salxımları 5-13 ədəd çiçəkdən ibarətdir. Çiçək saplağı tüklüdür. Tac parlaq və ya açıq-sarı rəngdədir, uzunluğu 12-17 mm-dir.

Meyvə

Paxlası qısa xətli-neştərvaridir, uzunluğu 2-3 sm, eni 4-6 mm-dir, qaramtıl, çılpaq, uzununa çəpinə damar şəbəkəsindən ibarətdir, 6-10 toxumludur. Toxumları qeyri-bərabər dəyirmi, çılpaq, bir qədər parlaq, qırmızımtıl-qonur rənglidir, tünd ləkələri vardır.

Çiçəkləməsi

(May) İyun-İyul (Avqust)

Meyvə verməsi

Avqust

Azərbaycanda yayılması

Azərbaycanın bütün rayonlarında. Bütün meşəli rayonlarda və dağ çəmənlərində (2000-2500 m-ə qədər d.s.y.)

Yaşayış mühiti

Meşələrdə, kolluqlarda, meşə kənarında, bağlarda, dağ çəmənlərində, əkin və zəmilərdə rast gəlinir.

Təsərrüfat əhəmiyyəti

Balverən bitkidir, dərman əhəmiyyəti vardır, toxumları quşlar tərəfindən yeyilir. Bitkidə tərkibi məlum olmayan acı maddə vardır, heyvanlar tərəfindən yaxşı yeyilmir. [3]

İstinadlar

  1. Nurəddin Əliyev. Azərbaycanın dərman bitkiləri və fitoterapiya. Bakı, Elm, 1998.
  2. Elşad Qurbanov. Ali bitkilərin sistematikası, Bakı, 2009.
  3. Eldar Şükürov.İsmayıllı rayonu meşə bitkilərinin bələdçi kitabı,Bakı 2016


Inula britannica.jpeg İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia AZ

Çəmən güllücəsi: Brief Summary ( الأذرية )

المقدمة من wikipedia AZ

Çəmən güllücəsi (lat. Lathyrus pratensis) — paxlakimilər fəsiləsinin güllücə cinsinə aid bitki növü.

Hündürlüyü (40) 55-100 sm, gövdəsi düz, uzanan və ya ilişən, sivri dördtinli və budaqlanan çoxillik ot bitkisidir. Kökümsovu nazik, şaxəli və zoğ əmələgətirəndir. Yalançı zoğları iri olub, yarpaqcığı xatırladır, uzunsov və ya yumurtaşəkilli-neştərvaridir, oxşəkilli əsası vardır, sivriləşmiş, qısa və ya bəzən saplaqla eynidir. Saplaq qanadsız, üst tərəfdən novşəkilli, sadə və ya şaxələnən bığcığı, nadir halda ucu vardır.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia AZ

Ytbysen y ddôl ( الويلزية )

المقدمة من wikipedia CY

Llysieuyn blodeuol (neu legume) yw Ytbysen y ddôl sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Fabaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Lathyrus pratensis a'r enw Saesneg yw Meadow vetchling.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Ytbysen y Ddôl, Ffacbysen y Weirglodd, Pupys y Waun, Ydbys y Borfa, Ydbysen y Waun, Ytbysen y Waun.

Eraill yn yr un teulu yw: ffa soya (Glycine max), y ffa cyffredin (Phaseolus), pys gyffredin (Pisum sativum), chickpea (Cicer arietinum), cnau mwnci (Arachis hypogaea), pys per (Lathyrus odoratus) a licrs (Glycyrrhiza glabra).

Gweler hefyd

Cyfeiriadau

  1. Gerddi Kew; adalwyd 21 Ionawr 2015
Comin Wikimedia
Mae gan Gomin Wikimedia
gyfryngau sy'n berthnasol i:
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Awduron a golygyddion Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia CY

Ytbysen y ddôl: Brief Summary ( الويلزية )

المقدمة من wikipedia CY

Llysieuyn blodeuol (neu legume) yw Ytbysen y ddôl sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Fabaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Lathyrus pratensis a'r enw Saesneg yw Meadow vetchling. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Ytbysen y Ddôl, Ffacbysen y Weirglodd, Pupys y Waun, Ydbys y Borfa, Ydbysen y Waun, Ytbysen y Waun.

Eraill yn yr un teulu yw: ffa soya (Glycine max), y ffa cyffredin (Phaseolus), pys gyffredin (Pisum sativum), chickpea (Cicer arietinum), cnau mwnci (Arachis hypogaea), pys per (Lathyrus odoratus) a licrs (Glycyrrhiza glabra).

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Awduron a golygyddion Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia CY

Hrachor luční ( التشيكية )

المقدمة من wikipedia CZ
 src=
Nákres rostliny

Hrachor luční (Lathyrus pratensis) je žlutě kvetoucí popínavá rostlina, jeden z mnoha druhů širokého rodu hrachor. Je často ke spatření na loukách kde je vysévána společně s travinami a slouží jako vydatné krmivo pro domácí býložravá zvířata.

Výskyt

Vyrůstá v celé Evropě, na východ až po oblast Kavkazu, Himálaj a západní Čínu, řídce roste i na severu Afriky a v Etiopii. Tento druh byl zavlečen do Severní Ameriky i na Nový Zéland. V České republice se hrachor luční přirozeně vyskytuje na celém území poměrně hojně.

Je to světlomilná, víceletávytrvalá bylina které se nejlépe daří ve vlhkých, ale nezamokřených půdách dostatečně zásobeních živinami, roste v lučních porostech od sušších luk až po louky rašelinné. Je tolerantní k nižšímu pH půdy. Nejčastěji se vyskytuje ve společenstvech svazů Molinion caeruleae a Potentillion anserinae.[1][2][3]

Popis

Výběžkatá, víceletá až vytrvalá rostlina která se rozrůstá sítí dlouhých podzemních výběžků s četnými kořeny. Z nich vyrůstají tenké, hranaté, rozvětvené lodyhy které jsou poléhavé nebo popínavé, dlouhé 40 až 100 cm a bývají porostlé krátkými, přitisklými chloupky. Lodyhy, primárně vyrůstající u kořenového krčku a později také z vegetativních pupenů z podzemních výběžků, jsou porostlé jednojařmými sudozpeřenými listy s rozvětveným úponkem na konci řapíku. Na úzce vejčitých až kopinatých, jemně chlupatých nebo lysých lístcích 12 až 35 mm dlouhých a 2 až 12 mm širokých jsou zřetelné tři řady podélné žilnatiny. Listy s řapíky mají šípovité palisty dosahující velikosti téměř jako vlastní lístky.

Z úžlabí podpůrného listu vyrůstá na dlouhé stopce krátké, jednostranné hroznovité květenství nejčastěji se 2 až 12 většími květy jasně žluté barvy které jsou dlouhé 10 až 12 mm. Na jedné lodyze je zpravidla několik květenství. Květ má pravidelný, zvonkovitý, pěticípý, přitiskle chlupatý kalich s lístky přibližně stejně velkými a dále citrónově žlutou motýlovitou korunu s obvejčitou pavézou, s křídly s oušky a kratším člunkem. Tyčinky jsou dvoubratré, podlouhlý vícesemenný semeníkčnělku ke konci se hřbetu zmáčknutou. Květy jsou cizosprašné, opylovány jsou hmyzem.

Kvete v červnu až srpnu, z jednoho květenství se vyvine zpravidla 2 až 6 lysých, tenkých, dlouhých, hnědočerné až černě zbarvených lusků. Ty jsou v době zralostí (v srpnu až září) pukavé, poltí se ve dvě zkrucující se chlopně. V lusku je zpravidla 3 až 8 kulatých, 3 mm velkých tmavě zelených, kropenatých semen.[1][2][4][5]

Význam

Hrachor luční je významná jetelovina která se vysévá ve vyšlechtěných odrůdách a pak používá jako krmivo pro hospodářská zvířata. Píce z něho je velmi kvalitní, obsahuje až 25 % dusíkatých látek. Nejčastěji se vysévá většinou ve směskách s vyššími travami kterých se v soutěži o světlo poléhavé lodyhy hrachoru lučního svými úponky přichycují. Sklízí se od počátku kvetení až do období nasazování lusků jak na zelené krmení, tak i na senáž, možno kosit i dvakrát ročně. Z rostlin se při sušení odrolují lístky a tudíž se na seno nesuší, obvykle se senážuje. Pastva a sešlapávání rostlinám škodí.

Čerstvá píce s větším množstvím hrachoru lučního může pro vyšší obsah fenolických kyselin způsobovat u některých zvířat nadýmání, nechává se proto před zkmením mírně zavadnout. Při kvetení je vydatnou medonosnou rostlinou.[2][4]

Reference

  1. a b HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Hrachor luční [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 24.01.2008 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. (česky)
  2. a b c NOVOTNÁ, Romana; KOBES, Milan. Jeteloviny - 2. část: Hrachor luční [online]. Zemědělská fakulta, Jihočeská Univerzita, České Budějovice [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. (česky)
  3. CHYTRÝ, Milan; KUČERA, Tomáš; KOČÍ, Martin. Katalog biotopů České republiky – I. vydání [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, rev. 2001 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. ISBN 80-86064-55-7. (česky)
  4. a b BOJAROVÁ, Jana. Pícninářské a semenářské vlastnosti leguminóz rodů Lathyrus a Vicia. České Budějovice, 2011 [cit. 12.05.2013]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Milan Kobes. Dostupné online.
  5. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Hrachor luční [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2013-05-12]. S. 350-351. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia autoři a editory
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia CZ

Hrachor luční: Brief Summary ( التشيكية )

المقدمة من wikipedia CZ
 src= Nákres rostliny

Hrachor luční (Lathyrus pratensis) je žlutě kvetoucí popínavá rostlina, jeden z mnoha druhů širokého rodu hrachor. Je často ke spatření na loukách kde je vysévána společně s travinami a slouží jako vydatné krmivo pro domácí býložravá zvířata.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia autoři a editory
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia CZ

Gul fladbælg ( الدانماركية )

المقدمة من wikipedia DA

Gul fladbælg (Lathyrus pratensis) er en 30-90 cm lang, klatrende eller opstigende urt, der vokser på enge og i vejkanter. Kreaturerne æder ikke gerne gul fladbælg, da den indeholder bitterstoffer. Den er dog ikke giftig.

Beskrivelse

Gul fladbælg er en flerårig, urteagtig plante med en stærkt forgrenet, krybende, opstigende eller klatrende vækst. Stænglerne er firkantede og spredt behårede. Bladene er ligefinnede med blot ét par småblade og én eller flere, endestillede slyngtråde. Både akselbladene og småbladene er smalt elliptiske og helrandede. Bladribberne er bueformede eller næsten parallelle. Begge bladsider er lyst græsgrønne.

Blomstringen sker i juni-juli, hvor man finder 5-10 blomster i små klaser fra bladhjørnerne. Blomsterne er 5-tallige og har typisk ærteblomstform. Alle kronblade er varmt gule. Frugterne er bælge med mange, sorte frø.

Rodnettet består af en kraftig pælerod med mange siderødder. Planten har symbiose med bakterien Rhizobium leguminosarum, som stiller ammoniumkvælstof til rådighed for planten.

Højde x bredde og årlig tilvækst: 0,60 x 0,30 m (60 x 30 cm/år). Højde betyder her skudlængden og bredde betyder løvmassens tykkelse.

Voksested

Indikatorværdier Gul fladbælg L = 7 T = 5 K = x F = 6 R = 7 N = 6

Gul fladbælg er udbredt i Nordafrika, Etiopien, Mellemøsten, Kaukasus, Iran, Himalaya, Centralasien, Sibirien, Østasien og Europa, herunder i Danmark, hvor den er almindelig. Den er knyttet til lysåbne eller let skyggede voksesteder med mineralrig, fugtig jord.

På de næringsrige lavmoser langs de vandløb, der føder bjergsøen Malham Tarn i Yorkshire, England, findes arten sammen med bl.a. hundehvene, krybhvene, draphavre, blågrøn star, purpurgøgeurt, dyndpadderok, fåresvingel, trævlekrone, leverurt, tagrør, kragefod og nyrebladet ranunkel[1]

Note

Kilder

  • Signe Frederiksen et al., Dansk flora, 2. udgave, Gyldendal 2012. ISBN 8702112191.

Eksterne henvisninger

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia-forfattere og redaktører
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia DA

Gul fladbælg: Brief Summary ( الدانماركية )

المقدمة من wikipedia DA

Gul fladbælg (Lathyrus pratensis) er en 30-90 cm lang, klatrende eller opstigende urt, der vokser på enge og i vejkanter. Kreaturerne æder ikke gerne gul fladbælg, da den indeholder bitterstoffer. Den er dog ikke giftig.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia-forfattere og redaktører
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia DA

Wiesen-Platterbse ( الألمانية )

المقدمة من wikipedia DE

Die Wiesen-Platterbse[1] (Lathyrus pratensis), auch Wicke genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Platterbsen (Lathyrus). Sie ist die in Mitteleuropa am häufigsten vorkommende Lathyrus-Art.

Beschreibung

 src=
Illustration aus Sturm
 src=
Laubblatt mit Ranke
 src=
Der Stängel (hier im Durchschnitt) ist vierkantig und schmal geflügelt.
 src=
Zygomorphe Blüte
 src=
Blüte, unten geöffnet und Staubfädenröhre sichtbar.
 src=
Unreife Hülsenfrüchte
 src=
Samen

Erscheinungsbild und Blatt

Die Wiesen-Platterbse wächst als sommergrüne, ausdauernde, krautige Pflanze und erreicht Wuchshöhen von 30 bis 60,[1] selten bis zu 100 Zentimetern. Die oberirdischen Pflanzenteile sind kahl bis zerstreut behaart (Indument). Sie besitzt oft mehrere, aufsteigende oder kletternde, vierkantige Stängel, die oft stark verzweigt und ungeflügelt sind.[1]

Die wechselständig am Stängel angeordneten Laubblätter sind in Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Die gefiederte Blattspreite bestehen aus nur einem einzigen Fiederpaar und einer oder mehreren endständigen Ranken.[1] Die Fiederblättchen sind lanzettlich bis schmal elliptisch. Oft sind die Fiederblätter auf der Unterseite deutlich mehr- und längsnervig.[1] Die Nebenblätter sind pfeilförmig und nur wenig kleiner und von vergleichbarer Form wie die Fiederblätter.

Blütenstand und Blüte

Die Blütezeit reicht von Juni bis August. Über einem langen Blütenstandsschaft sitzen meist fünf bis zehn (drei bis zwölf[1]) Blüten in einem traubigen Blütenstand zusammen. Die zwittrigen Blüten sind etwa 15 Millimeter lang, zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die fünf kräftig gelben Kronblätter bilden die typische Form der Schmetterlingsblüte.

Frucht und Samen

Die kahle,[1] bei Reife schwarze Hülsenfrucht ist bei einer Länge von 2,5 bis 3,5 Zentimetern[1] länglich und flach. Die Samen sind kugelig.

Chromosomensatz

Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 14 oder 28.[2]

Ökologie

Bei der Wiesen-Platterbse handelt es sich um einen mesomorphen Hemikryptophyten.[1] Vegetative Vermehrung erfolgt durch lange, unterirdische Ausläufer.

Die Wiesen-Platterbse wurzelt bis 25, selten bis über 100 Zentimeter tief. Als Symbiose beinhalten Wurzelknöllchen das stickstoffbindende Knöllchenbakterium Rhizobium leguminosarum.

Die Bestäubung erfolgt durch Insekten.[1] Blütenökologisch handelt es sich um „Schmetterlingsblumen mit Klappmechanismus“. Der Pollen wird an der Griffelbürste abgelagert. Als „Kraftblumen“ können die Blüten nur von großen Bienen, besonders von Hummeln geöffnet werden.

Die Hülsenfrüchte öffnen sich wie ein typischer Austrocknungsstreuer, also xerochas (Selbstausbreitung[1]). Im reifen Zustand von August bis September färben sich die Hülsenfrüchte schwarz und können deshalb besonders intensiv Wärme aufnehmen. Die kugeligen Samen breiten sich als Bodenroller aus; daneben erfolgt oft eine Zufallsausbreitung der Samen durch das Heu usw.

Von Rindern wird die Wiesen-Platterbse meist gemieden, da sie Bitterstoffe enthält. Giftig ist sie aber nicht. Sie ist die bevorzugte Raupenfutterpflanze des Tintenfleck-Weißlings (Leptidea sinapis).

Vorkommen

Das Verbreitungsgebiet der Wiesen-Platterbse erstreckt sich über die gemäßigten Gebieten Eurasiens bis in die Subtropen Ostafrikas. In Nordamerika ist die Wiesen-Platterbse eingebürgert und zählt dort zu den Neophyten.

In den Allgäuer Alpen steigt die Art am Südhang des Kegelkopfs in Bayern bis zu 1800 m Meereshöhe auf[3].

Die Wiesen-Platterbse wächst auf nährstoffreichen, nicht zu trockenen Wiesen. Sie gedeiht am besten auf lehmigen und humusreichen Böden. Im pflanzensoziologischen System ist die Wiesen-Platterbse in Mitteleuropa eine Charakterart der Klasse Molinio-Arrhenatheretea, sie kommt aber auch in Gesellschaften des Verbands Trifolion medii oder des Verbands Polygono-Trisetion vor.[2]

Taxonomie

Die Erstveröffentlichung von Lathyrus pratensis erfolgte durch Carl von Linné. Das Artepitheton pratensis bedeutet „auf Wiesen wachsend“.

Trivialnamen

Andere Trivialnamen sind oder waren Honigwicken (Schlesien), Gelber Klee (Bern), Geele Quintches (Ostfriesland), Strümpf (St. Gallen bei Sargans), Schüala (St. Gallen bei Sargans), Gelbe Vogelwicki (Schweiz) und Wie (Schlesien).[4]

Nutzung

In der Heilkunde wurde früher das Wickenmehl („farina fabarum“) pharmazeutisch verwendet.[5]

Quellen

Literatur

  • Henning Haeupler, Thomas Muer: Bildatlas der Farn- und Blütenpflanzen Deutschlands. Hrsg.: Bundesamt für Naturschutz (= Die Farn- und Blütenpflanzen Deutschlands. Band 2). Eugen Ulmer, Stuttgart (Hohenheim) 2000, ISBN 3-8001-3364-4.
  • Wolfgang Adler, Karl Oswald, Raimund Fischer: Exkursionsflora von Österreich. Hrsg.: Manfred A. Fischer. Eugen Ulmer, Stuttgart/Wien 1994, ISBN 3-8001-3461-6.
  • Christian Heitz: Schul- und Exkursionsflora für die Schweiz. Mit Berücksichtigung der Grenzgebiete. Bestimmungsbuch für die wildwachsenden Gefässpflanzen. Begründet von August Binz. 18. vollständig überarbeitete und erweiterte Auflage. Schwabe & Co., Basel 1986, ISBN 3-7965-0832-4.
  • Erich Oberdorfer: Pflanzensoziologische Exkursionsflora. Unter Mitarbeit von Theo Müller. 6., überarbeitete und ergänzte Auflage. Eugen Ulmer, Stuttgart (Hohenheim) 1990, ISBN 3-8001-3454-3.
  • Konrad von Weihe (Hrsg.): Illustrierte Flora. Deutschland und angrenzende Gebiete. Gefäßkryptogamen und Blütenpflanzen. Begründet von August Garcke. 23. Auflage. Paul Parey, Berlin/Hamburg 1972, ISBN 3-489-68034-0.
  • Ruprecht Düll, Herfried Kutzelnigg: Taschenlexikon der Pflanzen Deutschlands und angrenzender Länder. Die häufigsten mitteleuropäischen Arten im Porträt. 7., korrigierte und erweiterte Auflage. Quelle & Meyer, Wiebelsheim 2011, ISBN 978-3-494-01424-1.

Einzelnachweise

  1. a b c d e f g h i j k Lathyrus pratensis L., Wiesen-Platterbse. FloraWeb.de
  2. a b Erich Oberdorfer: Pflanzensoziologische Exkursionsflora für Deutschland und angrenzende Gebiete. Unter Mitarbeit von Angelika Schwabe und Theo Müller. 8., stark überarbeitete und ergänzte Auflage. Eugen Ulmer, Stuttgart (Hohenheim) 2001, ISBN 3-8001-3131-5, S. 618.
  3. Erhard Dörr, Wolfgang Lippert: Flora des Allgäus und seiner Umgebung. Band 2, IHW, Eching 2004, ISBN 3-930167-61-1, S. 158.
  4. Georg August Pritzel, Carl Jessen: Die deutschen Volksnamen der Pflanzen. Neuer Beitrag zum deutschen Sprachschatze. Philipp Cohen, Hannover 1882, S. 204, online.
  5. Jürgen Martin: Die ‚Ulmer Wundarznei‘. Einleitung – Text – Glossar zu einem Denkmal deutscher Fachprosa des 15. Jahrhunderts. Königshausen & Neumann, Würzburg 1991 (= Würzburger medizinhistorische Forschungen. Band 52), ISBN 3-88479-801-4 (zugleich Medizinische Dissertation Würzburg 1990), S. 191.

Weblinks

 src=
– Album mit Bildern, Videos und Audiodateien
 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia DE

Wiesen-Platterbse: Brief Summary ( الألمانية )

المقدمة من wikipedia DE

Die Wiesen-Platterbse (Lathyrus pratensis), auch Wicke genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Platterbsen (Lathyrus). Sie ist die in Mitteleuropa am häufigsten vorkommende Lathyrus-Art.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia DE

Lathyrus pratensis ( الإسكتلنديون )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Lathyrus pratensis or dug's-pease, craw's-pease, is a perennial legume that growes tae 1.2 m in hicht.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Niitosáhpal ( سامي الشمالية )

المقدمة من wikipedia emerging languages
Lathyrus pratensis Sturm16.jpg
Lathyrus pratensis - aas-seahernes.jpg

Niitosáhpal (Lathyrus pratensis) lea maŋgajagát šaddu, mas leat fiskes lieđit. Niitosáhpal gullá eartašattuide.

Geavaheapmi

Niitosáhpal geavahuvvo fuođarin danin, go das leat olu proteiinnat. Das lea maiddái ráhkaduvvon deaja vuogehit vuoiŋŋahatváttisvuođaid.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Niitosáhpal: Brief Summary ( سامي الشمالية )

المقدمة من wikipedia emerging languages
Lathyrus pratensis Sturm16.jpg Lathyrus pratensis - aas-seahernes.jpg

Niitosáhpal (Lathyrus pratensis) lea maŋgajagát šaddu, mas leat fiskes lieđit. Niitosáhpal gullá eartašattuide.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Хъæдургæрдæг ( الأوسيتية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Хъæдургæрдæг[1] (лат. Lathyrus pratensis, уырыс. Чина луговая) у, хъæдурхуызты бинонтæм чи хауы, ахæм бирæазон кæрдæг зайæгой.

Фиппаинæгтæ

  1. Абайты Васо. Ирон æвзаджы историон-этимологион дзырдуат. II-æм том. ССРЦ-ы Зонæдты Академийы рауагъдад. Ленинград, 1973.


ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Хъæдургæрдæг: Brief Summary ( الأوسيتية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Хъæдургæрдæг (лат. Lathyrus pratensis, уырыс. Чина луговая) у, хъæдурхуызты бинонтæм чи хауы, ахæм бирæазон кæрдæг зайæгой.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lathyrus pratensis ( الإنجليزية )

المقدمة من wikipedia EN

Lathyrus pratensis or meadow vetchling,[1] yellow pea,[2] meadow pea[3] and meadow pea-vine, is a perennial legume that grows to 1.2 m in height.

The hermaphrodite flowers are pollinated by bees. As a perennial, this plant reproduces itself over many years, spreading out from the point it was introduced, especially in damp grassy areas. This plant has been propagated in the past as animal fodder.

Lathyrus pratensis is also a host plant for ovipositioning of the wood white butterfly (Leptidea sinapis).[4]

Description

Meadow vetchling is a perennial plant with a limp, unwinged stem that grows to 25 to 60 cm (10 to 24 in) and is erect and hairy. The leaves are alternate with short stalks and large stipules. The leaf blades are pinnate with a single pair of broad lanceolate leaflets with blunt tips, entire margins and a terminal unbranched tendril. The inflorescence has a long stem and a cluster of five to twelve yellow flowers, each 10 to 16 mm (0.4 to 0.6 in) long. These have five sepals and five petals and are irregular. The uppermost petal is known as the "standard", the lateral two as the "wings" and the lowest two are joined to form the "keel". There are ten stamens and a single carpel. The fruit is a long black pod. This plant flowers from June to August.[5]

Distribution and habitat

Meadow vetchling is native to Europe and Asia, but has been introduced to other parts of the world.[6] In the United States, this plant is found primarily in the northwestern states of Oregon and Alaska. Its typical habitat is rough grassy places, broad-leaved woodland, forest margins, hedgerows and banks where it uses its tendrils to clamber over other vegetation.[5]

References

  1. ^ BSBI List 2007 (xls). Botanical Society of Britain and Ireland. Archived from the original (xls) on 2015-06-26. Retrieved 2014-10-17.
  2. ^ Stokoe, W.J. The Observer's Book of Wild Flowers (1965 ed.). Frederick Warne & Co. Ltd. p. 87.
  3. ^ "Lathyrus pratensis". Germplasm Resources Information Network (GRIN). Agricultural Research Service (ARS), United States Department of Agriculture (USDA). Retrieved 3 June 2015.
  4. ^ Clarke, S. A.; Green, D. G.; Joy, J.; Wollen, K.; Butler, I. (2011-04-01). "Leptidea sinapis (Wood White butterfly) egg-laying habitat and adult dispersal studies in Herefordshire". Journal of Insect Conservation. 15 (1-2): 23–35. doi:10.1007/s10841-010-9300-8. ISSN 1366-638X.
  5. ^ a b "Meadow vetchling: Lathyrus pratentensis". NatureGate. Retrieved 2013-12-31.
  6. ^ ILDIS: International Legume Database and Information System, retrieved 3 June 2015

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia EN

Lathyrus pratensis: Brief Summary ( الإنجليزية )

المقدمة من wikipedia EN

Lathyrus pratensis or meadow vetchling, yellow pea, meadow pea and meadow pea-vine, is a perennial legume that grows to 1.2 m in height.

The hermaphrodite flowers are pollinated by bees. As a perennial, this plant reproduces itself over many years, spreading out from the point it was introduced, especially in damp grassy areas. This plant has been propagated in the past as animal fodder.

Lathyrus pratensis is also a host plant for ovipositioning of the wood white butterfly (Leptidea sinapis).

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia EN

Lathyrus pratensis ( الإسبانية، القشتالية )

المقدمة من wikipedia ES

Lathyrus pratensis es una planta del género Lathyrus de la familia de las fabáceas. Tiene alrededor de 160 especies.

 src=
Habitus
 src=
Hojas
 src=
Detalle de la flor

Descripción

Es una planta trepadora, perenne, de tallos angulares de hasta 1,2 m. Las hojas tienen sólo un par de folíolos con un zarcillo terminal; estípulas grandes, foliformes, sagitadas. Flores amarillas, 5-12 en inflorescencias de largos cabillos mucho más largas que las hojas; pétalos 1-1,6 cm. Vaina negra. Es una especie muy variable.

Hábitat

Habita en prados de siega y malezas.

Distribución

Por toda Europa.

Taxonomía

Lathyrus pratensis fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 733. 1753.[1][2]

Citología

Número de cromosomas de Lathyrus pratensis (Fam. Leguminosae) y táxones infraespecíficos: 2n=28[3]

Etimología

Lathyrus: nombre genérico derivado del griego que se refiere a un antiguo nombre del "gisante".[4]

pratensis: epíteto latíno que significa "de los prados"[5]

Variedad aceptada
Sinonimia
  • Orobus pratensis Stokes[2]

Nombres comunes

  • Castellano: arbelleta, arveja de campo, arvejana, hierba guisantina, latiro de prado, latiro de prados (2), látiro de prado.(el número entre paréntesis indica las especies que tienen el mismo nombre en España)[6]

Referencias

  1. «Lathyrus pratensis». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. Consultado el 9 de marzo de 2015.
  2. a b «Lathyrus pratensis». The Plant List. Consultado el 9 de marzo de 2015.
  3. Números cromosomáticos de plantas occidentales, 251-260. Pajarón Sotomayor, S. (1983) Anales Jard. Bot. Madrid 40(1): 271-275
  4. «En nombres Botánicos». www.calflora.net. Consultado el 9 de marzo de 2015.
  5. «En Epítetos Botánicos». www.winternet.com. Consultado el 9 de marzo de 2015.
  6. «Lathyrus pratensis». Real Jardín Botánico: Proyecto Anthos. Consultado el 9 de marzo de 2015.

Bibliografía

  1. Gleason, H. A. & A.J. Cronquist. 1991. Man. Vasc. Pl. N.E. U.S. (ed. 2) i–910. New York Botanical Garden, Bronx.
  2. Hitchcock, C. H., A.J. Cronquist, F. M. Ownbey & J. W. Thompson. 1961. Saxifragaceae to Ericaceae. Part III: 614pp. In C. L. Hitchcock Vasc. Pl. Pacif. N.W.. University of Washington Press, Seattle.
  3. Nasir, E. & S. I. Ali (eds). 1980-2005. Fl. Pakistan Univ. of Karachi, Karachi.
  4. Scoggan, H. J. 1978. Dicotyledoneae (Saururaceae to Violaceae). 3: 547–1115. In Fl. Canada. National Museums of Canada, Ottawa.
  5. Voss, E. G. 1985. Michigan Flora. Part II Dicots (Saururaceae-Cornaceae). Bull. Cranbrook Inst. Sci. 59. xix + 724.

General:

  1. Flora of China Editorial Committee. 2010. Flora of China (Fabaceae). 10: 1–642. In C. Y. Wu, P. H. Raven & D. Y. Hong (eds.) Fl. China. Science Press & Missouri Botanical Garden Press, Beijing & St. Louis.
 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores y editores de Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia ES

Lathyrus pratensis: Brief Summary ( الإسبانية، القشتالية )

المقدمة من wikipedia ES

Lathyrus pratensis es una planta del género Lathyrus de la familia de las fabáceas. Tiene alrededor de 160 especies.

 src= Habitus  src= Hojas  src= Detalle de la flor
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores y editores de Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia ES

Aas-seahernes ( الإستونية )

المقدمة من wikipedia ET

Aas-seahernes (Lathyrus pratensis) on seaherne perekonda kuuluv taimeliik.

Taime kõrgus on 20–70 cm.

On ainus looduslik kollaste õitega seahernes. Õitseb maist septembrini, harvem kauemgi. Kollased õied on 5–9 kaupa hõredas kobaras.

Lehed ühepaari lehekestega ja tipul köitraagutega. Lehe alusel on noolekujuline abileht, mis on lehekesest tavaliselt suurem.

Eestis esineb sageli niitudel ja teeservades.

Välislingid


ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipeedia autorid ja toimetajad
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia ET

Aas-seahernes: Brief Summary ( الإستونية )

المقدمة من wikipedia ET

Aas-seahernes (Lathyrus pratensis) on seaherne perekonda kuuluv taimeliik.

Taime kõrgus on 20–70 cm.

On ainus looduslik kollaste õitega seahernes. Õitseb maist septembrini, harvem kauemgi. Kollased õied on 5–9 kaupa hõredas kobaras.

Lehed ühepaari lehekestega ja tipul köitraagutega. Lehe alusel on noolekujuline abileht, mis on lehekesest tavaliselt suurem.

Eestis esineb sageli niitudel ja teeservades.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipeedia autorid ja toimetajad
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia ET

Niittynätkelmä ( الفنلندية )

المقدمة من wikipedia FI

Niittynätkelmä (Lathyrus pratensis) on keltakukkainen monivuotinen hernekasvi.

Ulkonäkö

 src=
Niittynätkelmän lehtiä ja kärhiä.
 src=
Niittynätkelmä kuvattuna teoksessa Deutschlands Flora in Abbildungen (1796).

Niittynätkelmän rento varsi kasvaa 25–60 cm pitkäksi. Varsi on siipipalteeton ja tavallisesti karvainen. Lehdet ovat yksiparisia ja kärhellisiä. Lehdykät ovat suikeita ja suippoja, korvakkeet ovat isoja ja keihästyvisiä. Niittynätkelmän kukinto on pyöreähkö, 5–12-kukkainen terttu. Yksittäiset kukat ovat huulimaisia ja kirkkaan keltaisia, teriö on kooltaan 10–16 mm. Niittynätkelmä kukkii Suomessa kesä-elokuussa. Kukinnan jälkeen kypsyvät mustat, 2–4 cm pitkät palot. Niittynätkelmä on myrkyllinen laji.[1] Niittynätkelmän kukat muistuttavat hieman keltamaitetta (Lotus corniculatus).

Levinneisyys

Niittynätkelmä kasvaa villinä lähes koko Euroopassa Portugalia ja Espanjan keski- ja eteläosia lukuun ottamatta. Levinneisyysalue ulottuu edelleen Keski-Aasiaan, Kaukasukselle, Lähi-itään ja Turkkiin. Ihmisen mukana laji on levinnyt myös muualle, esimerkiksi Yhdysvaltojen ja Kanadan itäosiin.[2] Suomessa niittynätkelmää voi tavata koko maassa. Lappia lukuun ottamatta laji on varsin yleinen.[1] Suomessa niittynätkelmän katsotaan olevan maan eteläosissa alkuperäinen laji, pohjoisempana muinaistulokas.[3]

Elinympäristö

Niittynätkelmä kasvaa aurinkoisilla niityillä, tienvarsilla, heinäpelloissa ja ruohoisissa metsissä.[1] Lehdissä olevilla kärhillään kasvi tarttuu mihin tahansa tukeen tai omiin varsiinsa muodostaen läpitunkemattomia takkuisia kasvustoja, usein yhdessä hiirenvirnan (Vicia cracca) kanssa.

Käyttö

Niittynätkelmää käytetään rehuna sen valkuaisainepitoisuuden takia.[4]

Lähteet

  • Oulun kasvit. Piimäperältä Pilpasuolle. Toim. Kalleinen, Lassi & Ulvinen, Tauno & Vilpa, Erkki & Väre, Henry. Luonnontieteellinen keskusmuseo, Kasvimuseo, Norrlinia 11 / Oulun kaupunki, Oulun seudun ympäristövirasto, julkaisu 2/2005. Yliopistopaino, Helsinki 2005.
  • Retkeilykasvio. Toim. Hämet-Ahti, Leena & Suominen, Juha & Ulvinen, Tauno & Uotila, Pertti. Luonnontieteellinen keskusmuseo, Kasvimuseo, Helsinki 1998.

Viitteet

  1. a b c Retkeilykasvio 1998, s. 281.
  2. Arne Anderberg: Den virtuella floran: Gulvial Naturhistoriska riksmuseet. Viitattu 24.2.2011. (ruotsiksi)
  3. Oulun kasvit 2005, s. 290.
  4. Arto Kanerva: Kasveja Laitilan lehdoista lailanet.fi. Viitattu 24.7.2007.

Aiheesta muualla

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedian tekijät ja toimittajat
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia FI

Niittynätkelmä: Brief Summary ( الفنلندية )

المقدمة من wikipedia FI

Niittynätkelmä (Lathyrus pratensis) on keltakukkainen monivuotinen hernekasvi.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedian tekijät ja toimittajat
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia FI

Gesse des prés ( الفرنسية )

المقدمة من wikipedia FR

Lathyrus pratensis

La Gesse des prés, Lathyrus pratensis, est une espèce de plantes herbacées de la famille des Fabaceae (de la sous-famille des Faboideae selon la classification phylogénétique).

Habitat

Endroits herbeux : prés, talus.

Description

Les inflorescences sont disposées en grappes de 5 à 12 fleurs d'un jaune lumineux. Sa tige, angulaire, la distingue des autres gesses. Les feuilles se terminent par une vrille.

Répartition

Elle est originaire d'Europe, d'Asie et d'Afrique du Nord.

Vulnérabilité

Catégorie de l’UICN: LC, Préoccupation mineure.

Caractéristiques

Organes reproducteurs
Graine
Habitat et répartition
  • Habitat type : ourlets basophiles médioeuropéens mésohydriques
  • Aire de répartition : eurasiatique méridional

Données d'après : Julve, Ph., 1998 ff. - Baseflor. Index botanique, écologique et chorologique de la flore de France. Version : 23 avril 2004.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia FR

Gesse des prés: Brief Summary ( الفرنسية )

المقدمة من wikipedia FR

Lathyrus pratensis

La Gesse des prés, Lathyrus pratensis, est une espèce de plantes herbacées de la famille des Fabaceae (de la sous-famille des Faboideae selon la classification phylogénétique).

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia FR

Peasairín buí ( الأيرلندية )

المقدمة من wikipedia GA

Is planda é an peasairín buí.

 src=
Is síol é an t-alt seo. Cuir leis, chun cuidiú leis an Vicipéid.
Má tá alt níos forbartha le fáil i dteanga eile, is féidir leat aistriúchán Gaeilge a dhéanamh.


ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Údair agus eagarthóirí Vicipéid
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia GA

Łučny hróšik ( اللغة الصربية العليا )

المقدمة من wikipedia HSB

Łučny hróšik (Lathyrus pratensis) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).

Wopis

Stejnišćo

Rozšěrjenje

Wužiwanje

Nóžki

  1. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 156.
  2. W internetowym słowniku: Platterbse

Žórła

  • Aichele, D., Golte-Bechtle, M.: Was blüht denn da: Wildwachsende Blütenpflanzen Mitteleuropas. Kosmos Naturführer (1997)
  • Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
  • Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
  • Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)

Eksterne wotkazy

Commons
Hlej wotpowědne dataje we Wikimedia Commons:
Łučny hróšik
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia HSB

Łučny hróšik: Brief Summary ( اللغة الصربية العليا )

المقدمة من wikipedia HSB

Łučny hróšik (Lathyrus pratensis) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia HSB

Fuglaertur ( الآيسلندية )

المقدمة من wikipedia IS

Fuglaertur (fræðiheiti Lathyrus pratensis) er jurt af ertublómaætt. Þær vaxa oft í þéttum breiðum. Fuglaertur eru fremur hávaxin jurt (30-59 sm) með vafþráðum og gulum blómum. Jurtin vex í mólendi, graslendi, skóglendi eða kjarri. Fuglaertur blómgast í júlí til ágúst.


Heimildir

Wikimedia Commons er með margmiðlunarefni sem tengist
Wikilífverur eru með efni sem tengist
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Höfundar og ritstjórar Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia IS

Fuglaertur: Brief Summary ( الآيسلندية )

المقدمة من wikipedia IS

Fuglaertur (fræðiheiti Lathyrus pratensis) er jurt af ertublómaætt. Þær vaxa oft í þéttum breiðum. Fuglaertur eru fremur hávaxin jurt (30-59 sm) með vafþráðum og gulum blómum. Jurtin vex í mólendi, graslendi, skóglendi eða kjarri. Fuglaertur blómgast í júlí til ágúst.

 src=

Blóm

 src=

Laufblöð

 src=

Aldin

 src=

Fræ


ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Höfundar og ritstjórar Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia IS

Lathyrus pratensis ( الإيطالية )

المقدمة من wikipedia IT

La cicerchia dei prati (nome scientifico Lathyrus pratensis L., 1753) è un piccolo arbusto, erbaceo, a portamento un po' prostrato, appartenente alla famiglia delle Fabaceae.

Sistematica

Il genere Lathyrus è abbastanza corposo: comprende da 100 a 200 specie a seconda delle varie classificazioni di cui almeno 40 vivono spontaneamente in Italia. Nelle classificazioni più vecchie la famiglia di questa specie (Fabaceae) è chiamata Leguminosae ma anche Papilionaceae.
La "Cicerchia dei prati" viene definita una specie molto variabile anche perché il genere è molto articolato e polimorfo. Secondo la classificazione del botanico toscano Adriano Fiori[1] (1865-1950) la nostra specie fa parte della sezione Orobastrum (una delle sei sezioni in cui divide il genere Lathyrus) caratterizzata dall'avere lo stilo non contorto (ma scanalato nella parte inferiore), le foglie con 2 o 4 paia di lobi e i fusti angolosi. In altri testi si preferisce suddividere la famiglia delle Fabaceae in tre sottofamiglie; in questo caso la specie di questa scheda fa parte della sottofamiglia delle Faboideae caratterizzata dall'avere i fiori di tipo spiccatamente papilionaceo, 10 stami e portamento erbaceo (non alberi).

Variabilità

Nell'elenco che segue sono indicate alcune varietà e sottospecie (l'elenco può non essere completo e alcuni nominativi sono considerati da altri autori dei sinonimi della specie principale o anche di altre specie):

  • Lathyrus pratensis L. subsp. pratensis
  • Lathyrus pratensis L. subsp. hallersteinii (Baumg.) Nyman (1889)(sinonimo = Lathyrus hallersteinii Baumg.)
  • Lathyrus pratensis L. subsp. luesseri (Koch) Soják (1983)
  • Lathyrus pratensis L. subsp. velutinus (DC.) Soják (1983)
  • Lathyrus pratensis L. var. montanus Lecoq & Lamotte (1847)
  • Lathyrus pratensis L. var. subalpinus Rouy (1899) (sinonimo = Lathyrus pratensis subsp. luesseri)
  • Lathyrus pratensis L. var. velutinus DC. (1825) (sinonimo = Lathyrus pratensis subsp. velutinus)

Sinonimi

La specie di questa scheda, in altri testi, può essere chiamata con nomi diversi. L'elenco che segue indica alcuni tra i sinonimi più frequenti:

Etimologia

Si dice che il creatore della denominazione del genere sia il botanico francese Joseph Pitton de Tournefort (1656 – 1708). Sembra che pensando alle presunte proprietà afrodisiache di alcune piante del genere abbia accostato due termini: la particella intensiva la e il verbo greco thero (= io riscaldo) e abbia quindi creato il nome del genere lathyrus. In realtà tale nome era conosciuto già nei tempi antichi: Teofrasto lo aveva usato per alcune leguminose. Gli inglesi chiamano questa pianta: Meadow vetchling; i tedeschi la chiamano Wiesen-Platterbse; mentre i francesi Gesse de prés.

Morfologia

 src=
Descrizione delle parti della pianta

L'altezza media di questa pianta va da 20 a 40 cm, ma può arrivare fino a 1 metro di altezza. Il ciclo biologico è perenne. La forma biologica è del tipo emicriptofita scaposa (H scap): quindi sono piante perenni che si propagano per mezzo di gemme poste sul terreno i cui fusti sono mediamente lunghi e con poche foglie.

Radici

La radice è del tipo fascicolato.

Fusto

Il fusto è a portamento rampicante, ma eretto; è angoloso e pubescente con minuti peli nella parte inferiore e subglabro in quella superiore. Alla base può essere legnoso.

Foglie

 src=
Le foglie

La foglia è composta da due segmenti opposti, semplici di forma lineare - lanceolata e termina con un cirro semplice o ramificato (foglia pennato-composta, ossia imparipennata con cirro centrale); alla base del picciolo fogliare (molto più lungo delle foglie) si trovano delle ampie stipole lineari - astate. Le lamine dei lobi sono percorse da nervature parallele che non raggiungono però il margine fogliare. Dimensioni delle foglie: larghezza 2 -3 mm, lunghezza 20 -40 mm; dimensioni delle stipole: larghezza 3 -6 mm, lunghezza 10 -30 mm.

Infiorescenza

 src=
Infiorescenza
Località Cortina (BL) 1300 m s.l.m., luglio 2008

L'infiorescenza si compone di un racemo con 5 – 10 fiori su un peduncolo lungo da 6 a 8 cm. A sua volta ogni fiore è sostenuto da un peduncolo lungo 4 mm.

Fiori

 src=
Il calice
Località Cortina (BL) 1300 m s.l.m., luglio 2008
 src=
La corolla
Località Cortina (BL) 1300 m s.l.m., luglio 2008

I fiori sono delicatamente profumati; sono inoltre ermafroditi, pentameri (calice e corolla a 5 parti) e zigomorfi. In tutto i fiori sono lunghi da 10 a 17 mm.

K (5), C 5, A (5+5), G 1
  • Calice: il calice è obliquamente campanulato, è gamosepalo con dentelli terminali di 2 mm (non tutti uguali, quelli superiori sono più corti, il quinto inferiore è più sviluppato), mentre il tubo del calice è lungo 3 mm ed è pubescente.
  • Corolla: la corolla è dialipetala ed è lunga fino a 2 cm (normalmente 10 -16 mm) con 5 petali gialli (corolla papilionata); quello superiore (che normalmente ha funzioni vessillifere) è spatolato, allargato, eretto e ripiegato in alto lievemente all'indietro; i due petali intermedi (le ali) e i due inferiori sono concresciuti a forma di carena incurvata e ottusa (questa racchiude l'androceo e il gineceo). Dimensione del vessillo: 10 -15 mm; dimensione della carena: 10 -12 mm.
  • Androceo: gli stami sono 10 monadelfi (riuniti tutti alla base in un unico fascetto fino ad un medesimo livello).
  • Gineceo: l'ovario è supero e uniloculare (formato da 1 carpello); lo stilo è ricurvo con stimma apicale ed è pubescente sul lato superiore.
  • Fioritura: la fioritura avviene tra maggio e agosto; i semi maturano tra luglio e settembre o più tardi.
  • Impollinazione: l'impollinazione avviene tramite api (la pianta è comunque anche auto-fertile).

Frutti

 src=
I semi

Il frutto è un legume oblungo, nerastro; a maturità è glabro (inizialmente è peloso) e si apre in due valve (è un frutto deiscente) continue (non divise). Contiene da 4 a 8 semi globosi e lisci (frutto polispermatico – a molto semi). Una particolarità dei semi è che sono privi di albume, in compenso contengono buone riserve proteiche. Dimensione del frutto: lunghezza 2 -4 cm, larghezza 4 -7 mm.

Distribuzione e habitat

  • Geoelemento: il tipo corologico (area di origine) è Eurasiat. (Euro-asiatica: comprende le zone che vanno dall'Europa al Giappone) ma anche Paleotemp. (Paleotemperata: un'area comprendente anche il Nordafrica). In America questa pianta è stata individuata nell'Oregon e in Alaska, ma probabilmente è stata introdotta in tempi storici.
  • Diffusione: la specie di questa scheda è distribuita in quasi tutta l'Europa; fuori dall'Europa si può trovare in Asia e Africa settentrionale. In Italia è una pianta comune.
  • Habitat: queste piante si possono trovare nei prati fertili e concimati, nelle zone a cespuglieti o ai margini dei boschi e campi; ma anche nelle praterie rase rocciose di mezza montagna e pascoli mesofili e igrofili (non secchi). Il substrato può essere sia calcareo che siliceo o intermedio, con pH e livello nutrizionale medio e con valori di umidità medi anch'essi.
  • Diffusione altitudinale: crescono da 0 - 2000 m s.l.m.; quindi questa pianta interessa i piani vegatazionali collinare, montano e subalpino.

Fitosociologia

Dal punto di vista fitosociologico la specie di questa scheda appartiene alla seguente comunità vegetale:

Formazione : comunità delle macro- e megaforbie terrestri;
Classe : Molino - Arrhenatheretea

Usi

Farmacia

  • Proprietà curative: nella medicina popolare viene considerata una pianta risolvente stati di nervosismo. Tuttavia il seme di queste piante può contenere un amminoacido tossico, l'alcaloide latirina, che in quantità rilevanti e prolungate causa danni al sistema nervoso[2]. Questa malattia neurologica è chiamata latirismo.

Industria

L'industria da questa pianta ricava sostanze repellenti (usate nel respingere i topi).

Giardinaggio

La coltivazione di questa pianta è abbastanza facile (è considerata pianta rustica); ha bisogno di una posizione soleggiata con suolo relativamente umido. È una pianta che produce azoto sia per sé che per altre piante che si trovano nelle sue vicinanze. Infatti alcuni Bacteriabatteri, che si trovano nelle sue radici, hanno la proprietà di fissare l'azoto atmosferico.

Pascolo

In passato in alcune zone questa pianta era utilizzata per il foraggio degli animali da pascolo; ora non più.

Galleria d'immagini

Note

  1. ^ Giacomo Nicolini, Enciclopedia Botanica Motta. Volume secondo, Milano, Federico Motta Editore, 1960, p. 631.
  2. ^ Plants For A Future, su pfaf.org. URL consultato il 30 ottobre 2008.

Bibliografia

  • Wolfgang Lippert Dieter Podlech, Fiori, TN Tuttonatura, 1980.
  • Giacomo Nicolini, Enciclopedia Botanica Motta. Volume secondo, Milano, Federico Motta Editore, 1960, p. 631.
  • Sandro Pignatti, Flora d'Italia. Volume primo, Bologna, Edagricole, 1982, p. 691, ISBN 88-506-2449-2.
  • 1996 Alfio Musmarra, Dizionario di botanica, Bologna, Edagricole.
  • AA.VV., Flora Alpina. Volume primo, Bologna, Zanichelli, 2004, p. 884.

 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autori e redattori di Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia IT

Lathyrus pratensis: Brief Summary ( الإيطالية )

المقدمة من wikipedia IT

La cicerchia dei prati (nome scientifico Lathyrus pratensis L., 1753) è un piccolo arbusto, erbaceo, a portamento un po' prostrato, appartenente alla famiglia delle Fabaceae.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autori e redattori di Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia IT

Pievinis pelėžirnis ( اللتوانية )

المقدمة من wikipedia LT
Binomas Lathyrus pratensis

Pievinis pelėžirnis (lot. Lathyrus pratensis, angl. Meadow vetchling, Meadow Pea, Meadow Pea-vine, vok. Wiesen-Platterbse) – pupinių (Fabaceae) šeimos pelėžirnių (Lathyrus) genties augalas. Kėdainiuose dar vadinamas zuikio žirneliais. Savaime paplitęs Europoje ir Azijoje, taip pat ir Lietuvoje. Introdukuotas ir natūralizuotas Šiaurės Amerikoje.

Ekologija

Lathyrus pratensis Sturm16.jpg

Auga pievose, laukuose, pamiškėse ir pakrūmėse, pakelėse, pylimų šlaituose. Mėgsta derlingesnius, vidutinio sunkumo, sunkesnės mechaninės sudėties, nerūgščius, turtingus ir nelabai sausus dirvožemius. Pakenčia pavasarinį užliejimą, šiokią tokią paunksnę.

Žiedus lanko bitės, kamanės, vapsvos, drugiai. Sėklas valgo vabzdžiai. Augalas yra paprastosios garstytės (Leptidea sinapis) lervų maisto šaltinis.

Biologija

Tai daugiametis, iki 120 cm aukščio žolinis augalas. Šakniastiebis plonas, išsišakojęs, iš jo išauga ilgos palaipos. Stiebas liaunas, kylantis ar laipiojantis, briaunotas, nuo pamato šakotas. Lapkočiai latakiški, 1-3 cm ilgio. Priešiškai plunksniški lapai auga poromis iš dviejų pailgų, gyslotų lapelių, su prielapiais ir baigiasi šakotu ar paprastu ūseliu arba dygleliu. Lapeliai pailgai lancetiški ar lancetiški, 2-3 cm ilgio ir 0,3-0,8 cm pločio, lankiškai gysloti, dažnai su 3 ar 5 neryškiomis gyslomis. Juos laiko lancetiški, gysloti, nusmailėję, 2-5 cm ilgio koteliai. Prielapiai esti stambūs, panašūs į lapelius. Ūseliai kabinasi į kaimynines žoles ir kelia į šviesą žiedus.

Žiedynkočiai auga ilgesni už lapus, dažnai truputį lenkti. Žiedkočiai 2-4 mm ilgio, plaukuoti. Ilgakotėse kekėse susitelkę po 5-8 žiedus, kuriuose daug nektaro. Turi varpišką, plaukuotą taurelę. Vainiklapiai penki. Vainikėlis geltonas, atvirkščiai kiaušiniškas, 10-16 mm ilgio. Burės lakštelis dažnai su juosvomis gyslomis. Liemenėlis plokščias, jo vidus plaukuotas. Kuokelių dešimt.

Žydi birželio-liepos mėnesiais. Auga lėtai, pradeda žydėti po trejų metų. Vaisiai – pailgos, plokščios, juosvos, tinkliškai gyslotos, 2,5-4 cm ilgio, su mažu, truputį lenktu snapeliu ankštys. Jose yra po 8-10 sėklų. Sėklos apvalios, šiek tiek suplotos, 2,5-3 mm skersmens, šviesesnės ar tamsesnės rudos spalvos, margos. Dauginasi vegetatyviškai palaipomis ir sėklomis, bet jų sudygsta mažai. Dera per 10 metų. Augalas diploidinis, 2n = 14 arba 28.

Savybės

Tai gera pašarinė žolė, turinti vertingų medžiagų, baltymų daugiau negu dobiluose, bet dėl kartaus skonio žalios žolės galvijai vengia. Be to, ganyklose blogai atželia ir nepakelia mindymo. Žolei džiūstant kartumas nyksta. Labai pageidautinas šienaujamose pievose.

Porūšiai

Yra išskiriamas vienas porūšis ir vienas varietetas:

  • Lathyrus pratensis subsp. velutinus (DC.) Kerguélen
  • Lathyrus pratensis var. velutinus DC.

Galerija

Nuorodos

Literatūra

Vikiteka

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia LT

Pievinis pelėžirnis: Brief Summary ( اللتوانية )

المقدمة من wikipedia LT

Pievinis pelėžirnis (lot. Lathyrus pratensis, angl. Meadow vetchling, Meadow Pea, Meadow Pea-vine, vok. Wiesen-Platterbse) – pupinių (Fabaceae) šeimos pelėžirnių (Lathyrus) genties augalas. Kėdainiuose dar vadinamas zuikio žirneliais. Savaime paplitęs Europoje ir Azijoje, taip pat ir Lietuvoje. Introdukuotas ir natūralizuotas Šiaurės Amerikoje.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia LT

Pļavas dedestiņa ( اللاتفية )

المقدمة من wikipedia LV

Pļavas dedestiņa jeb virklītes (latīņu: lathyrus pratensis) ir daudzgadīgs 30—100 cm augsts lakstaugs. Ļoti bieži sastopams pļavās, krūmājos, grāvmalās. Mietveida sakne tieva, ar daudziem dzinumiem. Stumbrs zarains, rievaini četršķautņains, parasti kāpelējošs, kails, mazliet sarmains. Lapas pamīšus, pāra plūksnaini saliktas, ar vienu lapiņu pāri, galā ar vienkāršām vai zarainām vītēm. Lapiņas lancetiskas, 2—4 cm garas, 0,5—1,2 cm platas, virspusē tumši zaļas, apakšpusē zilgani sarmainas, uz galvenajām dzīslām ar ļoti retām pieguļošām pūkām. Pielapes lielas, plati pusbultveida vai bultveida, ar gludu malu. Zied no jūnija līdz augustam. Ziedkopu kāti daudz garāki par lapām, četršķautņaini. Ziedi ķekaros pa 2—10, dzelteni, ar atstāvošiem, pūkainiem ziedu kātiņiem, apakšējie zobiņi garāki par augšējiem. Vainaglapas 5, vainags tauriņveida; karoga plātne otrādi ovāla, gandrīz apaļa, ar melni iekrāsotām centrālajām dzīslām; buras īsākas, ovālas, pie pamata ar austiņu; laiviņa pusmēnesveida. Auglis — iegarena, tumši brūna, 2,5—3,5 cm gara pāksts. Sēklas dzeltenīgas līdz zaļganpelēkas ar vairāk vai mazāk izteiktu tumši violetu marmorējumu. Vērtīgs lopbarības augs dabiskajās pļavās un ganībās. Ārstniecības augs. Lakstus lieto kā maigu atklepošanas līdzekli, slimojot ar bronhītu, plaušu tuberkulozi un citām elpošanas orgānu slimībām.

Atsauces

Vikikrātuvē par šo tēmu ir pieejami multivides faili. Skatīt: Pļavas dedestiņa
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia autori un redaktori
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia LV

Pļavas dedestiņa: Brief Summary ( اللاتفية )

المقدمة من wikipedia LV

Pļavas dedestiņa jeb virklītes (latīņu: lathyrus pratensis) ir daudzgadīgs 30—100 cm augsts lakstaugs. Ļoti bieži sastopams pļavās, krūmājos, grāvmalās. Mietveida sakne tieva, ar daudziem dzinumiem. Stumbrs zarains, rievaini četršķautņains, parasti kāpelējošs, kails, mazliet sarmains. Lapas pamīšus, pāra plūksnaini saliktas, ar vienu lapiņu pāri, galā ar vienkāršām vai zarainām vītēm. Lapiņas lancetiskas, 2—4 cm garas, 0,5—1,2 cm platas, virspusē tumši zaļas, apakšpusē zilgani sarmainas, uz galvenajām dzīslām ar ļoti retām pieguļošām pūkām. Pielapes lielas, plati pusbultveida vai bultveida, ar gludu malu. Zied no jūnija līdz augustam. Ziedkopu kāti daudz garāki par lapām, četršķautņaini. Ziedi ķekaros pa 2—10, dzelteni, ar atstāvošiem, pūkainiem ziedu kātiņiem, apakšējie zobiņi garāki par augšējiem. Vainaglapas 5, vainags tauriņveida; karoga plātne otrādi ovāla, gandrīz apaļa, ar melni iekrāsotām centrālajām dzīslām; buras īsākas, ovālas, pie pamata ar austiņu; laiviņa pusmēnesveida. Auglis — iegarena, tumši brūna, 2,5—3,5 cm gara pāksts. Sēklas dzeltenīgas līdz zaļganpelēkas ar vairāk vai mazāk izteiktu tumši violetu marmorējumu. Vērtīgs lopbarības augs dabiskajās pļavās un ganībās. Ārstniecības augs. Lakstus lieto kā maigu atklepošanas līdzekli, slimojot ar bronhītu, plaušu tuberkulozi un citām elpošanas orgānu slimībām.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia autori un redaktori
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia LV

Veldlathyrus ( البلجيكية الهولندية )

المقدمة من wikipedia NL

De veldlathyrus (Lathyrus pratensis) is een klimmende, vaste plant uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae). De soort komt van nature voor in Eurazië. De plant groeit op bouw- en grasland, langs wegen en op dijken. Daarnaast wordt de plant gebruikt in bloemweide- en bermmengsels.

De plant wordt 30-120 cm lang en heeft kantige, gevleugelde stengels. Het geveerde blad is lancetvormig en bestaat uit één of twee paar spitse blaadjes en een eindelingse rank. De steunblaadjes hebben de vorm van een halve pijl.

 src=
Stengel
 src=
Zaden

De 1-1,8 cm lange bloem is geel en is iets welriekend. De 1 cm lange kelkbuis is tot op de helft gespleten in vijf driehoekige tanden. De plant bloeit in trossen van vijf tot twaalf bloemen op een lange steel. De bloeitijd is van juni tot augustus.

De vrucht van de veldlathyrus is een peul van 2- cm lang en rijpt van juli tot september. De rijpe peul is zwart en bevat vijf tot twaalf zaadjes. Het duizendkorrelgewicht van de zaden is 11 gram.

Namen in andere talen

  • Duits: Wiesen-Platterbse
  • Engels: Meadow vetchling, Meadow pea
  • Frans: Gesse des prés

Externe link

Wikimedia Commons Mediabestanden die bij dit onderwerp horen, zijn te vinden op de pagina Lathyrus pratensis op Wikimedia Commons.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia-auteurs en -editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NL

Veldlathyrus: Brief Summary ( البلجيكية الهولندية )

المقدمة من wikipedia NL

De veldlathyrus (Lathyrus pratensis) is een klimmende, vaste plant uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae). De soort komt van nature voor in Eurazië. De plant groeit op bouw- en grasland, langs wegen en op dijken. Daarnaast wordt de plant gebruikt in bloemweide- en bermmengsels.

De plant wordt 30-120 cm lang en heeft kantige, gevleugelde stengels. Het geveerde blad is lancetvormig en bestaat uit één of twee paar spitse blaadjes en een eindelingse rank. De steunblaadjes hebben de vorm van een halve pijl.

 src= Stengel  src= Zaden

De 1-1,8 cm lange bloem is geel en is iets welriekend. De 1 cm lange kelkbuis is tot op de helft gespleten in vijf driehoekige tanden. De plant bloeit in trossen van vijf tot twaalf bloemen op een lange steel. De bloeitijd is van juni tot augustus.

De vrucht van de veldlathyrus is een peul van 2- cm lang en rijpt van juli tot september. De rijpe peul is zwart en bevat vijf tot twaalf zaadjes. Het duizendkorrelgewicht van de zaden is 11 gram.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia-auteurs en -editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NL

Gulskolm ( النرويجية )

المقدمة من wikipedia NN

Gulskolm eller gulflatbelg (Lathyrus pratensis) er ei plante i ertefamilien. Arten er utbreidd i Europa, Asia og Nord-Afrika. Planta er kring 40 cm høg med ein oftast snau stengel som kliv i andre plantar. Ho har spisse småblad som er 2-3 cm lange og store spisse øyreblad. Blomstrane er lysgule. Frukta er ein snau eller finhåra skolm som er rundt 30 cm lang.

Gulskolm blømer kring juli på eng, vegkantar og i småskog. Han er vanleg over heile Noreg, og er funnen opp til 1050 m i Hemsedal.

Kjelder

  • Johannes Lid: Norsk-svensk-finsk flora. Det Norske Samlaget, 1985.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NN

Gulskolm: Brief Summary ( النرويجية )

المقدمة من wikipedia NN

Gulskolm eller gulflatbelg (Lathyrus pratensis) er ei plante i ertefamilien. Arten er utbreidd i Europa, Asia og Nord-Afrika. Planta er kring 40 cm høg med ein oftast snau stengel som kliv i andre plantar. Ho har spisse småblad som er 2-3 cm lange og store spisse øyreblad. Blomstrane er lysgule. Frukta er ein snau eller finhåra skolm som er rundt 30 cm lang.

Gulskolm blømer kring juli på eng, vegkantar og i småskog. Han er vanleg over heile Noreg, og er funnen opp til 1050 m i Hemsedal.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NN

Gulflatbelg ( النرويجية )

المقدمة من wikipedia NO

Gulflatbelg, tidligere kalt gulskolm (Lathyrus pratensis) er en plante i erteknappslekta, i erteblomstfamilien (Fabaceae). Den er 30-60 cm høy, og har klaseliknende stender av inntil 12 gule blomster, som kan minne om blomsterstanden til tiriltunge eller krabbekløver.

Planten er lett kjennelig på de smale og lett hårete, utpreget spisse bladene, som sitter parvis midt på en 5 cm lang bladstengel, og som i fortsettelsen av bladstengelen har en krøllet slyngtråd som er karakteristisk. Bladnervene under bladet er meget tydelige.

Når blomsten modner, utvikles den til en sort belg.

Gulskolm vokser på fuktig og fruktbar eng, beitemark, i gressbakker og i veigrøfter. Den er sjelden nord for Troms, og finnes opp til om lag 1.050 meter over havet.

Eksterne lenker

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia forfattere og redaktører
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NO

Gulflatbelg: Brief Summary ( النرويجية )

المقدمة من wikipedia NO

Gulflatbelg, tidligere kalt gulskolm (Lathyrus pratensis) er en plante i erteknappslekta, i erteblomstfamilien (Fabaceae). Den er 30-60 cm høy, og har klaseliknende stender av inntil 12 gule blomster, som kan minne om blomsterstanden til tiriltunge eller krabbekløver.

Planten er lett kjennelig på de smale og lett hårete, utpreget spisse bladene, som sitter parvis midt på en 5 cm lang bladstengel, og som i fortsettelsen av bladstengelen har en krøllet slyngtråd som er karakteristisk. Bladnervene under bladet er meget tydelige.

Når blomsten modner, utvikles den til en sort belg.

Gulskolm vokser på fuktig og fruktbar eng, beitemark, i gressbakker og i veigrøfter. Den er sjelden nord for Troms, og finnes opp til om lag 1.050 meter over havet.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia forfattere og redaktører
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NO

Groszek żółty ( البولندية )

المقدمة من wikipedia POL

Groszek żółty (Lathyrus pratensis L.) – gatunek rośliny wieloletniej należący do rodziny bobowatych. Inna nazwa zwyczajowa: groszek łąkowy. Rośnie dziko w Azji, Europie i Afryce Północnej[2]. Jest pospolity na terenie całej Polski.

Morfologia

Łodyga
Wiotka i rozgałęziona, ścieląca się lub czepiająca podpór, na przekroju czterokanciasta, naga lub owłosiona. Długość do 100 cm.
Liście
Złożone, posiadające jedną tylko parę podłużnie lancetowatych listków, jeden lub dwa wąsy czepne i bruzdkowany ogonek. Listki mają zaostrzone końce i równoległą nerwację. Występują duże, strzałkowate przylistki.
Kwiaty
Motylkowe, zebrane w grona u nasady liści, na szypułkach znacznie dłuższych od liści. Kielich zrosły, o 5 żółtych, wyraźnie nierównych i odgiętych ząbkach, płatki korony również żółte, łódeczka otwierająca się tylko na szczycie. W środku 1 pręcik wolny i 9 zrośniętych nitkami.
Owoc
Nagi, czarny strąk o długości ok. 3 cm. Nasiona rozsiewane przez autochorię – łupiny dojrzałego strąka skręcają się nagle wyrzucając nasiona.
Korzeń
Głęboki korzeń palowy oraz długie, podziemne rozłogi.
 src=
Kwiaty
 src=
Nasiona

Biologia i ekologia

Bylina, hemikryptofit. Siedlisko: łąki, zarośla. W górach sięga po piętro kosodrzewiny. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla klasy (Cl.) Molinio-Arrhenatheretea[3]. Kwiaty posiadają mechanizm zabezpieczający je przed samozapyleniem. Są przedprątne, pręciki dojrzewają w zamkniętym jeszcze kwiatku, pyłek zbiera się na włoskach pod znamieniem słupka. Gdy owad odwiedza kwiat, naciska na łódeczkę, co powoduje wysunięcie się słupka z pyłkiem znajdującym się na szczoteczce jego włosków. Pyłek przykleja się do brzucha owada i zostaje przezeń przeniesiony na inny kwiatek, w którym słupek już jest dojrzały i zdolny do zapylenia. W zapylaniu biorą udział pszczoły i trzmiele. Roślina miododajna, kwitnie od czerwca do lipca, czasami w jesieni powtarza kwitnienie.

Przypisy

  1. Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website/Fabaceae (ang.). 2001–. [dostęp 2009-09-23].
  2. Germplasm Resources Information Network (GRIN). [dostęp 2010-02-12].
  3. Władysław Matuszkiewicz: Przewodnik do oznaczania zbiorowisk roślinnych. Warszawa. ISBN 83-01-14439-4.

Bibliografia

  1. D. Gayówna, Ewa Śliwińska: Rośliny łąk. Warszawa: PZWS, 1960.
  2. Lucjan Rutkowski: Klucz do oznaczania roślin naczyniowych Polski niżowej. Warszawa: Wyd. Naukowe PWN, 2006. ISBN 83-01-14342-8.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia POL

Groszek żółty: Brief Summary ( البولندية )

المقدمة من wikipedia POL

Groszek żółty (Lathyrus pratensis L.) – gatunek rośliny wieloletniej należący do rodziny bobowatych. Inna nazwa zwyczajowa: groszek łąkowy. Rośnie dziko w Azji, Europie i Afryce Północnej. Jest pospolity na terenie całej Polski.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia POL

Lathyrus pratensis ( البرتغالية )

المقدمة من wikipedia PT

Lathyrus pratensis é uma espécie de planta com flor pertencente à família Fabaceae.

A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 2: 733. 1753.

Portugal

Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental.

Em termos de naturalidade é nativa da região atrás indicada.

Protecção

Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.

Referências

 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores e editores de Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia PT

Lathyrus pratensis: Brief Summary ( البرتغالية )

المقدمة من wikipedia PT

Lathyrus pratensis é uma espécie de planta com flor pertencente à família Fabaceae.

A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 2: 733. 1753.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores e editores de Wikipedia
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia PT

Travniški grahor ( الإسبانية، القشتالية )

المقدمة من wikipedia SL

Travniški grahor (znanstveno ime Lathyrus pratensis) je zelnata trajnica iz družine metuljnic.

Opis

Travniški grahor zraste od 100 do 120 cm v višino in ima več štirirobih plezajočih stebel. Listi so majhni, suličasti in koničasti in imajo razločne vzporedne žile. Par stranskih lističev ima razraslo ali delno razraslo vitico, s katero se rastlina oprijema opore. Cvetovi so metuljasti, dolgi do 20 mm in so živo rumene barve. Združeni so v dolgopecljata redka grozdasta socvetja, ki se kasneje razvijejo v stroke, ki so dolgi do 4 cm in črne barve.

Rastlina je domorodna v Evropi in Aziji, kjer cveti od maja do septembra, kasneje pa so jo zanesli tudi v Severno Ameriko. Ponekod predstavlja pomembno krmno rastlino.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Avtorji in uredniki Wikipedije
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia SL

Travniški grahor: Brief Summary ( الإسبانية، القشتالية )

المقدمة من wikipedia SL

Travniški grahor (znanstveno ime Lathyrus pratensis) je zelnata trajnica iz družine metuljnic.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Avtorji in uredniki Wikipedije
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia SL

Gulvial ( السويدية )

المقدمة من wikipedia SV

Gulvial (Lathyrus pratensis) är en ört i familjen ärtväxter. Ibland kallas den ängsvial. Har tidigare även kallats Ängslatyr, Vele och Vedel[1].

Utbredning

Gulvial förekommer i större delen av Europa, Nordafrika, Etiopien, Mellanöstern, Indien, Centralasien och Kaukasus. Den är även vanlig i Sverige.

  • Utbredningskarta Norra halvklotet [2]
  • Utbredningskarta Norden [3]

Beskrivning

Gulvial bildar underjordiska utlöpare och kan bli ett besvärligt ogräs i trädgårdar. Den är en mångformig, flerårig och klängande ört som blir upp till 100 cm hög och har kantiga stjälkar. Vanligen är den något hårig. Bladet är parbladigt, med ett par småblad och enkelt eller grenigt klänge. Småbladen är brett lansettlika och spetsiga, 1–4 cm långa, 1,5–11 mm breda. Stiplerna är 1–3 cm långa, brett lansettlika. Blommorna kommer 3–12 tillsammans i klasar på långa skaft i bladvecken. Kronan är 10–16 mm lång, klargul och har segel med grå ådror. Frukten är en balja, som blir svart som mogen, 2–3 cm lång, 5–6 mm bred. Gulvial blommar i juni–augusti.

Ibland förväxlas gulvial med käringtand, Lotus corniculatus. En skillnad är bl a att käringtand saknar klängen.

Tre underarter erkänns:

  • subsp pratensis
  • subsp luesseri
  • subsp velutinus

Etymologi

Gulvial växer ofta på ängar, och kallas ju också alternativt ängsvial. Äng heter pratum på latin, därav böjningsformen pratensis i det vetenskapliga namnet.

Bygdemål [2]

I Närke kallas gulvialen grävlingshö.

Synonymer

subsp pratensis

  • Lathyrus pratensis f. glabrescens Beck
  • Lathyrus pratensis var. glaber Abromeit
  • Lathyrus pratensis var. montanus Lecoq & Lamotte, 1847
  • Lathyrus pratensis var. pubescens Rchb.
  • Lathyrus sepium Scop., 1772

subsp luesseri (Koch) Soják, 1983

  • Lathyrus hallersteinii Baumg., 1816
  • Lathyrus luesseri Heer ex Koch, 1847
  • Lathyrus pratensis subsp. hallersteinii (Baumg.) Nyman, 1889
  • Lathyrus pratensis var. subalpinus Rouy, 1899

subsp velutinus (DC.) Soják, 1983

  • Lathyrus pratensis var. velutinus DC., 1825

Källor

  1. ^ J.W.Palmstruch, Svensk Botanik, första bandet, andra upplagan, Stockholm 1815. Tillgänglig på Archive.org
  2. ^ Johan Ernst Rietz: Svenskt dialektlexikon, sida 220, Gleerups, Lund 1862–1867; faksimilutgåva Malmö 1962. [1]

Externa länkar

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia författare och redaktörer
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia SV

Gulvial: Brief Summary ( السويدية )

المقدمة من wikipedia SV

Gulvial (Lathyrus pratensis) är en ört i familjen ärtväxter. Ibland kallas den ängsvial. Har tidigare även kallats Ängslatyr, Vele och Vedel.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia författare och redaktörer
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia SV

Чина лучна ( الأوكرانية )

المقدمة من wikipedia UK

Загальна біоморфологічна характеристика

 src=
Ботанічна ілюстрація Якоба Штурма з книги «Deutschlands Flora in Abbildungen» («укр. Німецька флора в ілюстраціях»), 1796
 src=
Квіти чини лучної

Має тонке, повзуче кореневище. Стебло висхідне, негусто опушене, за допомогою листкових вусиків чіпке, гранчасте, 40—100 см завдовжки. Листки чергові, з 1 пари листочків, черешки не крилаті, листкова вісь закінчується простим або розгалуженим вусиком, листочки видовженоланцетні або ланцетні, 2—5 см завдовжки, з вістрячком на верхівці, 3—5-жилкові. Прилистки видовженоланцетні або широколанцетні, стріловидні, з нерівними лопатями, 2—3 см завдовжки. Квітки двостатеві, неправильні, зібрані 4—10-квітко-вим гроном, віночок метеликовий, жовтий, 14—18 мм завдовжки. Плід — довгасто-лінійний гладенький, виразно сітчасто-жилку-ватий біб. Цвіте у червні — липні.

Поширення

Чина лучна росте по всій території Українй по луках, узліссях, серед чагарників.

Заготівля і зберігання

Для виготовлення ліків використовують траву чини (Herba Lathyri рга-tensis), яку заготовляють в період цвітіння рослини, зрізуючи всю її надземну частину. Зібрану траву сушать під укриттям на вільному повітрі або в приміщенні, що добре провітрюється. Готову сировину зберігають у добре закритих банках або бляшанках. Рослина неофіцинальна.

Хімічний склад

Трава чини містить лейкоантоціанові сполуки, флавоноли кемпферол і кверцетин, невелику кількість алкалоїдів, кавову і ферулову кислоти, вітамін С (у свіжому листі до 800 мг%), каротин та різні мікроелементи.

Фармакологічні властивості і використання

Експериментальними дослідженнями і клінічними спостереженнями встановлено, що чина лучна виявляє м'яку відхаркувальну дію без побічного впливу на організм. Настій трави вживають при гострому і хронічному бронхіті, при абсцесі легень і при пневмонії. У народній медицині, крім того, його п'ють при безсонні.

Див. також

Література

Посилання

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Автори та редактори Вікіпедії
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia UK

Lathyrus pratensis ( الفيتنامية )

المقدمة من wikipedia VI

Lathyrus pratensis là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên.[1]

Hình ảnh

Chú thích

  1. ^ The Plant List (2010). Lathyrus pratensis. Truy cập ngày 5 tháng 6 năm 2013.

Liên kết ngoài


Hình tượng sơ khai Bài viết liên quan đến tông Đậu này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.


ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia tác giả và biên tập viên
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia VI

Lathyrus pratensis: Brief Summary ( الفيتنامية )

المقدمة من wikipedia VI

Lathyrus pratensis là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia tác giả và biên tập viên
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia VI

Чина луговая ( الروسية )

المقدمة من wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Rosanae
Порядок: Бобовоцветные
Семейство: Бобовые
Подсемейство: Мотыльковые
Триба: Бобовые
Род: Чина
Вид: Чина луговая
Международное научное название

Lathyrus pratensis L.

Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
ITIS 25874NCBI 254779EOL 703180GRIN t:21607IPNI 501954-1TPL ild-7773

Чи́на лугова́я (лат. Láthyrus praténsis) — травянистое многолетнее растение; вид рода Чина (Lathyrus) семейства Бобовые (Leguminosae).

Морфология

 src=
Ботаническая иллюстрация из книги К. А. М. Линдмана Bilder ur Nordens Flora, 1917—1926

Чина луговая — многолетник высотой 30—100(120) см.

Корневище тонкое, ветвистое, ползучее, цилиндрическое, с побегами.

Стебель полый, сжато-четырёхгранный или узкокрылый, слегка сплюснутый, простёртый или восходящий, тонкий и слабый, сильно ветвистый, обычно лазящий.

Листья с одной парой ланцетовидных или линейно-ланцетных листочков с крупными прилистниками с листовыми усиками, которыми чина цепляется за другие растения. Прилистники 0,7—3,7 см длиной, 0,2—1,2 см шириной. Листовой черешок бескрылый, желобчатый. Ось листа заканчивается простым или маловетвистым усиком. Листочки 2—4(5) см длиной, (3)5—10 мм шириной, заострённые, с тремя более крепкими жилками, заканчивающимися шипиком.

Цветоносы нередко несколько согнутые, длиннее листьев (без кисти), иногда вдвое превышающие их. Цветки 1,0—1,5 см длиной, ярко-жёлтые мотыльковые, собраны в негустую кисть из 3(5)—10 цветков. Цветоножка белопушистая, немного короче чашечки. Чашечка пятизубчатая, трубчато-колокольчатая, слегка белопушистая, зубцы её треугольно-ланцетные, одинаковой длины с трубкой, на конце шиловидные, под конец широко отстоящие. Венчик из пяти лепестков, тычинок десять, пестик один. Флаг продолговато-овальный, сразу сужен в ноготок, пластинка его на верхушке едва выемчатая. Крылья на тонком согнутом ноготке, пластинка их продолговато-овальная, при основании суженная, с длинным узким ушком. Лодочка на длинном тонком ноготке, пластинка её согнутая, широколанцетная, кверху суженная, при основании с коротким ушком. Цветёт во второй половине июня.

Бобы продолговато-линейные, 2,5—3,5 см длиной, 5—6 мм шириной, сидячие, к верху сразу суженные в короткий носик, по створкам с ясно заметными жилками, образующими сетку, иногда слегка согнутые. Семян восемь—десять, сжато-округлых, красно-бурых, с тёмно-бурой мраморовидной окраской, блестящих, гладких. Рубчик охватывает 16 часть семени.[2]

Распространение и экология

Встречается в Европе (повсюду), на Кавказе (повсюду), в ПереднейИраке редко), Малой (Ливан, Сирия, ТурцияСредней Азии (Казахстан, Кыргызстан, Таджикистан, Узбекистан, Афганистан), в Монголии и Китае, в Гималаях, в Африке (Марокко и Эфиопия). Занесена и натурализовалась на Корейском полуострове, в Японии и Северной Америке.[3]

Вид описан из Европы. Тип в Лондоне.[2]

В России распространена на большей части территории — в европейской части, в Восточной и Западной Сибири, на Дальнем Востоке и Курильских островах. На Алтае чина луговая встречается во всхолмленных Предалтайских степях, вглубь гор проникает до среднего течения Чулышмана, Чуи и до подножия Катунских белков.

Растёт по разреженным смешанным и берёзовым лесам и их опушкам, среди кустарников, по степным лугам и лесным склонам.

Химический состав

В дикорастущей чине луговой с Горного Алтая обнаружено 180 мг% аскорбиновой кислоты, 9,4 мг% каротина и 360 мг% витамина P. В траве также содержатся горькие вещества, небольшое количество алкалоидов, флавоноиды (изорамнетин, сирингетин), кофейная и феруловая кислоты, а также антоцианы, микроэлементы (марганец, железо, медь, хром и др.).

Значение и применение

Чина луговая отличается (среди других видов рода) большей облиственностью. Возделывают её на зелёный корм и сено в районах лесной, лесостепной и степной зон, горных районах Кавказа. Урожай сена 25—35 центнеров с гектара. Хорошо поедается овцами и лошадьми, хуже — крупным рогатым скотом[4]; удовлетворительно поедается гусями. При использовании на выгоне быстро отрастает после стравливания. В свежем виде обладает несколько горьким вкусом. В Западной Европе, преимущественно в Англии и Германии, введена в культуру и имеет особое значение для долголетних пастбищ, так как после посевов держится в продолжение десяти и более лет. Семена поспевают не одновременно, что сильно затрудняет сбор их.[2]

Использование в медицине

Чина луговая как лекарственное растение популярна в ряде зарубежных стран. В Испании семена применяются как противовоспалительное средство, в Болгарии — как седативное, в Монголии трава применяется при трахеобронхите (отмечается прекращение боли в груди, смягчение кашля и более лёгкое отделение мокроты).

Фармакологическими и клиническими исследованиями, проведёнными в Томском медицинском институте, установлено хорошее отхаркивающее действие настоя травы и дана рекомендация применять при хронических бронхитах, воспалении и туберкулёзе лёгких, кашле, абсцессе лёгкого. Лекарство действует мягко и не вызывает побочных явлений.

Особенно популярна чина луговая в народной медицине Кавказа, Центрального Черноземья, Алтая и Западной Сибири. Настой травы рекомендуется как хорошее отхаркивающее средство при простудном кашле, хронических бронхитах, воспалении и туберкулёзе лёгких, бронхоэктатической болезни (расширении бронхов), гнойниках в лёгких, при болезнях печени, тромбофлебите и бессоннице. Настой корней употребляют внутрь как противопоносное средство и при сердечных болях, а также как успокаивающее при бессоннице.

Названия

Народные названия: вязил[5], полевой горошек, журавка, стельная трава, чина жёлтая.

Lathyrus pratensis W.jpg
Lathyrus pratensis ENBLA03.jpg
Lathyrus pratensis ENBLA05.jpg
Lathyrus pratensis ENBLA06.jpg
Lathyrus pratensis ENBLA07.jpg
Lapr 002 shp (Lathyrus prantensis seeds).jpg
Слева направо: Лист, прилистник и усик; соцветие; детали цветка (три фотографии); семена

Примечания

  1. Об условности указания класса двудольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Двудольные».
  2. 1 2 3 Федченко Б. А. Чина — Lathyrus // Флора СССР / Ботанический институт им. В. Л. Комарова Академии наук СССР; Гл. ред. акад. В. Л. Комаров; Редакторы тома Б. К. Шишкин и Е. Г. Бобров. — М.—Л.: Изд-во Академии наук СССР, 1948. — Т. XIII. — С. 479—520.
  3. По данным сайта GRIN (см. раздел Ссылки).
  4. Чина — статья из Большой советской энциклопедии.
  5. Вязил // Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона : в 86 т. (82 т. и 4 доп.). — СПб., 1890—1907.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Авторы и редакторы Википедии

Чина луговая: Brief Summary ( الروسية )

المقدمة من wikipedia русскую Википедию

Чи́на лугова́я (лат. Láthyrus praténsis) — травянистое многолетнее растение; вид рода Чина (Lathyrus) семейства Бобовые (Leguminosae).

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Авторы и редакторы Википедии

牧地山黧豆 ( الصينية )

المقدمة من wikipedia 中文维基百科
二名法 Lathyrus pratensis

牧地山黧豆学名Lathyrus pratensis),为豆科山黧豆属下的一个植物种。[1]

参考资料

  1. ^ 牧地山黧豆 Lathyrus pratensis L.. 中国植物物种信息数据库. [2013-01-15].


小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
维基百科作者和编辑
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia 中文维基百科

牧地山黧豆: Brief Summary ( الصينية )

المقدمة من wikipedia 中文维基百科

牧地山黧豆(学名:Lathyrus pratensis),为豆科山黧豆属下的一个植物种。

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
维基百科作者和编辑
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia 中文维基百科

キバナノレンリソウ ( اليابانية )

المقدمة من wikipedia 日本語
キバナノレンリソウ Lathyrus pratensis in Mount Ibuki 2011-06-26.jpg
キバナノレンリソウ・伊吹山帰化植物
分類 : 植物界 Plantae : 被子植物門 Magnoliophyta : 双子葉植物綱 Magnoliopsida : マメ目 Fabales : マメ科 Fabaceae : レンリソウ属 Lathyrus : キバナノレンリソウ L. pratensis 学名 Lathyrus pratensis L.[1] 和名 キバナノレンリソウ(黄花の連理草) 英名 Meadow vetchling

キバナノレンリソウ(黄花の連理草、学名:Lathyrus pratensis L.)はマメ科レンリソウ属多年生

分布[編集]

ユーラシア大陸北アフリカに分布する。北アメリカに帰化し、牧草に利用されている。日本では伊吹山に自生する帰化植物[2]1568年永禄11年)に織田信長の指示によって、ポルトガル宣教師ヨーロッパからの薬草を持ち込ませ[3]、伊吹山の薬草園に移植した際に紛れて帰化したと考えられている[2][4]

特長[編集]

茎は長さ120 cmに達する。長さ15-35 cm、幅5-12 cmの1対の子葉で、巻きひげがある。長さ1-1.6 cmの濃黄色の花が、総状花序に5-10個付く。開花時期は5-9月。種小名のpratensisは、「草原の」を意味する[2]

Lathyrus pratensis Ibukiyama.jpg Lathyrus pratensis W.jpg Lathyrus pratensis IP0706078.JPG Lapr 002 shp (Lathyrus prantensis seeds).jpg 種子

種の保全状況評価[編集]

日本の以下の都道府県レッドリストの指定を受けている[5]

脚注[編集]

[ヘルプ]
  1. ^ Lathyrus pratensis L.” (英語). ITIS. ^ a b c 大川勝瀆德 『伊吹山の植物』 幻冬舎ルネッサンス、ISBN 9784779005299。
  2. ^ 深田久弥 『日本百名山』 朝日新聞社、1982年7月、pp.329-330。ISBN 4-02-260871-4
  3. ^ 『日本の帰化植物』 清水建美、平凡社、2003年3月、p.108,PL43-4。ISBN 4582535089
  4. ^ 日本のレッドデータ検索システム(キバナノレンリソウ)”. エンビジョン環境保全事務局. ^ 岐阜県レッドデータブック(初版・キバナノレンリソウ)”. 岐阜県 (2012年6月22日閲覧。

関連項目[編集]

 src= ウィキスピーシーズにキバナノレンリソウに関する情報があります。  src= ウィキメディア・コモンズには、キバナノレンリソウに関連するメディアおよびカテゴリがあります。 執筆の途中です この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めていますプロジェクト:植物Portal:植物)。
 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
ウィキペディアの著者と編集者
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia 日本語

キバナノレンリソウ: Brief Summary ( اليابانية )

المقدمة من wikipedia 日本語

キバナノレンリソウ(黄花の連理草、学名:Lathyrus pratensis L.)はマメ科レンリソウ属多年生

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
ウィキペディアの著者と編集者
أصلية
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia 日本語