الأسماء في صفحات التنقل
Leucaena és un gènere de plantes amb flors dins la subfamília Mimosoideae de les fabàcies. Conté unes 24 espècies d'arbres i arbusts.[3] Són origàris d'Amèrica des de Texas al Perú.[4] El nom del gènere deriva del grec: λευκός (leukos), que significa "blanc," fent referència a les flors.[5]
Les espècies de Leucaena es cultiven amb moltes finalitats incloent la de servir d'adob verd, carbó vegetal farratge i per la conservació del sòl. Com a plantes medicinals són antihelmíntiques.[4]
Algunes espècies com Leucaena leucocephala tenen fruits comestibles (immadurs) també ho són les llavors. Alts nivells del seu alcaloide mimosina poden donar alopècia i infertilitat en els no remugants.
Leucaena és un gènere de plantes amb flors dins la subfamília Mimosoideae de les fabàcies. Conté unes 24 espècies d'arbres i arbusts. Són origàris d'Amèrica des de Texas al Perú. El nom del gènere deriva del grec: λευκός (leukos), que significa "blanc," fent referència a les flors.
Leucéna (Laucaena) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to stálezelené stromy se složenými listy a kulovitými květenstvími. Jsou rozšířeny v počtu asi 22 druhů v tropické a subtropické Americe. Leucaena leucocephala je druh pěstovaný v tropech celého světa jako okrasná nebo stínící dřevina, krmivo i palivo.
Leucény jsou stálezelené beztrnné malé až středně velké stromy dorůstající až 20 metrů výšky. Listy jsou dvakrát zpeřené, složené z mnoha drobných nebo z menšího počtu větších lístků. Lístky jsou vstřícné, přisedlé nebo jen krátce řapíčkaté. Na vrcholu řapíku je jedno nebo výjimečně 2 nektária, další nektária jsou na bázi posledního a předposledního páru postranních listových vřeten. Palisty jsou drobné, štětinovité, vejčité nebo na vrcholu dlouze protažené, vytrvalé nebo opadavé. Květy jsou drobné, obvykle oboupohlavné, přisedlé, nažloutle bílé nebo zelenavé, uspořádané v hustých, kulovitých, stopkatých hlávkách. Tato květenství jsou jednotlivá a úžlabní nebo ve vrcholových svazečcích či hroznech. Kalich je zvonkovitý nebo trubkovitě zvonkovitý, zakončený 5 krátkými zuby. Korunních lístků je 5 a jsou téměř nebo zcela volné, na vrcholu špičaté či zaoblené. Tyčinek je 10, jsou volné a vyčnívají z květů. Semeník je přisedlý nebo stopkatý, s nitkovitou čnělkou a mnoha vajíčky. Lusky jsou stopkaté, široce čárkovité, tence kožovité, pukající 2 chlopněmi. Obsahují mnoho plochých, vejcovitých, hnědavých nebo černých semen.[1][2][3]
Rod Leucéna zahrnuje asi 22 až 24 druhů. Je rozšířen v Americe od jihu USA (Texas) po Venezuelu a Peru. Centrum druhové diverzity je v Mexiku, kde roste celkem 19 druhů. Do Jižní Ameriky zasahuje jediný druh, Leucaena trichodes. V jižních oblastech USA rostou celkem 2 druhy. Druh Leucaena leucocephala pochází původně z jižního Mexika nebo Střední Ameriky, je však hojně pěstován v tropech a subtropech celého světa a místy i zdomácněl.[1][4]
Kůra Leucaena leucocephala obsahuje asi 16% tříslovin, v listech je obsažen kvercitrin a asi 3% tříslovin. Semena tohoto druhu obsahují 3 až 5% neproteinové aminokyseliny mimosinu (nazývaného též leucenol) a jsou jedovatá. Tato látka je obsažena i v listech.[5][6]
Kořeny Leucaena leucocephala pronikají hluboko do půdy. V prvním roce hlavní kořen pronikne do hloubky až 2 metry, u 5 let staré rostliny již dosahuje hloubky až 5 metrů.[3]
Leucaena leucocephala je pěstována v tropech a subtropech jako okrasná rostlina, zelené hnojení a krmivo pro skot, ovce a kozy. Pro prasata je jedovatá. Je také významná jako zdroj palivového dříví a na výrobu dřevěného uhlí.[2][7] Vysazuje se také k ochraně půdy a vody, při zalesňování a k zabránění větrné erozi. Dřevina je vysazována jako stínící strom na plantážích kávy, kakaa, čaje, olejné palmy a jiných plodin.[3] Semena Leucaena leucocephala jsou ve Vietnamu užívána proti onemocnění škrkavkami.[6]
Dřevo leucén je vesměs tvrdé, těžké a často i atraktivní, nebývá však dostupné v komerčně významném množství. Těží se zejména druhy L. diversifolia, L. trichandra, L. salvadorensis a L. shannonii. Druhy L. esculenta a L. pulverulenta z Mexika a j. USA mohou dosáhnout výšky 15 až 20 metrů a průměru kmene přes 50 cm.[3]
V České republice je Leucaena leucocephala k vidění ve sbírkách botanických zahrad, jak např. v Pražské botanické zahradě v Tróji nebo Botanické zahradě UK Na Slupi.[8]
Obrázky, zvuky či videa k tématu leucéna ve Wikimedia Commons
Leucéna (Laucaena) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to stálezelené stromy se složenými listy a kulovitými květenstvími. Jsou rozšířeny v počtu asi 22 druhů v tropické a subtropické Americe. Leucaena leucocephala je druh pěstovaný v tropech celého světa jako okrasná nebo stínící dřevina, krmivo i palivo.
Leucaena ist eine Gattung von etwas über 20 Arten aus der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae), die als Bäume oder Sträucher wachsen. Das natürliche Verbreitungsgebiet der Gattung liegt in Nord- und Südamerika. Eine Art, die Weißkopfmimose (Leucaena leucocephala), wird weltweit in den Tropen unter anderem als Futterpflanze genutzt.
Die Arten der Gattung Leucaena wachsen als immergrüne und unbewehrte Bäume und Sträucher. Die Laubblätter sind doppelt gefiedert. Die Nebenblätter sind klein, borstig und fallen früh ab. Der Blattstiel ist häufig mit Drüsen besetzt. Die zahlreichen, kleinen Blättchen sind gegenständig angeordnet.[1]
Die rundlichen und gestielten Blütenköpfchen stehen einzeln oder in Büscheln in den Blattachseln. Es werden meist zwei Tragblätter gebildet. Die Blüten sind meist zwittrig und sitzend. Der Blütenkelch ist glockenförmig und fünfzipfelig. Die fünf Kronblätter stehen frei oder beinahe frei. Es werden zehn Staubblätter gebildet, die frei stehen und über die Kronblätter hinaus reichen. Die Staubbeutel haben Drüsen. Der Fruchtknoten ist gestielt und hat zahlreiche Samenanlagen. Der Griffel ist fadenförmig. Die Früchte sind gestielte, breit bandförmige, ledrige, zweiklappige Hülsen. Die Samen sind querliegend, eiförmig und flach.[1]
Das Verbreitungsgebiet der etwas über 20 Arten befindet sich in Nord- und Südamerika. Eine Art, die Weißkopfmimose (Leucaena leucocephala), manchmal auch als „Wilde Tamarinde“ bezeichnet, obwohl dieser Name zu einer anderen Pflanzenart gehört, wurde in Asien eingebürgert.[1]
Leucaena ist eine Gattung in der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Dort wird sie der Unterfamilie der Mimosengewächse (Mimosoideae), Tribus Mimoseae zugeordnet.[2] Die Gattung wurde von George Bentham 1842 erstbeschrieben.[1]
Laut Flora of China werden 22 Arten unterschieden[1], in der PlantList werden folgende 24 Arten anerkannt[3]:
Die Art Leucaena leucocephala gilt in den Tropen als eine der bedeutendsten Futterpflanzen, etliche weitere Arten der Gattung werden im tropischen Amerika in geringerem Umfang ähnlich genutzt. Aufgrund des hohen Gehalts an Alkaloiden dürfen sie an nicht wiederkäuende Tiere nur in geringem Maße zugefüttert werden. Wiederkäuer vertragen sie jedoch problemlos. Sie dienen auch als Erosionsschutz, zur Aufforstung und als Schattenbäume in Plantagen. Die Bäume sind stockausschlagfreudig und schnell wachsend. Sie eignen sich daher zur Holzgewinnung und zur Gewinnung von hochwertiger Zellulose für die Papierherstellung.[4]
Leucaena ist eine Gattung von etwas über 20 Arten aus der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae), die als Bäume oder Sträucher wachsen. Das natürliche Verbreitungsgebiet der Gattung liegt in Nord- und Südamerika. Eine Art, die Weißkopfmimose (Leucaena leucocephala), wird weltweit in den Tropen unter anderem als Futterpflanze genutzt.
Ko e siale mohe pe siale mohemohe ko e fuʻu ʻakau lahi ia. ʻOku ui ko mohe koeʻuhi ʻene pelu ʻa e lou lolotonga he pō. Mahalo pē ʻoku tatau mo Leucaena leucocephala.
Ko e siale mohe pe siale mohemohe ko e fuʻu ʻakau lahi ia. ʻOku ui ko mohe koeʻuhi ʻene pelu ʻa e lou lolotonga he pō. Mahalo pē ʻoku tatau mo Leucaena leucocephala.
Leucaena is a genus of flowering plants in the mimosoid clade of the subfamily Caesalpinioideae of the family Fabaceae. It contains about 24 species of trees and shrubs, which are commonly known as leadtrees.[3] They are native to the Americas, ranging from Texas in the United States south to Peru.[4] The generic name is derived from the Greek word λευκός (leukos), meaning "white," referring to the flowers.[5]
Leucaena species are grown for their variety of uses, including as green manure, a charcoal source, livestock fodder, and for soil conservation. The seeds (jumbie beans) can be used as beads. Leucaena planted for firewood on an area of 120 km2 (46 sq mi) will yield an energy equivalent of 1 million barrels of oil per year. Anthelmintic medicines are made from extracts of Leucaena seeds in Sumatra, Indonesia.[4]
Some species (namely Leucaena leucocephala) have edible fruits (as unripe) and seeds. The seeds of Leucaena esculenta (in Mexico called guaje or huaje) are eaten with salt in Mexico. In other species high levels of mimosine may lead to hair loss and infertility in non-ruminants.[4]
Leucaena is a genus of flowering plants in the mimosoid clade of the subfamily Caesalpinioideae of the family Fabaceae. It contains about 24 species of trees and shrubs, which are commonly known as leadtrees. They are native to the Americas, ranging from Texas in the United States south to Peru. The generic name is derived from the Greek word λευκός (leukos), meaning "white," referring to the flowers.
Leucaena es un género de cerca de 24 especies de árboles y arbustos, distribuidos de Texas en Estados Unidos a Perú y Paraguay. Pertenece a la subfamilia Mimosoideae de la familia de leguminosas Fabaceae.
Algunas especies (como Leucaena leucocephala) tiene frutos y semillas comestibles, usadas en alimentación forrajera animal, en abonos verdes, conservación de suelos, semillas para collares. Se planta un área de 120 km² para fuente de aceite combustible vegetal con una producción de 1 millón de barriles de aceite/año. También sirve como antihelmíntico en Sumatra, Indonesia.
Leucaena esculenta o guaje en México se come con sal. Otras especies del género tienen el alcaloide mimosina que produce pérdida de pelo, infertilidad, en algunos animales.
Leucaena: nombre genérico que procede del griego leukos, que significa "blanco", refiriéndose al color de las flores.
Leucaena es un género de cerca de 24 especies de árboles y arbustos, distribuidos de Texas en Estados Unidos a Perú y Paraguay. Pertenece a la subfamilia Mimosoideae de la familia de leguminosas Fabaceae.
Algunas especies (como Leucaena leucocephala) tiene frutos y semillas comestibles, usadas en alimentación forrajera animal, en abonos verdes, conservación de suelos, semillas para collares. Se planta un área de 120 km² para fuente de aceite combustible vegetal con una producción de 1 millón de barriles de aceite/año. También sirve como antihelmíntico en Sumatra, Indonesia.
Leucaena esculenta o guaje en México se come con sal. Otras especies del género tienen el alcaloide mimosina que produce pérdida de pelo, infertilidad, en algunos animales.
Leucaena est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Fabaceae (légumineuses), sous-famille des Faboideae, originaire d'Amérique, qui comprend 25 espèces acceptées[2].
Ce sont des arbres et arbustes aux feuilles composées bipennées et aux inflorescences en forme de têtes arrondies groupant de nombreuses fleurs sessiles[3].
Certaines espèces du genre sont utilisées à diverses fins : fourrage, engrais vert, bois d'œuvre, bois de chauffage, charbon de bois, conservation des sols[3]. Les graines peuvent être utilisées comme des perles (perles de jumbie). Des extraits de ces graines sont utilisés comme anthelminthiques à Sumatra (Indonésie).
Les gousses vertes et les graines de Leucaena leucocephala sont comestibles. Au Mexique, les graines, appelées guaje, sont consommées avec du sel. La consommation des graines de cette espèce et d'autres espèces de Leucaena peut entrainer perte de croissance, alopécie, cataracte, goître et infertilité chez les non-ruminants, du fait de leur teneur élevée en mimosine (acide aminé non-protéique)[4].
Selon The Plant List (21 décembre 2018)[2] :
Leucaena est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Fabaceae (légumineuses), sous-famille des Faboideae, originaire d'Amérique, qui comprend 25 espèces acceptées.
Ce sont des arbres et arbustes aux feuilles composées bipennées et aux inflorescences en forme de têtes arrondies groupant de nombreuses fleurs sessiles.
Certaines espèces du genre sont utilisées à diverses fins : fourrage, engrais vert, bois d'œuvre, bois de chauffage, charbon de bois, conservation des sols. Les graines peuvent être utilisées comme des perles (perles de jumbie). Des extraits de ces graines sont utilisés comme anthelminthiques à Sumatra (Indonésie).
Les gousses vertes et les graines de Leucaena leucocephala sont comestibles. Au Mexique, les graines, appelées guaje, sont consommées avec du sel. La consommation des graines de cette espèce et d'autres espèces de Leucaena peut entrainer perte de croissance, alopécie, cataracte, goître et infertilité chez les non-ruminants, du fait de leur teneur élevée en mimosine (acide aminé non-protéique).
Leucaena adalah genus tumbuhan berbunga di subfamili Mimosoideae dari keluarga kacang-kacangan Fabaceae. Genus ini terdiri dari 24 spesies pohon dan perdu.[2] Tumbuhan ini endemik di kawasan Amerika, mulai dari Texas di Amerika Serikat sampai Peru.[3] Nama generiknya berasal dari bahasa Yunani λευκός (leukos) yang berarti "putih" (mengacu pada bunga).[4]
.jpg)
|coauthors= yang tidak diketahui mengabaikan (|author= yang disarankan) (bantuan) |coauthors= yang tidak diketahui mengabaikan (|author= yang disarankan) (bantuan) Leucaena adalah genus tumbuhan berbunga di subfamili Mimosoideae dari keluarga kacang-kacangan Fabaceae. Genus ini terdiri dari 24 spesies pohon dan perdu. Tumbuhan ini endemik di kawasan Amerika, mulai dari Texas di Amerika Serikat sampai Peru. Nama generiknya berasal dari bahasa Yunani λευκός (leukos) yang berarti "putih" (mengacu pada bunga).
Leucaena é um género botânico pertencente à família Fabaceae.[1]
Leucaena é um gênero de plantas com flor na subfamília Mimosoideae da família das leguminosas Fabaceae. Contém cerca de 24 espécies de árvores e arbustos. Eles são nativos das Américas e que vão desde o Texas, nos Estados Unidos, ao sul do Peru. O nome genérico é derivado da palavra grega λευκός (leukos), que significa "branco", referindo-se ao branco de suas flores, embora existam espécies com flores de colocação amarela, vermela e rósea.[2]
Espécies de Leucaena são cultivadas de acordo com a variedade de usos, sendo usada como adubo verde, fonte de carvão, forragem do gado, para conservação do solo. Medicamentos anti-helmínticos (vermífugo) são feitos a partir de extratos de sementes de Leucaena em Sumatra, Indonésia.
Algumas espécies de Leucaena leucocephala (nomeadamente) tem frutos comestíveis quando imaturas as sementes.
As sementes de guaje (Leucaena esculenta) são comidos com sal no México. Em outras espécies, níveis elevados de mimosina, substância existente em toda a planta, pode levar à perda de cabelo e infertilidade em não ruminantes.
Leucaena é um género botânico pertencente à família Fabaceae.
Leucaena é um gênero de plantas com flor na subfamília Mimosoideae da família das leguminosas Fabaceae. Contém cerca de 24 espécies de árvores e arbustos. Eles são nativos das Américas e que vão desde o Texas, nos Estados Unidos, ao sul do Peru. O nome genérico é derivado da palavra grega λευκός (leukos), que significa "branco", referindo-se ao branco de suas flores, embora existam espécies com flores de colocação amarela, vermela e rósea.
Chi Keo dậu (danh pháp khoa học: Leucaena) là một chi của khoảng 24 loài cây thân gỗ và cây bụi, phân bổ từ Texas (Hoa Kỳ) tới Peru. Nó thuộc về phân họ Trinh nữ (Mimosoideae) trong họ Đậu (Fabaceae).
Một số loài như keo dậu (Leucaena leucocephala) có quả (khi chưa chín) và hạt có thể ăn được, được sử dụng làm cỏ khô cho gia súc, phân xanh, củi, cây trồng bảo vệ đất. Hiện nay nó được coi như là một nguồn cung cấp than củi và năng lượng (tương đương 1 triệu thùng dầu hay khoảng 159 triệu lít hàng năm từ diện tích 120 km²) hay thuốc trừ giun ở Sumatra, Indonesia.
Tại México, Leucaena esculenta được gọi là guaje, có hạt ăn được cùng với muối, nhưng ở các loài khác, chất mimosin độc hại có thể dẫn đến rụng tóc, vô sinh v.v.
Tại Việt Nam, cây keo giậu còn có tên gọi khác là bình linh (Nam Bộ), táo nhơn (Trung Bộ) hay bọ chét v.v. Keo giậu phát triển ở hầu hết các vùng sinh thái của Việt Nam, nhưng nhiều ở nam Trung Bộ, như ở Khánh Hòa. Keo giậu sinh trưởng tốt trên đất thoát nước, ít chua, có thể thích ứng với đất mặn vừa ven biển. Keo giậu chịu khô hạn rất tốt nhưng không chịu úng đặc biệt là khi còn non.
Bột keo dậu là thức ăn bổ sung caroten, vitamin, khoáng chất cho gia cầm và gia súc non. Lượng protein trong lá keo giậu khá cao (270 - 280 g/kg), tỷ lệ xơ thấp (155 g/kg) và hàm lượng caroten khá cao (200 mg). Keo giậu có chứa độc tố mimosin nên chỉ sử dụng dưới 25% trong khẩu phần cho gia súc nhai lại, dưới 10% đối với lợn và dưới 5% đối với gia cầm. Tuy nhiên ở nhiều vùng thì nó lại bị coi là loại thực vật xâm hại.
Leucaena leucocephala
Bài viết liên quan đến Tông Trinh nữ này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
Chi Keo dậu (danh pháp khoa học: Leucaena) là một chi của khoảng 24 loài cây thân gỗ và cây bụi, phân bổ từ Texas (Hoa Kỳ) tới Peru. Nó thuộc về phân họ Trinh nữ (Mimosoideae) trong họ Đậu (Fabaceae).
Một số loài như keo dậu (Leucaena leucocephala) có quả (khi chưa chín) và hạt có thể ăn được, được sử dụng làm cỏ khô cho gia súc, phân xanh, củi, cây trồng bảo vệ đất. Hiện nay nó được coi như là một nguồn cung cấp than củi và năng lượng (tương đương 1 triệu thùng dầu hay khoảng 159 triệu lít hàng năm từ diện tích 120 km²) hay thuốc trừ giun ở Sumatra, Indonesia.
Tại México, Leucaena esculenta được gọi là guaje, có hạt ăn được cùng với muối, nhưng ở các loài khác, chất mimosin độc hại có thể dẫn đến rụng tóc, vô sinh v.v.
Tại Việt Nam, cây keo giậu còn có tên gọi khác là bình linh (Nam Bộ), táo nhơn (Trung Bộ) hay bọ chét v.v. Keo giậu phát triển ở hầu hết các vùng sinh thái của Việt Nam, nhưng nhiều ở nam Trung Bộ, như ở Khánh Hòa. Keo giậu sinh trưởng tốt trên đất thoát nước, ít chua, có thể thích ứng với đất mặn vừa ven biển. Keo giậu chịu khô hạn rất tốt nhưng không chịu úng đặc biệt là khi còn non.
Bột keo dậu là thức ăn bổ sung caroten, vitamin, khoáng chất cho gia cầm và gia súc non. Lượng protein trong lá keo giậu khá cao (270 - 280 g/kg), tỷ lệ xơ thấp (155 g/kg) và hàm lượng caroten khá cao (200 mg). Keo giậu có chứa độc tố mimosin nên chỉ sử dụng dưới 25% trong khẩu phần cho gia súc nhai lại, dưới 10% đối với lợn và dưới 5% đối với gia cầm. Tuy nhiên ở nhiều vùng thì nó lại bị coi là loại thực vật xâm hại.
Leucaena Benth., 1842
Синонимы Типовой вид
Леуцена (лат. Leucaena) — род растений семейства Бобовые (Fabaceae), включающий в себя около 24[3] видов деревьев и кустарников, распространённых от Техаса до Перу.
Зелёная масса видов Леуцены используется в качестве высокопитательного фуража для домашнего скота. Деревья способствуют обогащению почвы азотом. Выдержка семян обладает противоглистными свойствами.
Недозрелые плоды и семена некоторых видов (Леуцены светлоголовчатой (Leucaena leucocephala) и Leucaena esculenta) употребляются в пищу. У других видов они в большой концентрации содержат мимозин, который способствует выпадению волос.
Леуцена (лат. Leucaena) — род растений семейства Бобовые (Fabaceae), включающий в себя около 24 видов деревьев и кустарников, распространённых от Техаса до Перу.
银合欢属（学名：Leucaena）是含羞草科下的一个属，为灌木或小乔木植物。该属共有40种，分布于美洲和大洋洲。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
